Stejně jako v případě rovinového jezdeckého šampionátu, tak i v tom překážkovém rozhodl o šampionovi jezdců poslední dostihový mítink v Kolesách. Vítězství s polokrevným Cantonem nakonec vysadilo na trůn Jana Kratochvíla, který tak s počtem 13 vyhraných dostihů obhájil šampionský titul. Mladý jezdec má letos opravdu výtečnou sezónu – za všechny úspěchy jmenujme alespoň vítězství v Gran Premio Merano a druhé místo ve Velké pardubické. S Janem Kratochvílem jsme si povídali především o letošní dostihové sezóně, ale dozvíte se také o jeho plánech.

Před dostihovým dnem v Kolesách na tom byl lépe na druhá místa Jaroslav Myška. Jak jste prožíval období před posledními dostihy?
Samozřejmě jsem chtěl bojovat o šampionát a říkal jsem si, že by to mohlo vyjít. Ale na druhou stranu, pokud by to nevyšlo, nebyla by to žádná tragédie, protože sezóna vyšla výborně a jsem spokojený.

Když jste studoval startovní listinu na dostihy, na koho ze svých koní jste nejvíce spoléhal?
Věřil jsem Cantonovi a také tříletému Hudson Canynovi z naší stáje, který se lepšil. S ním se ale bohužel nepovedla taktika v dostihu.

Říká se, že je těžší obhájit, než zvítězit poprvé. Udělalo vám tedy druhé vítězství v překážkovém šampionátu velkou radost?
To určitě. Vlastně až do posledního dostihu jsem nevěděl, jestli to vyjde. Jarda Myška v něm měl slušného koně, takže jsem čekal, jak dopadne.  A když to vyšlo, tak jsem samozřejmě měl velkou radost.

Co vám v letošní tuzemské sezóně udělalo největší radost?
Je to druhé místo ve Velké pardubické s Ange Guardianem. Byl to kůň těžší na ježdění, problémový a postupem času se to s ním lepšilo. Je to hodně dobrý krosař a může toho ještě hodně dokázat.

Žokej Jan Kratochvíl s Ange Guardienem v cíli 126. Velké pardubické s Českou pojišťovnou 

A co se naopak v sezóně tolik nepovedlo?
Nebyl jsem nějak v této sezóně z něčeho vyloženě smutný. Ale co mne mrzelo, bylo to, že mi nevyšly oba Poháry Josefa Váni. Byly to pěkné dostihy a nám se zrovna nepovedly.

V sezóně jste jezdil také hodně mladých překážkářů.  O kterých z nich si myslíte, že by to mohli časem dotáhnout do velkých dostihů?
Z těch mladších koní z naší stáje se mi tak jeví Buonarroti, který byl druhý v Ceně Jana Kašpara. A musím zmínit také No Time To Loose, se kterým jsme vyhráli Cenu Vltavy. Ten má velkou třídu.

Opusťme nyní český turf a zamiřme do Itálie, kde pravidelně jezdíte. Zatím tam letos máte sedm vyhraných dostihů včetně dvou velkých triumfů s Mazhilisem. I tady určitě budete hodně spokojený…
S italskou sezónou jsem velice spokojený. To, že při své první účasti hned vyhraju Gran Premio, to jsem nepředpokládal… A Mazhilis v něm také startoval poprvé. Jezdím tam docela často dostihy a jsem tomu rád, je to velká příležitost, jak se zlepšovat. A italská sezóna ještě letos nekončí, v sobotu jsou v Miláně velké dostihy. A navíc u Váňových je v tréninku hodně koní italských majitelů, takže bychom tam měli jezdit pravidelně i v zimě. Jsem rád, že mohu jezdit dostihy po celý rok a pracovat tak na sobě.

Někteří vaši překážkoví kolegové vyzkoušeli působení v zahraničních stájích. Neláká vás také pracovat v zahraničí?
Časem bych to možná také zkusil, ale teď určitě ne. Prioritou je pro mne jezdit dostihy a ve svém působišti dostávám jezdecké příležitosti.  A jsem u Váňových moc spokojený, takže není důvod něco měnit.

Co je vlastně nového v Bohuslavi a v Mlýncích? Probíhá nějaká generační obměna koní ve středisku Váňových?
Kariéru zakončil dvojnásobný vítěz Gran Premia Alpha Two a do stáje přišlo několik hřebců z Irska a také polští koně. Máme tu tedy koní dost.

Jaké máte cíle pro příští sezónu?
V italském turfu bych byl rád, aby Mazhilis obhájil vítězství v Gran Premiu, i když to samozřejmě nebude jednoduché. A co se týče českého turfu, tak chci udělat vše proto, abych dobře odjezdil Velkou pardubickou. Samozřejmě, že každý chce Velkou vyhrát, ale důležité je, koně jejím náročným kurzem dobře provést.

A otázka na závěr – už proběhla oslava za druhé vítězství v šampionátu překážkových jezdců?
Já jsem hned z Koles odjížděl  do německého Krefeldu. Teď v pátek budu ve Strasbourgu a v sobotu v Miláně, zatím tedy nebyl čas. Ale oslavit to můžeme vždycky.

Michaela Zemanová

Fotografie: Petr Guth, více jeho snímků si můžete prohlédnout zde

• Předchozí
• Další