Jak sám říká, Radek Holčák prožil jeden z nejlepších dostihových víkendů ve své kariéře. Zatímco byl po oba dva dny v Meranu a sledoval vítězství Kifaayi a Brog Dease v grupových dostizích pod vedením Lukáše Matuského, v sobotu v Praze mu udělal velkou radost další reprezentant stáje Monte Negro pana Posáda Always on Sunday, na kterého v Praze dohlížel jeho otec František. Šestiletý hnědák pod vedením Geralda Mosseho dokázal porazit Meandera a to je skutečnost, kterou před dostihem předpokládal málokdo.  S Radkem Holčákem probereme nejen jeho dojmy z Merana. Slavit se ale zatím ve Velkých Karlovicích nebude, trenér chce se svým týmem udělat radost do konce sezóny i dalším majitelům.

Radku, s jakými ambicemi jste do Itálie odjížděl?
Určitě jsme nejeli tisíc kilometrů jen na výlet, ambice jsme samozřejmě měli, ale také zároveň pokoru a úctu k soupeřům. S Kifayyou jsme měli velké ambice. Podobný dostih tu už vyhrál a kolem něho byli obdobní soupeři. A věděli jsme, že jede na dostih s dobrou formou. A vše nám vyšlo, Lukáš i Kifaaya podali fantastický výkon. Kifaaya to měl určitě těžší, než Brog Deas. Nemohl si v dostihu odpočinout, otravovali ho soupeři, a měl krizi. Ale zvládl to a od soupeřů ještě v cílové rovině odešel.
Brog Deas měl dlouhou pauzu a loni měl zdravotní problémy. V práci chodil dobře, porážel koně o "parník". Ve formě tedy také byl, ale nevěděli jsme, jak se na něm v dostihu projeví dlouhá pauza. Šli jsme na start ale v klidu a bez tlaku, což bylo moc dobře. Pan majitel by byl spokojený za umístění do třetího místa. I Brog Deas byl dobře odježděný a je to super kůň. Mohl by býval startovat i dříve, ale raději jsme s ním počkali na lepší klimatické podmínky. A ještě bych pochválil Lukáše Matuského, který se vypracoval v dobrého jezdce a odjel koně výborně.


Brog Deas a Kifaaya v Meranu

A jaká byla v Meranu po oba dny atmosféra?
Atmosféra tu byla skvělá, přátelská, Italové jsou přejícní. Přijímali jsme od nich množství gratulací, vřelých a upřímných, a pěkně se o nás starali. Byl to velmi krásný a emotivní zážitek. A musím říci, že to byl zcela jednoznačně jeden z nejkrásnějších dostihových víkendů v mé kariéře. V Meranu byla  spousta Čechů. Bohužel jsem si odtud odvezl i jeden nepříjemný a nepochopitelný zážitek. Pan majitel si přál mít na památku dečku Brog Dease. Tu pořadatelé zhotovili pro každého koně s jeho jménem, byla vyrobena z papíru. Bohužel jeden z našich lidí, který dělá komisaře na Slovensku, tuto dečku ukradl. Člověk, který káže vodu a pije víno… Byl jsem z toho zklamaný a naštvaný. Pak se nemůžeme divit, k čemu náš turf spěje, když se někdo dokáže takto chovat. 

Brog Deas a Kifaaya budou už po těchto skvělých výsledcích odpočívat, anebo vás ještě láká nějaký dostih?
Kifaaya vyhrál loni jako tříletý vrcholný dostih pro tříleté v Pardubicích a letos z pěti startů třikrát vyhrál a dvakrát byl druhý. Já si myslím, že nemůžeme být „nenažraní“ a také jsme se panem majitelem shodli, že už ho takzvaně zabalíme do vaty. Brog Deas vyhrál už tři jedničkové dostihy a to se jen tak nějakému koni nepovedlo. A i když by mohl mít ještě dobrý dostih v Miláně, jsem rád, že ho také zabalíme do vaty. Dobrých koní si vážíme.


Brog Deas v boxe po vítězství v grupa 1 Gran Corsa siepi di Merano

Bohužel jste nemohl být na dvou místech najednou a tudíž skvělý výkon Alwayse on Sunday pod vedením Geralda Mosseho v EJC Long Elkov Elektro se odehrával bez vás. Přesto jste určitě měl hodně velkou radost…
Ano, měl. A i takhle na dálku to byl velmi emotivní zážitek, jeho výkon mne dojal. V Chuchli byl táta a také pan Posád, který měl být původně v Meranu. Jezdí k nám pravidelně ve středu podívat se na koně a já jsem mu tehdy řekl, ať si dobře vyžehlí kravatu, že cítím, že Always porazí Meandre. A on mi na to odpověděl, že už ji má dávno připravenou. Takhle jsme spolu žertovali a nakonec pan Posád jel do Chuchle…

A jak hodnotíte sobotní výkon Alwayse?
Always i přes zdravotní problémy které má, je jediným koněm ze špičky tříletého ročníku v sezóně 2013, který ještě běhá velké rovinové dostihy. Kvůli problémům s prasklou chrupavkou v kloubech už absolvoval dvě náročné operace a náš velký dík proto patří panu doktoru Žertovi. A pan majitel investoval do jeho léčení nemálo peněz. Musíme s Alwaysem zacházet opatrně, i proto ho jezdí Zuzka, která je citlivá, dobře ho zná a pozná, zda se s ním něco neděje. Když s Alwaysem počkáme na dobré klimatické podmínky, můžeme na něho jedenkrát za rok více přitlačit. A jeho sobotní vítězství je pro nás velkou satisfakcí. Je důležitý být skromný a trpělivý, a počkat si na pravou chvíli. A ještě bych rád vyzdvihl jezdecký výkon Geralda Mosseho, který byl fantastický. Vzkázal jsem mu přes tátu, jak má jet. Věděli jsme, že má Always formu a tak jsem chtěl, aby byl vepředu. Byla to sice vabank-hra, ale vyšla nám.


Slavnostní dekorování vítězů EJC Long Elkov Elektro (foto: Petr Nowicki)

A jaká vás čeká oslava po tak významných výsledcích?
Oslava bude později, až po Velké pardubické. Teď musíme dále pracovat, abychom mohli udělat radost i dalším majitelům. A chtěl bych ještě touto cestou poděkovat celému našemu kolektivu, protože nejen za tímhle úspěchem, ale i za výsledky v celé sezóně, stojí celý náš tým. A důležité také je, že mám štěstí na majitele koní okolo sebe. Mohu být klidný, protože nejsem pod tlakem.

Michaela Zemanová

Fotografie: archiv Radka Holčáka a Petr Nowicki

• Předchozí
• Další