Deset koní  - kromě dvou všechny do jedničkových dostihů - vyslal na start během sobotního a nedělního pardubického mítinku trenér MVDr. Čestmír Olehla. Nejvýraznějších výsledků docílili vítězstvím v Ceně mílařů skvělá French Quebec a třetím místem ve Velké pardubické Klaus (na snímku), ale zajímat se budeme i o hodnocení výkonů dalších reprezentantů ze Světlé Hory. A přinášíme vám i názor MVDr. Olehly na letošní ročník Velké pardubické a jeho suverénní vítězku.

V našem ohlédnutí za pardubickými dostihy začněme sobotou, kdy zvítězila od vás nejen French Quebec. S jakými pocity jste ji poslal, a také letos podruhé startujícího My Old Husbanda , na start Ceny mílařů?
Měl jsem trochu obavy, jak se srovnají se specifickou pardubickou dráhou se třemi rohy. French Quebec má táhlý dlouhý konec, zatímco Talar, Innovator a maďarská Seperate Opinion mají krátký a důrazný závěr. Ale v samotném dostihu naštěstí klaplo úplně vše. Tomáš Lukášek odvedl výbornou práci, bylo důležité, že do roviny točil na prvním místě a klisna mohla uplatnit svůj táhlý konec. Takže jsem byl velmi spokojený a doufám, že pan majitel také. Co se týká My Old Husbanda, tak to je velký kůň a měl trochu problém udržet rytmus na pardubické dráze. Do roviny přišel na dobré pozici, ale v závěru na něho přišli koncoví koně. Škoda, že neudržel čtvrté místo. Ale myslím, že na druhé běhání to vůbec nebylo špatné. A bude to kůň pro delší tratě.

S French Quebec jste ale původně uvažovali o startu v Itálii…
Ano, ale rozhodli jsme se pro pardubický dostih podle přihlášek. Do dostihu, který jsme měli vyhlédnutý v Itálii, bylo přihlášeno hodně koní s grupovou výkonností, bylo by to hodně těžké.

Po sobotních Pardubicích zůstává neporažený čtyřletý Celadon, který vyhrál už svůj třetí bumper. Předpokládám, že je to kůň s velmi nadějnou budoucností.
Celadon nesl v dostihu 68,5 kilogramy, takže s ohledem na měkkou dráhu jsem měl trochu obavy, jak se s tím srovná, ale je to kanón. V práci samozřejmě skáče. Zpočátku mu to moc nešlo, ale teď už se s překážkami srovnal, má před sebou opravdu slibnou budoucnost.

FOTO (Ing. Martin Langer): Zástupce stáje Dr. Charvát Celadon (vpravo) zůstal neporažený

Letošní sezóna už hodně pokročila, ale přece jen se zeptám, zda-li se třeba v případě French Qubec nehodláte vypravit ještě někam do zahraničí.
Zatím je to jen v oblasti teorie. Sezóna se v Itálii z Milána přesunuje do Říma a to je pro nás moc daleko. Takže jsem dostal za úkol, poohlédnout se po nějakém dostihu ve Francii. Ale zatím je to opravdu jen ve stadiu úvah.

A v hodnocení výkonů vašich svěřenců se chronologicky dostáváme k neděli, kdy šla jako první do boje Stingirl , která doběhla pátá ve Zlaté sponě tříletých.
Stingirl mě posledně zklamala, skákala špatně. Poté na ní zapracoval chiropraktik, ale před nedělním dostihem se u ní projevila říje a byla už také chlupatá. V dostihu udělala hrubou chybu, málem šla na hlavu. V závěru se chvíli objevila na špici, ale na víc tam nebylo.  Nicméně jsem s jejím výkonem docela spokojený. 

V Ceně ČASCH si to rozdali o vítězství dva potomci klisen úspěšných ve Velké pardubické, Natalie a váš Reaper. Ten byl favoritem, ale nakonec mu na klisnu chyběla v cíli necelá délka.
Natalia mě překvapila, je to drobnější koník a nečekal jsem, že si tak dobře povede, je to dobrá klisna. Oproti nám měla do závěrečného boje lepší výchozí pozici, Reaper se na měkké dráze vůbec nemohl rozejít. Paradoxně v tomto dostihu uspěli dva nejmenší koně v poli, jinak povrch dráhy svědčil spíše větším koním s velkými kopyty.

Když jste zmínil dráhu, jaká podle vás vlastně byla oproti loňskému roku?
Podle mne byla dráha těžší než loni. Rovinová dráha byla intenzívně kropena, ve čtvrtek bylo naměřeno pendometrem 5 stupňů a poté ještě pršelo, i v noci ze soboty na neděli. Stav dráhy se projevil i v horších časech dostihů a také koně, s výjimkou Orphee des Blins, kteří byli v dostihu dlouho v čele, pak v závěru většinou končili se silami. Oranice sice nebyla tak promočená jako loni, ale byla lepkavá a tráva musela být těžší oproti minulému roku, brala koním hodně sil. Myslím, že v Česku není moc koní, kteří umějí běhat na takovém povrchu. 

Jedním z mladých zajímavých koní, které jste poslal v neděli na start je i Tudul, pocházející z rodiny Tiumena a Trezora. Jaroslav Myška ho ale musel v Ceně Vltavy zadržet. Co se stalo?
Tudul je vynikající kůň, velmi inteligentní a dobrý skokan. V práci se vodí velmi dobře, ale v dostihu je to hrůza. Nechtěl v dostihu točit a v každé zatáčce nabíral délky navíc, absolvoval dostih ve špici a v závěru mu došly síly, takže ho Jarda správně zadržel. Navíc ještě ztratil podkovu. Nyní nás čeká hodně práce na jízdárně, nesmí být takový dravec…

Vaší velkou nadějí v rámci celého nedělního dostihového dne byl Khalshani, který měl ale po dlouhé době v dostihu pád, a tak nakonec stáje manželů Charvátových propagoval v cíli pouze pátým místem Manifestation.
To jak jsme dopadli ve Stříbrné trofeji, mě nesmírně mrzí. Udělali jsme pro úspěch maximum, poslal jsem do dostihu dva koně, Manifestation se měl postarat o slušné tempo. Nicméně Khalshani se evidentně mezi koňmi necítil dobře a ztratil koncentraci. Překážku odpálil z daleka a šel na hlavu. Jarda Myška s tím nemohl vůbec nic dělat. Khalshani si odnesl z dostihu škrábanec na karpu, ale není to naštěstí nic vážného. Jarda se v dostihu potloukl, takže na start Velké pardubické nešel v úplné pohodě, ale je to tvrdý chlap, tohle k jezdeckému řemeslu také patří. Manifestation pracoval na špici, velmi pěkně skákal a odvodil tak dostih ostatním. Ale když na něho přišli koně zezadu, už nestačil.

FOTO (Ing. Martin Langer): Situace na Irské lavici

A vaše hodnocení Velké pardubické? 
Říkal jsem už před dostihem, že ten kdo se bude nahánět s Orphee des Blins, že na to dojede… Začátek dostihu byl ostrý jako loni. Klaus skákal přes Taxis vpředu, přes Irskou lavici přecházel v první linii, což bylo dobře, za ním se to hodně semlelo.  Pak se ale stáhl do pole. Pádů bylo skutečně hodně, podepsalo se na tom početné pole a také to, že se jezdci nepřizpůsobili těžkému povrchu a akceptovali tempo líderky. O výsledku dostihu myslím hodně rozhodly pozice koní před 24. překážkou. Orphee des Blins cválala v klidu na špici, za ní byl Tropic de Brion, třetí Trezor. Klaus cválal v této fázi na šestém, Nikas na sedmém místě, Tiumen se ztrátou za nimi. Říkal jsem Jardovi Myškovi, že když v tomto místě bude mít Klaus hlavu dole, bude to v pohodě, když nahoře, tak končí se silami. A to se vyplnilo. Jarda Myška s Dušanem Andrésem udrželi nervy na uzdě, což je v této fázi dostihu nesmírně obtížné. Nikam se nehnali, pošetřili koním síly až na samotný závěr dostihu, nakonec doběhli na druhém a třetím místě. Naopak koním stíhající Orphee des Blins jako Tropic de Brion, Kasim a Peintre Abstrait se v závěru sil nedostávalo, Trezor a hodně dotahující Tiumen dokonce upadli.  S třetím místem Klause a především s výkonem Jardy Myšky jsem opravdu moc spokojený.

FOTO (Ing. Martin Langer): Klaus s Jaroslavem Myškou třetí v cíli Velké pardubické

Co soudíte o zahraničních účastnících v dostihu?
Souhlasím s tvrzením, že sem tentokrát přijeli slabší koně než loni. Také je mi líto, že tu přišli o jednoho koně. Navíc to byl kůň pana McManuse, největšího překážkového majitele v Irsku, takže to není vůbec dobré. Zahraniční jezdci padali bohužel z koní jak hrušky. Myslím, že si vybrali velký díl smůly. Smekám ale před výkonem šestiletého svěřence Pavla Vítka s francouzským jezdcem Dragonem v sedle. To je opravdu dobrý kůň a ukazuje se, že zahraniční majitelé mohou lépe uspět s koněm, pokud stráví nějakou dobu v Česku. Já jsem se v sezóně 2009 asi dva měsíce před Velkou pardubickou podílel na tréninku valacha jménem Super Lord trenéra Grahama Smithe. Ve Velké ho pak jel Honza Faltejsek a skončili spolu sedmí, nejlépe z cizinců. Prospěla mu aklimatizace, seznámil se s našimi překážkami, takzvaně si to tu ošahal. To vše určitě bylo ku prospěchu.

Má podle vás šanci dnes jedenáctiletá Orphee des Blins usilovat příští rok o hattrick?
Orphee je velká silná klisna, podkovy má velikosti devět. Kdybych to měl zlehčit, tak je to taková mužatka. Takový typ klisny může i v pozdním věku uspět nad hřebci a valachy. A přitom, jak se předvedla letos, myslím, že může nad nimi vyhrávat ještě nejméně dvě sezóny.

Michaela Zemanová

• Předchozí
• Další