V předlistopadových dobách nebylo pravidlem, aby se na českých závodištích objevovali zahraniční (míněno západní) jezdci. S výjimkou občasného angažování Angličana v rakouských službách Williama Lorda byl žokej se západním pasem v našem turfu skutečnou bílou vránou. O tom, že by se anglický jezdec rozhodl zde působit delší dobu, se současným majitelům ani nesní a podobné sny si mohli dopřát maximálně prvorepublikoví trenéři. Až na jednu výjimku - Michaela Anthony Richardsona.
Na podzim roku 1962 bylo v Deauville zakoupeno několik březích klisen s cílem posílit jimi napajedelský chov. Byla mezi nimi i osmiletá Hyperionova vnučka Donadola, která 6. května následujícího roku přivedla v Napajedlích na svět syna Donalda.
5.5.1839 se konaly první oficiální dostihy na dráze ve Freudenau. Běhalo se tehdy na levou ruku, tribuny i cílový mezník se nacházely v úrovni místa, kde se donedávna startovaly dostihy na 2000 metrů.
Na začátku bylo slovo, a to slovo bylo Oaks. Tak nějak by mohl začínat nikoliv biblický příběh nejvýznamnějšího dostihu, jehož jméno je dnes nedílnou součástí sportovní terminologie obecně a vrcholem drtivé většiny dostihových kalendářů na celém světě.
S pádem Rakousko-uherské monarchie dostali čeští turfmani možnost vzít řízení dostihového sportu na území Československa do svých rukou. 3. května 1919 proběhla ustavující schůze Československého Jockey Clubu, který se stal řídícím orgánem československého turfu až do doby, kdy poúnorové reálie a následné znárodňování zlikvidovaly soukromé stáje a řízení převzalo Státní závodiště.