ilustracni chov2Domácí chov neprožívá zrovna nejšťastnější období. V nejvýznamnějších dostizích se většinou domácí odchovanci musí sklonit před importovanými koňmi, nedaří se mu ani na trhu - koně českého chovu se prodávají stále hůře a jejich cena klesá, klesá i význam domácího chovu s tím, jak v dostihové populaci roste podíl importovaných koní a každoročně klesá počet chovných klisen v našem chovu.

Za tohoto stavu slýcháme stále častěji nářky nad úrovní domácího chovu a nezřídka i hodnocení hraničící až s jeho hanobením. Na druhé straně stále se objevují i klasičtí vítězové z domácího chovu, což můžeme vzhledem k orientaci v zahraničí nakupujících majitelů na koně s perspektivou v klasických dostizích a prodejní ceně i výši ratingů nakupovaných koní považovat za malý zázrak. Zkusme se ale oprostit od dojmů a pocitů a dejme slovo statistikám.

Jako podklad pro nadcházející statistiky nám budou sloužit výsledky koní v českém provozu od roku 1997 do loňska. Použili jsme data z Jockey Clubu ČR a jejich rozdělení chovatelů na domácí a zahraniční. To se sice lehce odlišuje od striktního srovnání koní českého chovu a importovaných koní, protože podle dat JCČR najdeme mezi koňmi cizích chovatelů i několik koní českého chovu - produktů zahraničních chovatelů, majících své klisny v ČR, ale jednak to zkreslení je velmi malé a hlavně - v následujících analýzách nám nepůjde ani tak o konkrétní čísla, jako spíše o zachycení trendů. Hlavní otázkou, na kterou hledáme odpověď, je, zda se český chov opravdu zhoršuje.


Podíl odchovanců českých chovatelů stále klesá

Podívejme se nejprve na počty startujících koní v našich rovinových dostizích. Tady je trend jednoznačný a zcela jistě se v nejbližších letech nedočkáme jeho změny. Koně zahraničních chovatelů představují stále vyšší podíl z počtu startujících v našich rovinových dostizích a úměrně s tím klesá podíl odchovanců českých chovatelů. Zatím stále mají koně domácích chovatelů početní převahu, ale ta může již letos či příští rok zmizet. Je nutno si uvědomit, že stav koní na dráze odráží situaci v chovu s několikaletým zpožděním a že k největšímu meziročnímu poklesu počtu připouštěných klisen a následně počtu narozených hříbat dochází nyní, což se na dráze projeví až v budoucnu. Navíc si myslím, že nemalou část koní z rovinového provozu odčerpají nově vzniklé bumpery jako přechod do překážkového provozu a že se to projeví více na koních domácích chovatelů.

cesky chov tab 1

Graf i v něm uvedená tabulka zobrazující data, z nichž byl graf vytvořen, ukazují vývoj naprosto jednoznačně - podíly obou skupin se vyrovnávají a brzo budou koně zahraničních chovatelů tvořit většinu v rovinovém provozu. Kam až klesne podíl domácího chovu těžko říci, osobně si myslím, že by se mohl zastavit někde kolem 30 - 35% a už dál neklesat, nicméně kromě obecného trendu je nutno vzít v úvahu celou řadu faktorů od vývoje celého českého turfu a jeho financování, přes vývoj na zahraničních trzích i aktivitu řady nových chovatelů v našem turfu.


Průměrný výdělek českých koní neklesá

Podívejme se ale nyní na vývoj průměrného výdělku koní domácích chovatelů ve srovnání s odchovanci zahraničních chovatelských ústavů. Ten je možná jiný, než jste očekávali. Při pohledu na výsledkové listiny významných dostihů z konce minulého století a jejich srovnání se současností a také při vědomí toho, jak vysoké prostředky dnes majitelé investují do posil na zahraničních trzích, by většina turfmanů očekávala stále výše mířící křívku průměrných výdělků importovaných koní (omezovanou snad jen celkovým vývojem financí v našem turfu), zatímco křivka průměrného výdělku domácích odchovanců by měla stále klesat. Skutečnost je ale opačná.

cesky chov tab 3

U grafu znázorňujícího vývoj průměrného výdělku odchovanců našich chovatelů v porovnání s plnokrevníky chovatelů zahraničních najdete kromě křivky též lineární spojnici trendu. Ta ukazuje, že se nůžky mezi průměrnými výdělky domácích a zahraničních koní nejenže nerozevírají, ale trend, byť nijak silný, je zcela opačný. Nutno dodat, že se na tomto trendu velkou měrou podílí početní zastoupení jednotlivých skupin. Zatímco počet produktů domácích chovatelů na našich drahách klesá, a ač to nelze zcela paušalizovat, dochází k určité selekci chovu jako celku, ze zahraničí k nám naopak proudí stále více koní a pro řadu z nich jsme byli poslední nadějí na uplatnění poté, co zahraniční trhy postihl velký pokles a zájem o koupi koní klesal. Na druhou stranu mírný růst průměrného výdělku koní českých chovatelů byl dán především donedávna rostoucím objemem prostředků v našich rovinových dostizích (průměrné výdělky jak našich, tak i zahraničních odchovanců zaznamenaly v posledních dvou letech v návaznosti na celkový vývoj financí v našem turfu citelný pokles), a také je nutno si uvědomit, že jsou to především odchovanci zahraničních chovatelů, kteří před starty u nás dávají přednost startům v zahraničí a tím své průměrné výdělky z našich drah snižují.

Tiger baner article

Přesto ani tato fakta plně nevysvětlují, proč navzdory všeobecnému mínění průměrné výdělky našich koní v porovnání s importy neklesají. Myslím si, že ale jedno vysvětlení rozporu mezi obecným povědomím a těmito statistikami najdeme a podle mého názoru hodně souvisí s vývojem u tradičních opor domácího chovu v čele s napajedelským hřebčínem. Ten byl dlouhá léta hegemonem domácího chovu a jeho výkladní skříní a právě jeho stagnaci mnozí spojují s českým chovem jako celkem. Poté, co po listopadu 1989 skončila většina jeho tradičních rivalů, byl totiž právě napajedelský chov pravidelně producentem většiny jedničkových vítězů domácího chovu, zatímco ostatní chovatelé se v produkci jedničkových koní střídali, stejně jako se u nich střídala období více úspěšná s méně úspěšnými a měnila se jména - někteří odcházeli, zatímco rostli zcela noví. Situace se ale změnila - zatímco nadále ostatní čeští chovatelé pravidelně produkují každoročně přibližně stále stejný počet jedničkových koní, v Napajedlích jejich produkce klesá a odráží se to i v průměrných výdělcích tamních odchovanců. Podívejme se ale na čísla.

cesky chov tab 2

Graf i tabulka v něm uvedená naše tvrzení plně potvrzují. Zatímco v roce 1997 měli napajedelští odchovanci téměř trojnásobný průměrný výdělek na koně oproti zbytku ostatních domácích chovatelů, v loňském roce byl průměrný výdělek ostatních českých chovatelů oproti Napajedlům nižší již jen o čtvrtinu. Nutno dodat, že v roce 2011 bylo srovnání pro Napajedla mnohem lepší a letos se třeba oproti loňsku zlepší, spojnice trendu ale ukazuje vývoj dost jednoznačně. Ač jsou stále napajedelští odchovanci v průměru lepší než odchovanci ostatních českých chovatelů jako celku, jejich náskok se snižuje a zřejmě brzo se obě křivky protnou. Loňské výrazné vychýlení směrem dolů sice bylo nemalou měrou způsobeno snížením objemu finančních prostředků v našem turfu, pro Napajedla byl ale loňský rok vůbec prvním, kdy neměla v klasickém ročníku žádného jedničkového vítěze. Otázkou, která visí ve vzduchu, je, zda právě tento fakt není varováním před současnou politikou budování ustájovacího zařízení plemeníků pro každého, kdo si je zaplatí, kterému dal stávající management přednost, před dřívějším angažováním plemeníků, za které hřebčín sice platil nemalé částky za pronájem, ale výsledky jejich potomstva na dráze a také prodejnost jejich potomků byla neskonale vyšší. Zvláště když si uvědomíme, že loňský tříletý ročník byl první, na kterém se plně podílelo současné vedení, přinášející tuto zřejmě krátkozrakou politiku. 

Ale odpověď na tyto otázky by měli hledat především v Napajedlích. Pro český chov ze současné situace vyplývá jedno - jeho postavení, navzdory klesajícímu zájmu majitelů i rostoucím cenám importovaných koní, zůstává stabilní, pouze se mění jeho struktura - od komerčních chovatelů směrem k owner-breederům. Mezi chovateli se objevují nová jména, schopná vyprodukovat jedničkové koně, která doplňují ty tradiční. Jen pro rekapitulaci se podívejme na jména chovatelů, kteří měli v posledních třech sezónách na dráze jedničkové vítěze:
 
Hřebčín Napajedla - Line Honey, Pumpkin, Renny Storm, Serena
Ing. Jiří Trávníček - Dorotka, Hyacint, Makléř
Ing. Luděk Červenka - Merlyp
Ekofarma Rybár - Orphan
Hřebčín Křenek - Beryaska
Petr Kub - Matter for Love
Ing. Jiří Odcházel - El Hadji
Orling s.r.o. - Vinnah
Josef Pšurný - Merbela
Dr. Karin Slezáčková - Starfighter
Stall Amor - Devil's Star
Miloš Vávra - Fabregas
Wrbna Racing - Anjou

To je, myslím, dostatečnou ukázkou, jak se český chov vyvíjí a kam směřuje, když z 18 vítězů jen 5 bylo odchováno komerčními chovateli.

Nutno na závěr dodat, že výše zmíněné statistiky zahrnují jen tzv. penalizační zisky, nejsou v nich započteny majitelské prémie, které u koní českého chovu tvoří docela výraznou část jejich výdělků na našich drahách. Myslí si, že i jejich výše v porovnání s celkovým objemem prostředků v našem turfu rozhodně není malá, naopak. Otázkou může být, zda jde o účelně vynaložené prostředky a zda by jinak konstruované prémie neudělaly více práce, osobně si tím nejsem zcela jist, ale to už je na jinou diskuzi a jinou analýzu.


Miloslav Vlček  







    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking