Minulý týden ohlásil Cooolmore Austrálie, že jeden z jeho nejúspěšnějších plemeníků, jedenadvacetiletý plemeník Encosta de Lago, byl pensionován. Australští chovatelé v něm přicházejí nejen o dvojnásobného šampióna tamních plemeníků, ale i nejúspěšnějšího syn Fairy Kinga v chovu.
Nureyevova polosestra Fairy Bridge přivedla na svět 6 synů (plus nepojmenovaného hřebečka po Storm Bird) a každý dostal šanci v chovu. Nakonec těžko se divit, když jejím prvním potomkem byl na dráze skvělý a v chovu naprosto fascinující Sadler’s Wells. Právě blízká příbuznost se Sadler’s Wellsem byla u většiny z nich důvodem, proč dostali v chovu šanci. Jen jeho o dva roky mladší bratr Tate Gallery dokázal už na dráze jít, byť opatrně, ve stopách svého staršího bratra, když jako dvouletý vyhrál Gr.1 National Stakes. Zbylí 4 synové Fairy Bridge zařazení do chovu absolvovali dohromady 2 starty! Poslední syn Fairy Bridge Perugino vyhrál v jediném startu, který absolvoval, Fairy King vyběhl pro zranění jen jednou a neumístil se, Classic Music a Hermitage nikdy nestartovali.
V chovu si vedli různě. Tate Gallery, otec 13 blacktype vítězů včetně rychlé Lyric Fantasy, vítězky Nunthorpe Stakes (Gr.1), po sobě zanechal jen 4 ročníky potomků, než předčasně uhynul. Ještě kratší chovnou kariéru měl taktéž v Coolmoru působící Classic Music, na Tattersalls Houghton Yearling Sale vydražený za 2,4 miliónu gns, který působil v chovu dokonce jen 2 sezóny a dal jediného blacktype vítěze. Ani nestartovavší Hermitage nepůsobil v chovu moc dlouho. Hřebec, který nakonec skončil v chovu v Jižní Africe, po sobě zanechal 7 ročníků potomků a v nich 9 blacktype vítězů. Jeho jméno se ještě čas od času objeví v pedigree některého stakes vítěze, tím nejvýznamnějším z poslední doby byl vítěz Calcutta Million (Gr1) v Indii Lycia Falcon, z matky po Hermitage. Dlouhou kariéru měl a stále má Perugino, byť poznamenanou častými změnami působišť z Irska do Japonska, Austrálie a Německa, dnes stále aktivní plemeník irského Longford House Stud. Hřebec, kdysi taktéž začínající v Coolmoru, dal dosud 22 blacktype vítězů včetně šampióna australských sprinterů Testa Rossa, dvojnásobného australského Gr.1 vítěze Sudurka či vítězku German Oaks Next Gina, polosestry Next Deserta.
Fairy King, o rok mladší Sadler’s Wellsův pravý bratr, v Coolmoru nezačínal, ale přesunul se tam z Ballysheehan Stud poté, co se jako plemeník velmi dobře uvedl. V porovnání se Sadler’s Wellsem byli jeho potomci ranější a více inklinovali ke kratším distancím. Přesto, možná trochu kuriózně, vítěze Epsom Derby měl mezi svými potomky dříve než Sadler’s Wells díky triumfu Oath v roce 1999. Vedle vítěze Phoenix Stakes a Irish 2000 Guineas Turtle Island, vítěze Poule d’Essai des Poulains Victory Note, vítěze Grand CriteriumSecond Empire či National Stakes Beckett, tedy koní, kteří byli špičkovými dvouletky či vítězi jarních klasických dostihů na míli, dal Fairy King spolu s Oath i několik dalších potomků, jejichž distanční optimum leželo mnohem dál. To platí i o jeho na dráze nejúspěšnějším potomku Helissio, působivém vítězi Prix de l’Arc de Triomphe.
Otec 73 blacktype vítězů Fairy King strávil většinu své kariéry plemeníka v Coolmoru, dvě sezóny, 1992 a 1996, působil jako pendler v Austrálii. A byly to úspěšné sezóny. Nejen proto, že během nich připustil dohromady 168 klisen, ale především proto, že mezi jeho australskými blacktype vítězi byl Gr.1 vítěz Encosta de Lago, z něhož se později stal nejúspěšnější syn Fairy Kinga v chovu.
V chovu se ocitla celá řada Fairy Kingových synů, ale v Evropě se žádnému z nich nepodařilo Fairy Kingův úspěch napodobit. Slibně začal Turtle Island působící v Coolmoru, který měl v prvním ročníku působivého vítěze 2000 Guineas Island Sands, výborný byl i jeho vítěz Prix d’Astarte Turtle Bow. Celkem dal 15 blacktype vítězů, kteří tvoří jedno procento všech jeho potomků dostihového věku. Také Second Empire začínal v Coolmoru, ale nakonec skončil v Jižní Africe, Victory Note, jehož prvním působištěm byl též irský Coolmore, se po působení ve Francii a Anglii ocitl v Saudské Arábii.
Inzerce
Jinou cestou šli dva z nejtřídovějších potomků Fairy Kinga, Falbrav a Helissio. Oba pocházejí z matek po Slewpy, oba na dráze ukázali více vytrvalosti než většina Fairy Kingovy produkce a oba shodně byli po skončení dostihové kariéry začali kariéru plemeníka v Japonsku. Helissiovi se moc nedařilo, byť mezi jeho potomky narozenými v Japonsku najdeme dvojnásobného Gr.2 vítěze a druhého z Melbourne Cupu a Japan Cupu Pop Rocka, dnes plemeníka v České republice. Jeho jméno by brzo bylo zapomenuto nebýt tří sezón, které Helissio strávil jako pendler v australském chovu, kde dal nejen vítěze Gr.1 Rosehill Guineas Helenuse, dnes úspěšného plemeníka a otce dvou Gr.1 vítězů, ale i klisnu Weekend Beauty, matku excelentního Weekend Hussler.
Falbrav, úspěšně běhající na tratích od míle do míle a půl, si v japonském chovu vedl lépe než Helissio, ale také velkou díru do světa neudělal. I jemu pomohlo působení v Austrálii a i on se později vrátil do Evropy. Otec 17 blacktype vítězů sice nedal žádného Gr.1 vítěze, ale loňská vítězka Japan 1000 Guineas (Gr.1) Harp Star je z Falbravovy dcery Historic Star.
Zcela jiný pohled na Fairy Kinga jako otce plemeníků mají indičtí chovatelé, kde dosud působilo či působí hned 5 Fairy Kingových synů. Zájem o ně odstartovaly skvělé výsledky jeho syna Burden of Proof, vítěze International Stakes (Gr.2). Bývalý svěřenec trenéra Aidana O’Briena působí v Indii od roku 2000, dal zde již víc jak desítku Gr.1 vítězů a získal titul šampióna plemeníků. Po něm do Indie následovali vítěz Royal Lodge Stakes (Gr.2), Royal Kingdom, po kariéře v Irsku i vítěz Gr.1 Phoenix Stakes Princely Heir, nový domov našel v Indii i vítěz Hawthorne Derby Hymn a dokonce i vítěz Epsom Derby Oath. Vedle synů Fairy Kinga dnes v indickém chovu působí i dva synové Burden of Proof a syn Royal Kingdom, tamní Gr.1 vítěz Holding Court.
Krev Fairy Kinga prorazila i ve střední Evropě zásluhou v Polsku působícího vítěze Gladness Stakes Two-Twenty-Two, otce klasických vítězů v Česku a Rakousku a dvojnásobného vítěze největší italské steeplechase Alpha Two.
Celý článek najdete na serveru Blacktypepedigree