Schopnost produkovat špičkové koně, vítěze velkých dostihů - to je nejdůležitější vlastnost každého úspěšného plemeníka. Od založení Pattern systému v 70. letech se tato míra úspěšnosti plemeníka vyjadřuje nejčastějši počtem vítězů blacktype dostihů a jejich podílu na počtu startujících potomků nebo také všech potomků, kteří dosáhli dostihového věku. Skutečnou superelitu mezi plemeníků dnes zastupují ti, kteří dokázali dát 100 a více blacktype vítězů. Přinášíme Vám jejich kompletní seznam.

 
Plemeníka samozřejmě dělá příležitost. A to jak kvalitativní, tak i kvantitativní. První je jasné, čím lepší klisny hřebec získá, tím větší šanci na úspěch má. Druhá se mnohem více projeví pokud se podíváme o pár desítek let zpátky. Dlouhá léta bylo standardem připouštět jedním hřebcem v sezóně maximálně zhruba 40 klisen. Ty doby už jsou pryč. Spolu s rozvojem veterinárních služeb klesl počet nutných skoků nutných k zabřeznutí klisny a otevřela se možnost vyššího počtu partnerek. Souběžně s tím přišla i popularita tzv. sexuálních pendlerů, hřebců, kteří během jednoho roku absolvují dvě připouštěcí sezóny - jednu na severní, druhou na jižní polokouli. A také došlo ke koncentraci zájmu chovatelů u nejlepších či nejpopulárnějších hřebců. To vše způsobilo, že dnes ti nejžádanější hřebci připustí nejen i 100 klisen, ale mnozí překonají i hranici 200 klisen, pendleři ještě více a hřebci v překážkovém chovu dnes občas dokonce pokoří i hranici 300 klisen během jediné sezóny. To je nutno si uvědomit při posuzování schopnosti vyprodukovat trojciferný počet blacktype vítězů. I dnes se to podaří jen těm nejúspěšnějším hřebcům, mají však podstatně větší šanci toho dosáhnout než hřebci v historii. 

Začal to Northern Dancer

To nejlépe ilustruje tabulka, v níž jsme, doufám, zachytili všechny hřebce, jimž se to dosud povedlo. Je snad symbolické, že prvním plemeníkem, který toho dosáhl a tudíž i nejstarším hřebcem v níže uvedeném žebříčku je Northern Dancer (Nearctic). V roce 1961 narozený vítěz Kentucky Derby byl mimořádným plemeníkem, který zcela jedinečným způsobem ovlivnil chov anglického plnokrevníka.  Jeho vnuk Danehill (Danzig) sice dal o 200 blacktype vítězů víc než on, ale zatímco Danehillovi vyběhlo více jak dva tisíce potomků, Northern Dancer potřeboval na svých 147 blacktype vítězů jen 511 startujících. V tabulce podle počtu BT vítězů je tak sice až na 23. místě, podíl blacktype vítězů na počtu startujících má ale suverénně nejvyšší - 28,77%. Northern Dancer sám má navíc, společně se zmíněným Danehillem, v žebříčku nejvíce synů. Ale zatímco Danehillovi synové mohli těžit i z vysoké příležitosti a všichni mají více jak 1000 startujících a polovina dokonce více jak 2000, z Northern Dancerových synů se přes tisícovku startujících potomků dostal jen Sadler's Wells. Danzig, Nijinsky a Nureyev obsadili druhé, třetí a čtvrté místo za svým otcem, pokud níže zmíněné hřebce seřadíme podle podílu blacktype vítězů na počtu startujících, Vice Regent je šestý a Sadler's Wells devátý. 

Plemeníci, kteří dali 100 a více blacktype vítězů

* stále aktivní plemeníci. Data o počtech potomků a BT vítězů čerpána z Equineline


Danehill, foto Coolmore

Na čele žebříčku je již řadu let Danehill (Danzig). Příběh vítěze Sprint Cupu (Gr.1), kterého Coolmore koupil po skončení dostihové kariéry od Khalida Abdullaha, jsme už zmínili několikrát. Hřebec pravidelně pendloval mezi Irskem a Austrálií a byla to právě Austrálie, která objevila hřebcův talent, jistě i díky tamější orientaci na rychlost. Až poté se hřebec dočkal větší podpory doma, a to takové, že dokonce sesadil Sadler's Wellse z trůnu šampióna ostrovních plemeníků. Bohužel si větší podporu ze strany evropských chovatelů neužíval dlouho, odešel předčasně po zranění ve výběhu už v 17 letech. Potomků ale měl dost, data Equineline uvádějí dokonce 2500 těch, kteří se dožili dostihového věku, a to hlavně díky působení na obou polokoulích.

Galileo na cestě na trůn

Druhým v pořadí zůstává Galileo (Sadler's Wells), který však svého soka už loni překonal v počtu Gr.1 vítězů. Zcela jistě jej překoná i v počtu všech blacktype vítězů. Nyní má Danehill náskok 34 vítězů, ale i kdyby dvaadvacetiletý Galileo náhle odešel, na dráhu přijdou ještě minimálně 4 ročníky dvouletých a vzhledem k vysokému standardu jeho ročníků je jisté, že v nich bude podstatně více blacktype vítězů, než kolik mu jich chybí do zdolání Danehilla. Nakonec kdyby nebylo pandemie koronaviru, už nyní by pravděpodobně byl Danehillův náskok o chloupek menší. 

Inzerce


Za Galileem následuje jeho otec Sadler's Wells (Northern Dancer) a první čtveřici a s ní i seznam hřebců s více jak dvěma stovkami blacktype vítězů uzavírá More Than Ready (Southern Halo). To není v Evropě až tak známé jméno, ale hřebec pendlující mezi USA a Austrálií si hlavně na jižní polokouli vybudoval obrovskou reputaci a těží mj. i z toho, že je často využíván pro klisny z Danehillovy linie. Jen s jeho dcerami už dal 183 startujících potomků, tedy více jak 7% ze všech startujících a 16 z nich vyhrálo blacktype dostih. More Than Ready je navíc hřebcem s nejvyšším počtem startujících ze všech hřebců v tabulce a ve svých 23 letech je stále aktivním a vyhledávaným plemeníkem. I on počet blacktype vítězů jistě ještě vylepší, na druhou stranu má z první desítky nejnižší procento BT vítězů z počtu startujících a zřejmě se mu něpodaří přeskočit Sadler's Wellse a dostat se na medailovou pozici.

Kdo jednou překoná Galilea?

Galileo a More Than Ready ale nejsou jedinými hřebci, kteří svůj počet blacktype vítězů mohou ještě výrazně vylepšit. V "Klubu stovkařů" je celkem 16 hřebců, kteří jsou stále aktivní, od již sedmadvacetiletého Distorted Humor (Forty Niner) až po osmnáctiletéhu Dubawiho (Dubai Millennium). Právě elitní hřebec týmu šejkových plemeníků je nejmladším aktivním hřebcem, a stojí za zmínku, že ve stejném roce se narodil i další šejkův elitní hřebec Shamardal (Giant's Causeway), který však neočekávaně odešel minulý týden. I on si jistě ještě polepší, a zřejmě ještě vyšší počet nových blacktype vítězů získá další z nebožtíků Deep Impact (Sunday Silence). Na tomto místě si zaslouží další poctu Scat Daddy (Johannesburg), který je vůbec nejmladším hřebcem, jemuž se podařilo dosáhnout kýžené hranice. Mimořádně talentovaný hřebec uhynul už v prosinci 2015 a tudíž svých 130 potomků úspěšných v blacktype dostizích dal během pouhopouhých 8 ročníků.

Pokud se díváme na nové hřebce a jejich šance dostat se do tohoto žebříčku či dokonce někdy v budoucnu překonat ty nejlepší, Scat Daddyho krev by v tomto pohledu neměla chybět. Jeho syn No Nay Never měl loni na dráze první tříleté a vedl si fantasticky. V prvních dvou ročnících má 22 blacktype vítězů a jejich podíl na počtu startujících, počítaný i z koní, kteří loni byli teprve dvouletí, dosahuje 11,3%. Navíc má za sebou Coolmore, stále marně hledající plemeníka, který by byl adekvátní náhradou za dvaadvacetiletého Galilea a který právě tomuto hřebci nyní dává velkou příležitost.


No Nay Neverova cesta do Klubu 100 bude ještě dlouhá, ale start má fantastický. Foto Coolmore 

Mít za zády silný hřebčín je vedle výjimečného talentu jednou z podmínek, jak dnes mezi plemeníky uspět. Osobně vidím jako možného budoucího vládce Evropy hlavně juddmontského Kingmana (Invincible Spirit), jehož fantastické zrychlení jsem obdivoval už od jeho prvních startů v blacktype dostizích. To nyní úspěšně předává i svým potomkům, z nichž 17 již vyhrálo blacktype dostih a to z pouhých 173 startujících včetně loňských dvouletých. Jeho podíl blacktype vítězů je sice o trochu nižší než No Nay Neverův, coolmorský rival ale může více těžit z ranosti svých potomků, která sice nechybí ani malým Kingmanům, nezdá se však být těžištěm jejich dostihových kariér.

Opomenout nelze ani Galileova nejúspěšnějšího potomka na dráze Frankela. Neporažený evropský šampión dvouletých, tříletých i starších koní působí v chovu od roku 2013, loni tak měl na dráze čtyvrtý ročník. Se svými 51 blacktype vítězi je už za polovinou cesty do "Klubu 100", a pokud i nadále udrží fantastický podíl blacktype vítězů na počtu startujících, který nyní dosahuje téměř 17%, měl by se do něj dostat velmi brzo. Zda může hřebec, dostávající každý rok velmi elitní sestavu partnerek, někdy v budoucnu ohrozit třeba i samotného Galilea, na to je těžké odpovědět. Jeho produkci v porovnání s potomky Galilea něco chybí, možná trochu brilance a ranosti, ale to by se mohlo vyřešit vhodným výběrem partnerek. Galileo také v úvodu své kariéry dostával trochu jiný typ partnerek než dnes a právě klisny z Danehillovy linie či dcery a vnučky Storm Cata mu významně pomohly uspět i jako producentovi špičkových dvouletků či vítězů prvních mílových klasik. Pro Frankela mluví i fakt, že je zatím daleko nejúspěšnějším Galileovým synem v chovu a mnozí chovatelé, využívající Galileových služeb, by v něm mohli jednou vidět nejlepší náhradu za současného šampióna.  


Bude Frankel nástupcem svého otce Galilea v žebříčku nejúspěšnějších otců blacktype vítězů? Foto Juddmonte

A je tu samozřejmě Dubawi (Dubai Millennium). O čtyři roky mladší než Galileo, kterému dnes pomáhá i tu, že jej vyhledává řada majitelů právě Galileových dcer jako vhodného partnera pro své klisny. Ten by se už letos mohl stát pátým hřebcem, který dal 200 blacktype vítězů a třeba využije onoho věkového rozdílu, aby coolmoorského bosse jednou dohnal. 

Ale je možné, že se objeví někdo zcela jiný. Phalarisova linie se ve svém vývoji vyznačovala i tím, že nejlepšími pokračovali nebývali ti, kteří byli nejlepší na dráze. Dnes už to takoví hřebci mají mnohem těžší, protože klíčem k úspěchu je přilákat hned v úvodu co nejvíce výborných klisen, které hřebci umožní úspěšný start. Příklad Scat Daddyho však ukazuje, že i dnes se něco podobného stát může.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další