Jeden z našich prvních sloupků, vydaný v listopadu 2013, pojmenovaný “Synové Monteua na vzestupu”, byl věnovaný synům legendárního Montjeua, kteří měli za sebou úspěšnou sezónu. Motivatorova dcera Treve pár týdnů před tím získala svůj první triumf v Prix de l’Arc de Triomphe, svou nejlepší sezónu v roli plemeníka měl tehdy za sebou i Authorized a svého prvního Gr.1 vítěze se dočkal Hurricane Run, jehož syn Ectot pár dní před vydáním článku vyhrál Criterium International.

Dnes, o dva a půl roku později, by si Montjeu jako otec plemeníků zasloužil zcela nový článek, oslavující úspěchy jeho synů v chovu. Jeho hlavní hvězdou by byl novozélandský odchovanec Tavistock, hodně netypický, ale aktuálně nejúspěšnější Montjeův syn v chovu.

Montjeu v chovu proslul především jako otec vytrvalců. Byl po Blandfordovi prvním plemeníkem, který dal 4 vítěze Epsom derby, jeho potomci vyhráli čtyřikrát i Irish Derby, dokonce pětkrát Coronation Cup či dvakrát Irish Oaks, což všechno jsou dostihy na 2400 metrů. Velmi často jeho potomky nacházíme i v listinách vítězů významných dostihů delších než jeden a půl míle jako St. Leger, Gold Cup, Melbourne Cup, ale také Sydney Cup či jihoafrické Gold Vase nebo Gold Bowl Vase. Zkrátka Montjeu proslul jako excelentní otec vytrvalců a podstatná většina z jeho úspěšných potomků se realizovala na tratích kolem klasických 2400 metrů. Ale existují i výjimky. Nicméně tušíte, kolik z jeho 120 blacktype vítězů dokázalo ve věku tří a více let vyhrát blacktype dostih na distanci kratší než jedna míle? Odpověď Vás možná překvapí - jen jediný: Tavistock.

V tomto ohledu výjimečný Montjeův syn dokonce vítězně debutoval v prosinci 2007 na trati 800 metrů, a jako dvouletý vyhrál též na distancích 1000 a 1100. Vrcholem jeho kariéry byla dvě vítězství v Gr.1 dostizích na 1400 metrů Mudgway Stakes (Hawke’s Challenge) v srpnu 2009 a Waikato Sprint v únoru 2010, díky nimž byl na Novém Zélandě vyhlášen šampiónem sprinterů. Těžko představitelný titul pro Montjeuova syna, i když v Monjeuově produkci najdeme ještě jednoho šampióna sprinterů - Golden Eagle. Ten ale získal titul v České republice, země bez blacktype dostihů, ale samotný Golden Eagle prokázal blacktype třídu třetím místem v listed Bayeriches Fliegerpreis v Německu.

Proč syn Montjeua, otce 4 vítězů Epsom Derby, narozený z dcery Quest for Fame, kterému se též podařilo získat nejcennější Derby na světě, a jehož bába je dcerou dalšího vytrvalce High Line, dosáhl nejlepších výsledků na tratích 1400 metrů? Odpovědí se zřejmě rodina, konkrétně její zakladatelka na jižní polokouli, z Anglie importovaná Mrs Moss, vítězka ve dvou letech v Anglii a vnučka sprintera Whistler, syna excelentního zdroje rychlosti hřebce Panorama. Svou roli může hrát i Quest for Famův otec, skvělý mílař Blushing Groom.

Když Tavistocka počátkem roku 2010 koupil za $3,2 miliónu pro svůj Cambridge Stud Sir Patrick Hogan, uvedl, že Tavistock je jedním ze dvou synů Montjeua s obrovským zrychlením a v jeho výběru hrál roli i fakt, že se Tavistockovi dařilo především na pevných rychlých tratích. Dnes se ukazuje, že se Sir Hogan, “tvůrce” takových es mezi plemeníky jako byli Sir Tristram či Zabeel, opět trefil do černého. Tavistock je aktuálně nejžhavějším plemeníkem na Novém Zélandě a jeho výsledky v posledních dnech jsou skutečně impozantní. Dvanáctého března jeho syn Volkstok’n’barrell o nos vyhrál Gr.1 New Zealand Stakes v Ellerslie. Následující víkend se Tavistockovi podařilo dokonce získat Gr.1 double, když jeho syn Tarzino vyhrál o 1 ¾ délky Rosehill Guineas a o den později Werther triumfoval v Hong Kong Derby. Tarzino byl horkým sobotního Australian Derby (Gr.1), v němž sice skončil až čtvrtý, ale důstojně jej zastoupil jiný Tavistockův syn Tavago, který s přehledem 3 ¼ délky zvítězil.

Tavistock, mající letos na dráze teprve druhý ročník tříletých, již tak dal 7 blacktype vítězů z nichž 4 zvítězili v Gr.1 dostizích a dalších 6 se v blacktype dostizích umístilo. Distančně se projevují poměrně široce od 1400 do 2500 metrů. Výtečně se mu daří s klisnami s krví předchozího vládce Cambridge Stud Zabeela. S jeho dcerami sice dostal početně nejlepší příležitost, ale míra jeho úspěšnosti tohoto spojení je podstatně vyšší než spojení s dcerami jiných hřebců. Zabeel je otcem matek Gr.1 vítězů Tarzina a Werthera, a též otcem báby třetího ze čtveřice Tavistockových Gr.1 vítězů Tavaga. Ten má vůbec velmi zajímavý rodokmen, v němž najdeme inbreeding na Blushing Grooma a v pedigree matky inbreeding na Nureyeva, Zabeelova mateřského otce a také trojnásobné prochování na klisnu Special. Zabeel je dále otcem matek Gr.2 vítěze Hasselhoofa, třetí z Queensland Oaks (Gr.1) Imperial Lassa Gr.3 umístěného Diamond Valores, a jeho krev najdeme i v rodokmenu dvojnásobné listed vítězky Avisto. Krev Zabeela tak koluje v žilách 7 ze 13 Tavistockových blacktype potomků.

Sir Patrick a Lady Hoganovi tak zřejmě našli nejen dalšího skvělého plemeníka, ale i výtečného partnera pro dcery svého předchozího šampión-plemeníka Zabeela. Jeho výsledky jsou excelentní, zvláště uvědomíme-li si, že v chovu začínal s poplatkem 12,500 NZ$ a ceny jeho později velmi úspěšných potomků nebyly na dražbách nijak vysoké. To se ale změní. Hřebcův poplatek na letošek by měl být zveřejněn během pár týdnů a je jisté, že rapidně vzroste, stejně jako ceny jeho ročků. Oprávněně.

Miloslav Vlček
Přetištěno ze serveru Blacktypedigree.com

• Předchozí
• Další