V neděli 9. srpna se u chovatele Františka Jecha z Chrášťan narodil teplokrevný hřebeček Centr. Centr je „pohrobek“, jeho otcem je vítěz Československého derby z roku 1959 a jeden z nejúspěšnějších zdejších potomků vynikajícího Deux Pour Centa hřebec Cent. Ten byl utracen před 40 lety.

 
Cent začal své chovné působení v Motěšicích, jejichž barvy hájil na dráze, ale výraznějšího úspěchu nedosáhl. Později byl získán PP Kladruby nad Labem, působil mj. i v Zákupech a v 60. a 70. letech minulého století byl uznávaným producentem sportovních skokových koní. V roce 1976 bylo na stanici Mnětice u Pardubic od Centa odebráno a zmrazeno semeno a po 43 letech „skladování“ v kapalném dusíku při teplotě -176 stupňů Celsia byla tímto semenem oplodněna teplokrevná klisna K Nirvana (po hřebci Nabuchodonosor) matka hřebečka Centra.

Jak pro naše stránky uvedl Mgr. Jaroslav Müller z Equinního reprodukčního centra Mnětice představovala 70. léta minulého století počátky technologií dlouhodobé konzervace semene hřebců zmrazením v kapalném dusíku, které se pak dále vyvíjely a rozvíjely v osmdesátých letech a dále. "Mnětická stanice byla jedním z prvních průkopníků této metody v evropském i světovém měřítku a následně pak i v technologii transferu a kryokonzervaci koňských embryí," vysvětluje Müller. "Narození hřebečka Centra je dokladem, že i hřebčí semeno zmražené a uchovávané v kapalném dusíku si uchovává oplozovací schopnost minimálně po desítky let. Podtrhuje význam této metody ve šlechtění koní, a to nejenom v „horizontální“ linií současníků, ale i v linii „vertikální“ páření různých generací." Zajímavé je i to, že k inseminaci klisny K Nirvana byla použita pouze část (10%) i dnes běžně používané inseminační dávky co do počtu spermií.

V plnokrevném chovu je inseminace zakázána

Zprávu o narození Centova teplokrevného potomka uvádíme na našich stránkách spíše pro zajímavost. V plnokrevném chovu není umělá inseminace povolena a hříbě z ní narozené by nemohlo být zaregistrováno v Plemenné knize. Před pár lety se sice vyskytly návrh na zrušení tohoto pravidla, i tehdy se ale zvažovalo případně inseminovat jen semenem stále žijících plemeníků. Návrh byl však zamítnut.
 
Pamětníci si jistě při této příležitosti vzpomenou na Mezinárodní mítink socialistických zemí v roce 1981, kdy jej naposledy hostilo chuchelské závodiště. V hlavním dostihu Ceně Moskvy na 2800 metrů se tehdy prosadil, velmi lehce o 4 délky před polským Džudem (Conor Pass), tříletý sovětský zástupce Gazolit (Anilin), pozdější šampión sovětských tříletků. Syn čtvrté ze sovětských Oaks Gany (Balto), která před ním dala už vítěze sovětského derby Gazometa a vítězku Oaks Ginu, se narodil tři roky poté, co jeho otec Anilin (Element) uhynul. Matka tudíž byla uměle oplodněna semenem již uhynulého hřebce a nad Gazolitovým startem se tehdy diskutovalo. Kongres, který byl součástí mítinku, pak přijal usnesení, že v chovu plnokrevníka nebude umělá inseminace prováděna a stejné pravidlo dnes platí po celém světě. 

Dokonce při uznávání naší Plemenné knihy v polovině 90. let minulého století byly některé klisny přeřazeny z Plemenné knihy do NTB registru kvůli zjištění, že jejich rodiny vycházely z klisen, narozených v Maďarsku za použití umělé inseminace.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další