Letos je tomu 10 let, kdy poprvé ve Velké pardubické zvítězila Orphee des Blins. Je jedinou klisnou, která ve Velké pardubické dokázala zvítězit třikrát za sebou. Při svém prvním triumfu v roce 2012 francouzská rodačka překvapila nejednoho dostihového fanouška i odborníka. Bookmakeři ji nabízeli v kurzu 50:1. Přesto druhou říjnovou neděli zvítězila „o parník“ a její žokej Jan Faltejsek slavil už v cílové rovině. Přitom nabídka na angažmá ve Velké pardubické v sedle Orphee přišla téměř na poslední chvíli. Pro Jana Faltejska to bylo jedno z pěti doposud získaných vítězství v legendárním dostihu.

Orphee des Blins v roce 2012 jezdil Dušan Andrés, pro Velkou pardubickou si ale vybral jiného koně, kterému podle svých slov věřil více. Váhal jsi dlouho, jestli tuhle nabídku přijmout?
Neváhal, protože tehdy stále ještě jako “elév” jsem jinou nabídku neměl. A pro Grega jsem už tehdy jezdil rád.

Bylo to vítězství prakticky start – cíl. Orphee vepředu a pak dlouho nic. Vzpomeneš si ještě co se ti tenkrát honilo hlavou?
No vezla mě jak “špinavé prádlo”. Na té měkčí půdě, co tehdy byla, jsem jen čekal, kdy jí dojdou síly a já budu za pitomce.

Orphee des Blins byla vynikají skokankou. Vypekla tě někdy nad skoky?
Ona? V žádném případě! U ní to bylo jen o tom ukazovat směr, zbytek si řešila sama.

V roce 2012 to bylo vaše první společné vítězství, pak se ještě dvakrát opakovalo. V roce 2013 bylo stejně přesvědčivé jako to první… Byly ty další dva ročníky pro tebe v něčem jiné?
Poprvé jsem byl úplně oněmělý. Obhajoba je vždy těžká, takže ten tlak je samozřejmě větší. Mám v tomto štěstí, že se s tím umím vypořádat.

V roce 2014 se podařilo odstartovat až na druhý pokus – stejně jako před 50 lety při vítězství Koroka a před 40 lety při vítězství Sagara. Jak hodně tohle může nebo nemůže ovlivnit dostih?
Je to pořád o tom vydržet s nervy. Jezdec musí mít neustále přehled o situaci, neztrácet hlavu a poradit si i v těchto napjatých situacích…

Po vítězství ve Velké pardubické v roce 2014 Orphee des Blins odešla do důchodu. Bylo to pro tebe smutné loučení?
Měli jsme tenkrát štěstí, že se nám podařilo odrazit nástup Al Jaze. O tom, že půjde Orphee des Blins nejspíš do důchodu, jsem věděl, ale člověk to musí brát profesionálně. Věk se nedá zastavit a odejit na vrcholu, to je to nejlepší, co se může povést.



Musíme zmínit i rok 2012 a start v Cheltenhamu. Tam jsi ji zadržel. Byla to pro ni cenná zkušenost?
Jí to bylo jedno. Spíš to byla zkušenost pro nás jako realizační tým. Zkusilo se a nevyšlo to. Dost tehdy napršelo, jiný rytmus dostihu, prostě ji to ten den nesedlo. Ono to je i stejné jako když zahraniční koně přijedou do Pardubic. Hned se srovnat s místními podmínkami umí jen málokdo. To samé platí o nás, když běháme venku.

Po hatrricku s Orphee des Blins pak v dalších letech přišla ještě vítězství se Charme Lookem a Tzigane du Berlais. Dokázal bys tyhle tři koně nějak porovnat?
Orphee byla výjimečná, proto dokázala to vítězství opakovat. A taky se dokázala vypořádat se zraněními, na rozdíl od Charme Looka a Tzigana. Na těch se projevilo, že Velká je opravdu neskutečně těžký dostih. Ono těch maratonců, co Velkou pardubickou dokážou dobře dávat, rok od roku moc není.

Nepřehlédněte: Pavel Hlavatý prodal dvouletka na on-line dražbě, stáj zaplnily nové naděje

V letošním ročníku Velké pardubické budeš bohužel chybět. Ale zase se můžeš na dostih podívat trochu s odstupem – koho vidíš jako favorita či případného černého koně?
Je těžké říct, takhle po přihláškách. Záleží, kdo tam opravdu po startkách zbyde. Ale myslím, že jestli bude běhat Brunch Royale, tak Pepča Bartoš dá po nedělním Grand Premiu i Velkou pardubickou.

Orphee des Blins je francouzská rodačka, narodila se 10. května 2002. Hnědka reprezentovala barvy stáje DS Pegas majitele Jiřího Trávníčka. Pod jejími úspěchy je podepsán především trenér Grzegorz Wroblewski. Je první a doposud jedinou klisnou, která ve Velké pardubické dosáhla na čistý hattrick – tři vítězství v řadě. Debutovala v roce 2008, o rok později se poprvé objevila na českých drahách. Uvedla se šestým místem v Ceně Labe pod žokejem Jaroslavem Myškou. Podle statistik startovala v sedmadvaceti překážkových dostizích, dvanáctkrát zvítězila. Od června 2013 až do svého odchodu do důchodu v říjnu 2014 zůstala neporažena. V jejím sedle postupně vystřídali Jaroslav Myška, Libor Šimůnek, Dušan Andrés a Jan Faltejsek, se kterým dosáhla největších úspěchů. V roce 2013 se stala Koněm roku.

zdroj: Tisková zpráva Dostihového spolku
foto poskytl Dostihový spolek

• Předchozí
• Další