BartosJI při všech svých dosavadních úspěších zažil Josef Bartoš v sobotu v Pardubicích nezapomenutelný dostihový den, když zvítězil čtyřikrát včetně hlavního dostihu, druhé kvalifikaci na Velkou pardubickou se Zarifem stáje Köi Dent. Skvělou sezónu prožívá v Itálii, kde dosahuje výtečné úspěšnosti 43 % vyhraných dostihů a suverénně kraluje zdejšímu překážkovému šampionátu jezdců. Italský turf ale bohužel opět postihly letité problémy s vyplácením dotací, i když se dotýkají jen tuzemských aktérů.

Josefa Bartoše jsme zastihli k rozhovoru den poté, co se vrátil z Hamburgu. Zúčastnil se tu atypické steeplechase, kde musí koně v průběhu dostihu udělat několik temp ve vodě. I o této zajímavosti bude náš rozhovor.

Nejprve bych se ráda vrátila k sobotním Pardubicím, protože docílit čtyř vítězství  během jediného dne – a to včetně triumfu v hlavním dostihu – není  nic běžného.  Určitě to byl pro vás nezapomenutelný den….
Ano, to byl, i když jeho začátek tak úspěšný nebyl. První kůň, kterého jsem jezdil, Szmytry, na takového koně jako je Casper určitě nemá, ale mohl být užitečným koněm na provincie. V dalším dostihu jsem si docela fandil s Castellonem. Po startu ale nikdo nechtěl jít a Castellon mě odvezl, nedalo se s tím nic dělat. Naštěstí zůstal zdravý, tak napříště se to snad povede. Ale právě tohle mě hodně "nakoplo" a všechny další starty jsem už vyhrál.

Mohli bychom spolu vaše vítězné dostihy a čtyřnohé partnery probrat detailněji? Zajímalo by mne i to, jakou mají podle vás před sebou budoucnost.
Věřil jsem si s Talentem, na kterého jsem si byl sednout před dostihy v práci a chodil tam ze všech koní nejlépe. Trochu jsem se obával pomalého tempa v dostihu, protože pak by byl hůře ovladatelný. Tempo pomalé sice bylo, ale Talent se nechal dobře ovládat, takže to vyšlo úplně výborně. Talent má opravdu skokový talent a dobrou konstituci. Je to silný kůň, trať 4000 metrů zvládnul dobře a myslím, že by to mohl být opravdu dobrý kůň do krosů.
Dalmacia trenérky Baštové jsem jezdil po delší době, je to takový starší profesor. Šel předtím slušný dostih a trenérka mi říkala před sobotním dostihem, ať ho nechám v průběhu  jít podle svého a zkusíme to závěrem.  Podařilo se mi ušetřit hodně místa při přechodu z náměstí na trávu, kde jsme se dostali až na třetí místo a pak ještě finišoval v cílové rovině. Dalmacio je užitečný kůň, ale na špičku stačit nebude. Mohl by ale myslím běhat dvojkové handicapy.
Na Vandualovi jsem seděl v dostihu poprvé. Věděl jse, že je to línější kůň, ale že má v sobě obrovskou třídu, dokázal vyhrát slovenský Saint Leger koncem. Vyčkávali jsme vzadu, Love the Win udělal dostih hodně rychlý a asi kilometr před cílem jsem si vůbec nemyslel, že bychom mohli vyhrát, počítal jsem, že bychom mohli být pátí. Vandual ale předvedl doslova raketové zrychlení po předposledním skoku, kdy jsme byli sedmí. Takové zrychlení se málo vídá. Vandual je hodně dobrý kůň a myslím, že může uspět letos v Ceně Labe.
Na Zarifa jsem se vlastně dostal už začátkem sezóny, kdy mě oslovil pan Köhler a odsouhlasil to pan Váňa. A myslím, že si spolu sedíme perfektně, jak po skokové, tak i po taktické stránce. Na Zarifa se hodně čekalo, byl hodně pozdní, ale to že umí skákat,  se vědělo už dříve. Zarif vyzrál, je hodně profesionální a absolutně klidný kůň, je radost na něm sedět. Před Velkou pardubickou by měl jít ještě jeden dostih, ale už ne kvalifikaci.

Dalmacio Barto
FOTO: Josef Bartoš v sedle Dalmacia 

Přenesme se teď do Itálie, kde se vám daří výborně. Předpokládám, že jste se zdejší sezónou hodně spokojený…
To ano, mám hodně vítězství a jezdím dobré koně. Jen bohužel už zase na italský turf dopadl problém s nevyplácením dostihových výher, takže v týdnu byla stávka a nekonaly se rovinové dostihy.  Zahraničních majitelů, jezdců a trenérů se to netýká, nevyplácelo se italským, takže šli do stávky. Jsem ale rád, že se v Meranu začalo věnovat překážkovým dostihům více trenérů a že tedy startuje  více koní a je tu větší konkurence, což má pozitivní vliv také na sázkový provoz. Například Raffaele Romano už má v tréninku okolo dvaceti koní a staví i dva koně do dostihu.  A jsem rád, že i v této větší konkurenci se mi na zdejších překážkách daří. Jedině méně obsazovány jsou krosy, a je škoda, že toho nevyužívá více trenérů a majitelů z Česka.

Na jaře jsme se spolu bavili o tom, že u Paola Favera, pro kterého jezdíte jako první jezdec, chybí větší koňská zbraň pro Gran Premio Merano. Změnilo se něco v tomto směru?
Ano, máme ve stáji výborného pětiletého Il Superstite, se kterým jsme koncem května zvítězili v Meranu a porazili také Alpha Two. Je to trochu specifický kůň. Jako tříletý se zranil Romanovi při sedlání a půl roku vůbec neběhal. Nemá  zatím moc startů. Je psychicky labilnější, nasedám na něho nikoliv paddocku, ale v prostoru u stájí. Před startem je nervóznější , ale v dostihu je výborný. Já jsem v posledních dvou ročnících Gran Premia jel Dar Saida, a nyní bych měl jet právě Il Superstite. Teď o víkendu se společně zúčastníme vrcholu letní části sezóny v Meranu, Ceny Evropy, což je vlastně jakási předzkouška Gran Premia. 

Talent Bartos
FOTO: Se čtyřletým Talentem trenérky Kabelkové zvítězil Josef Bartoš letos již podruhé

Předevčírem jste jezdil v Hamburgu koně trenéra Nedorostka Alanca v Seejagdrennen o 20.000 euro. Co to vlastně bylo za dostih a jak jste dopadli?
Je to jediný překážkový dostih, který ještě na zdejším závodišti zůstal a je to taková rarita. Trať dostihu totiž vede přes asi 50 metrů dlouhé jezero, kde koně musí plavat. Tentokrát bylo jezero mělčí a tak koně většinou stačili ve vodě po prsa, ale pár temp také museli udělat. Dostih byl na 3600 metrů. Alancovi je čtrnáct a už tolik nestačil rychlostí, bylo to na něj krátké, ale ještě jsme byli čtvrtí. Trenér Nedorostek je můj kolega z trenérského kurzu, trénuje rok,  a Alanca dlouho připravoval trenér Seiler, u kterého jsem jezdil, takže to pro mne bylo velmi příjemné setkání a dostih byl zážitkem.

A co je nového ve vašem rodinném středisku v Nebuželích? Jak jste spokojeni se sezónou?
Dařilo se nám dobře na jaře, ted máme menší útlum a doufáme, že se nám zase bude v další části sezóny dařit. Máme spíše handicapové koně, takže jsme rádi za každé vítězství. Omnibus má  lehčí zranění, dáváme ho dohromady a měl by se ukázat na dráze na podzim. Zřejmě ve Wroclawi a pak také na Evropském poháru žokejů.

A otázka na závěr – na co se zaměřujete v další části sezóny?
Mám očekávání od Merana tento víkend, protože Cena Evropy má návaznost na Gran Premio Merano, ve kterém bych rád uspěl. A dále samozřejmě na Velkou pardubickou, protože po delší době jsem do ní dostal šancového koně. (mze)  







    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking