Radek Koplík nepatří toho času k nejvytěžovanějším tuzemských jezdcům, přesto ale zanechává v dostizích výraznou stopu. Trenéři mu totiž dávají důvěru hlavně ve velkých dostizích (všechna tři jeho letošní prvenství v Česku jsou ve významných zkouškách) a jako jeden z mála našich jezdců se objevuje i na startu blacktype dostihů ve Francii. Za zmínku stojí i skutečnost, že během mítinku vrcholícím Oaks zaznamenal jubilejní 2500. start v rovinovém dostihu.

Radku, loni na podzim jste mi říkal, že bohužel nemáte moc startů v dostizích. Ted ještě máme před sebou více než tři měsíce dostihové sezóny a počet vašich startů už je na 77 procentech celkového počtu startů v loňské sezóně. Přesná polovina vašich startů se odehrála ve středoevropských významných dostizích anebo v zahraničí. Jste tedy letos spokojenější, co se týče vaší angažovanosti do dostihů?
U nás jezdím hlavně velké dostihy a jsem tomu moc rád, dostávám se na dobré koně a za to bych chtěl trenérům a majitelům poděkovat. A také dostávám šance v zahraničí. Asi bych mohl jezdit v Česku více, ale myslím si, že se to odvíjí i od toho, že je často k vidění méně koní v dostihu a řada trenérů a majitelů si raději na koně posadí dívky s úlevami. Svědčí o tom i skutečnost, že třeba Jirka Chaloupka má letos jen tři vítězství a Petr Foret dvě. V Karlových Varech při Oaks byl například k vidění dostih, kde z 12 startujících jezdilo 10 děvčat a Honza Verner a Martin Laube. Dříve to bývávalo tak, že jsme v šatnách vždy měli málo místa my kluci, ale v poslední době se v šatně „mačkají“ dívky, a v pánské šatně je volno.

Jaký na vás tato situace dělá dojem?
Nechtěl bych, aby to vyznělo, že jezdkyním šance v dostizích nepřeji a že jen kritizuji tento stav. Každý trenér a majitel má právo si posadit na koně jezdce, jakého chce a samozřejmě tedy využít pro koně úlevy v dostihu. Ale myslím si, že to celkově není pro náš turf dobré. Řada žokejů, jako v poslední době třeba Laube, Palík a Šafář, raději odešla do zahraničí. Ale myslím, že když hodně v dostizích jezdí jezdci s úlevami a amatéři, tak že úroveň dostihů a ježdění v nich jde dolů. Ale jak jsem již říkal, já jsem rád, že dostávám dobré koně do dostihů první a druhé kategorie, a že mě trenéři a majitelé do těchto dostihů často posazují.

Vaše zatím poslední velké vítězství na domácím závodišti se odehrálo 21. července v Karlových Varech v Lázeňské míli s Torque Powerem. S ním jste předtím byl druhý za dnes už blacktype koněm Wagramem v Tattersalls Mile. Jak myslíte, že by se vysoko tento svěřenec trenéra Šavujeva mohl dostat?
Torque Power je hodně dobrý mílař a myslím, že společně s Amazing Gangsterem, kterého jsem také jezdil, jsou tu jedinými dvěma tříletými koňmi, kteří mohou uspět proti čtyřletým a starším mílařům. Hlavní zbraní Torque Powera jsou síla a finiš. Myslím, že je to kůň na úrovni Wagrama, a že by mohl uspět mezi tříletými koňmi v Listed ve Francii.

Pro trenéra Šavujeva jste jezdil minulou sobotu v Mostě jedničkového vítěze Aldzarba, který se vracel po více než roce na dráhu. Jako tempař měl určitě dobrý průběh dostihu, ale pak nestačil rychlostí. Jaký jste z něho měl dojem?
Aldzarb měl velkou pauzu a ještě to nebylo ono, docela funěl… Pokud je po dostihu v pořádku, tak myslím, že se do toho dostane, a může znovu běhat dostihy první kategorie.

Dobrý výkon podala v Severočeské sprinterské ceně Efily. Ta vlastně dokazuje, že už čtvrtou sezónu patří ke špičce našich sprinterů. Je jí už šest let, čeká ji po sezóně odchod do chovu?
Efily se při konfrontaci s hřebci pořád snaží a věřím, že si ještě svůj dostih letos vyhraje. Je to už starší klisna, ale stále si drží svůj standard. Měla by ještě běhat v Mostě Svatováclavskou cenu. Pan majitel ji chtěl původně prodat, ale nakonec se rozhodl, že si ji ponechá. Je zdravá a uvidíme, jestli půjde po sezóně do chovu.


S Wagramem stáje MS Racing připravovaným v tréninkovém středisku Malá Víska vyhrál Radek Koplík Tattersalls Mile a o měsíc později ho dovedl k druhému místu v Listed dostihu ve Vichy

Během posledních dvou dostihových mítinků jste zaskakoval v sedlech koní trenéra Nieslanika za Jana Ráju. A bylo z toho mimo jiné třetí místo v Oaks s Moon Shot…
Ano, Honza byl pro problémy se zády v nemocnici. Koně byli perfektně nachystaní, je vidět, že trenér Nieslanik a Honza Rája odvádí velmi dobrou práci a jsem rád, že si na mne vzpomněli a mohl jsem jejich koně jezdit. Středisko Tušimice začíná být našim úspěšným střediskům  a trenérům velkou konkurencí.

Dva velmi pěkné zážitky máte z posledního období s novou posilou stáje MS Racing Wagranem, se kterým jste dosáhl vítězství v Tattersalls Mile v rámci derby-mítinku a druhého místa v Listed ve Vichy. Je rozhodnuto o jeho dalším programu?
Wagram je perfektní kůň do velkých dostihů. Navíc je hodný a snaživý, bez problémů, je to radost sedět na takovém koni. Původně jsme ho chtěli dát do dostihu grupy 1, ale tam jako valach nemůže, takže ho budeme přihlašovat do Francie na 9. nebo 11. srpna. V Deauville by to mohl být Grand handicap o 100 tisíc euro.

Subway Dancer se naposledy objevil na dráze v polovině července pátým místem v grupě 3 ve Vichy. Jaký jste z něho měl pocit a co ho čeká v nejbližší době?
Už jsem slyšel názory, že už to není ten Subway jako loni, ale tak tomu není. Dostává se do formy a potřebuje měkkou dráhu. Teď ve Vichy byla dráha tvrdší, a na měkké dráze je o třídu až dvě lepší. Na tvrdší dráze ze sebe tolik nevydá, šetří se. Je to kůň spíše pro podzim. A co se týče jeho nejbližšího startu, tak 15. srpna by měl stejně jako loni běžet grupu tři v Deauville, kde tehdy vyhrál Talismanic.

Ještě by mne moc zajímal jeho polobratr Silver Seam, kterého zakoupila stáj MS Racing. Jak se ukazuje a kdy by asi mohl vyběhnout?
Subway Dancer je takový temperamentnější, ale Silver je pohodář, flegmatik. Ale když je důležitá práce, tak odpracuje, co po něm chceme. Také by se mohl objevit na dráze v polovině srpna v Deauville.

Celkově tedy jste zatím s letošní sezónou spokojený?
Ano, jsem. Jsem rád, že jsem zdravý a mám podporu od trenérů a majitelů, a dostávám se na dobré koně do dostihu. Jen co se mě ale také dotýká, je úroveň našich dostihů a jejich organizace. Myslím si, že by bylo potřeba zlepšit úroveň jezdců v dostihu, kvalitu drah a jejich bezpečnost. Také si myslím, že když se vytáhne bariéra na některé dráze, je potřeba to i uvést do dostihového protokolu, že dráha měřila více metrů. Někomu to může připadat jako maličkosti, ale myslím, že to jsou záležitosti důležité proto, aby náš turf fungoval dobře a měl dobré renomé.

Michaela Zemanová
Fotografie: Andrea Zavadilová

• Předchozí
• Další