V sobotu jsem v Praze navštívil European Jockey Cup a musím přiznat, že jsem si přivezl strašně pozitivní dojmy. Když si připomenu, že jsem stál u zrodu té akce a všichni kritici tehdy tvrdili, že jí za dva nebo tři roky bude konec,  jsem moc rád, že se nic takového nestalo.  Moc této akci fandím a z mých zkušeností mi připadá neuvěřitelné, že se ji daří dál udržovat.

Zvlášť letos Jockey Cup vyžadoval určitě velké úsilí, vždyť žijeme v době covidu a dostat v téhle době do Prahy tak kvalitní konkurenci jezdců, to je pro mě další hodně pozitivní zpráva z této akce.  Setkání v Praze mělo moc dobrou úroveň a drží si svůj standard.

Výsledek Jockey Cupu, to je další hodně dobrá zpráva. Myslím, že se ukázalo, že nikdo nemá nic předem dané. Z pohledu výsledku je moc dobře, že nikdo nemůže říct, že dorazil Mossé, aby tu všechno vyhrál. I pro jméno Jockey Cupu je to důležité. Na akci, kterou pravidelně vyhrává jen Murzabajev nebo Soumillon by se  možná mnoha jezdcům opakovaně jezdit nechtělo. Nyní ale potvrdila pověst jako akce, kde se dá uspět a navíc se jezdci na závěrečné párty taky obvykle moc dobře pobaví.

Jediné, co se mi v Praze tak moc nezamlouvalo, byla dráha. Pořadatel se určitě hodně snažil, aby bylo všechno v pořádku, jenže ve výsledku to bohužel asi přehnali, a zavlažování bylo víc, než bylo třeba. Proto se taky zrodilo tolik nečekaných výsledků, koně běhali v podmínkách, ve kterých někdy celý rok nestartují, a někteří na tak hlubokou dráhu nebyli připravení.

Nepřehlédněte: Orby Sale po "covidovém" ročníku výrazně narostla. Průměrná cena stoupla téměř o polovinu 

Vyloženě mě ale  na Jockey Cupu nadchl Holanďan De Vries. Po nešťastném pádu ve zkušebním cvalu nebylo nic jednoduššího než shrábnout své peníze a říct, že ho bolí noha a rozbil si nos. Jenže on přes to pokračoval, přijel  do Prahy dělat show a taky ji dělal, i když si tady taky pořádně natloukl.

Z ostatních událostí samozřejmě soustředím pozornost na nedělní Vítězný oblouk. Letos to vypadá na vysněný ročník s řadou hodně kvalitních koní, jenom Francouzi nevypadají, že by letos mohli mít z Oblouku nějakou velkou radost. Když nad tím uvažuju, nenapadá mi jediný francouzský kůň, který by měl mít jisté místo mezi prvními deseti v cíli.

Mojí favoritkou pro dostih zůstává Snowfall.  Po skvělých výsledcích sice minule v Paříži prohrála, ale takové věci se stávají, byl to pro ni první francouzský dostih a aspoň se seznámila s tím, jak se v Longchamp běhá. Je ale pravda, že tentokrát má proti sobě  hodně kvalitní soupeře a  Adayar i Hurricane Lane budou těžko k poražení.

Na startu nebude chybět taky německé zastoupení. Torquator Tasso  vyhrál v Baden Badenu, teď to ale bude mít strašně těžké. Jestli se mu dostih povede, mohl by se snad  namotat někde kolem šestého místa. Pak by ho měl čekat ještě Japan Cup, a tam bych se na něj možná taky mohl jet podívat. Do Longchamp se ale letos nechystám, budu dostihy sledovat v přenosu, a určitě se bude na co dívat.

Zaznamenal Petr Guth
foto Andrea Zavadilová

• Předchozí
• Další