Vystupuje ve dvojí roli. Prezident Jockey Clubu ČR JIŘÍ CHARVÁT je i úspěšným majitelem. Modrožluté barvy stáje Dr. Charvát hájí téměř tři desítky koní, někteří z nich byli hodně vidět i při posledních pardubických dostizích. Vyhráli tři z osmi dostihů a zapsali i několik dalších umístění. V hlavním kvalifikačním dostihu pro 136. Velkou pardubickou se Slavia pojišťovnou se prosadil Fort Medoc s žokejem Ondřejem Velkem, se stejným jezdcem získal prvenství i Doctor Risk a třetí čárku si připsala Chevigny, kterou kurzem dostihu provedl žokej Jan Faltejsek.

„Jsem spokojený. Vždycky musíme brát předpoklad možného. A my máme překážkové koně relativně dobré, takže máme předpoklad – co se týče jak koní, tak trenéra – být v dostizích úspěšní,“ říká v úvodu rozhovoru Jiří Charvát.

Berete sobotní výsledky ve třetí kvalifikaci na Velkou pardubickou jako reparát za tu druhou, kdy se tak úplně nedařilo?
Ano, tak se to nabízí.

Na to, co se nepovedlo, zapomeňme, věnujme se aktuálně sobotním výsledkům. Od Fort Medoca se vítězství čekalo, ale na druhou stranu startoval po více než roční pauze proti rozběhaným dobrým koním…
Po těch měsících porazil vážně dobré koně, z nichž někteří už kvalifikaci měli, a navíc s postavou, kdy měl nadváhu. Je to výborný kůň. V dostihu se nijak dvakrát nehecuje. A žokej Velek ho jezdí výborně.

Postaví se dvojice na start Velké pardubické?
Není důvod nic měnit.

Co bylo důvodem té dlouhé pauzy, že nestartoval?
Od loňského června neběžel, protože jsme nevěděli, jestli je zdravotně úplně v pořádku. Nechali jsme ho stát, chtěli jsme letos běžet druhou kvalifikaci, ale Velek se zranil, počasí nepřálo, tak jsme ho škrtli. Proto šel teď v sobotu.

Spokojený musíte být i se čtvrtým místem Klarca Kenta?
Jsem. Nebyl daleko od třetího. V cílové rovině měl navíc největší zlepšení. Je to kůň na dlouhou distanci a měkčí povrch.

Měl jste někdy smolnějšího koně?
Nevím, co se to dělo. Byly to takové epizody… až jsem si říkal, jestli to nejsou signály toho, že se stane něco tragického, tak radši, ať s ním neběháme. Řekli jsme si, že to s ním ještě zkusíme.
Pozn. red.: Ve čtyřech pardubických startech třikrát nedokončil, ve dvou případech se na start vůbec nedostal (po škrtnutí kvůli zraněnému žokeji a po pádu jezdce v paddocku). Při loňské premiéře v zářijové kvalifikaci jej z kurzu dostihu vytlačil volný kůň, při Velké pardubické ztratil jezdce po kolizi s jiným koněm.

Ale Klarc Kent nemá špatný charakter. Jako by ho doprovázela nějaká smolná energie…
V prvním startu vybočil a od té doby se to s ním nějak vezlo.

Proto přišla změna trenéra?
Když to nejde, tak se to má změnit.

I on půjde Velkou pardubickou?
S tím už byl loni kupovaný. Distanci by měl určitě prostát a velké skoky skákat také umí, jen si to musí osahat v Pardubicích.

V proutěných překážkách pro tříleté se vítězně předvedla i klisna Chevigny.
Předně chci říci, že je to mimořádně krásný kůň. Vzor anglického plnokrevníka. Mám z ní jako chovatel velkou radost.

A Doctor Risk?
Chtěli jsme ho dostat do krosů. Budeme ho šetřit, abychom ho v pořádku jednou dovedli na start Velké pardubické.

Dostihy se v souvislosti s panujícími extrémními teplotami běhaly už od devíti hodin. Je to dobré řešení?
Počasí nám vstupuje do dostihů. Celkově je u nás sezóna krátká. Startuje začátkem dubna a trvá do konce října. A do toho máme ještě letní měsíce, kdy se nedá trénovat, nebo hůře, pokud trenéři nemají dobrou dráhu. Navíc se obtížně udržuje překážková dráha na závodištích. Rovinová se dá ještě zavlažit, ale u překážkové to zcela nejde, tím jsou podmínky pro náš sport těžší. A sezóna se zkrátí, člověk je víc pod stresem.
Při mítinku druhé kvalifikace jsme koně proškrtali, ale teď už jsme museli běhat, nechtěli jsme spoléhat na čtvrtou kvalifikaci. Takže ano, v sobotu se nám účast v Pardubicích povedla mimořádně. Ono se nám taky předtím mimořádně nevedlo.

Jak těžké je přenést dostihy do dřívějších hodin?
Jockey Club s tím nemá vůbec žádné problémy, tíha leží na závodišti. Ale i to s tím myslím také velkou potíž nemá. Ta tíha světa v posledních letech vyžaduje přijímat nekonvenční rozhodnutí. Tradice je dobrá věc, ale podmínky se změnily a to, co bylo tradiční, se musí dneska měnit a musí se hledat řešení, která budou nové situaci víc odpovídat.

Můžeme se tedy dočkat toho, že se bude takto běhat pravidelně?
Myslím, že by se vůbec nic nestalo. Samozřejmě, budeme běhat ráno, přijde bouřka a odpoledne bude krásně. Ale musí se to dělat i s tímto rizikem. Pravděpodobnostní předpoklad je ten, že ráno jsou podmínky lepší než odpoledne, proto je lepší běhat ráno.

To rozhodnutí se tedy ukázalo jako správné?
Určitě to neublížilo.

Jak byste jako prezident českého Jockey Clubu zhodnotil dosavadní dostihovou sezónu?
Všechno se odvíjí od peněz, které v dostizích jsou. Za poslední čtyři roky se nám podařilo ze 40 milionů korun dostat na 57 a na příští rok jsme dohodnuti s ministerstvem zemědělství, že bude vyplácet 10 milionů korun jako chovatelské a majitelské prémie. Všechny změny musí vycházet z toho, kolik peněz v dostihovém sportu bude, a reagovat na toto množství peněz, aby se vytvořila přiměřenost mezi finančním zázemím a očekáváním, které majitelé mají a podle toho koně kupují. Je vytvářen předpoklad, aby se tahle přiměřenost vytvářela nejen do zázemí 1000 koní, ale i kvalitativního růstu.

zdroj: Dostihové závodiště Pardubice
foto Bohumil Křižan

• Předchozí
• Další