V pátém díle našeho obnoveného seriálu, ve kterém vám představujeme aktivní majitele v tuzemském dostihovém sportu, jsme oslovili představitele mladé stáje, která existuje teprve třetí sezónu. Pan Radek Žlůva ale měl to štěstí, že hned jeho první dostihový kůň mu dokázal přinést vítězství ve významném dostihu. A navíc se jednalo o vůbec první vítězství pro zástupce fialovozelených barev Stáje RA-PET.CZ.

K dostihům přes parkury a drezuru

Pro majitele Stáje RA-PET.CZ nebylo dostihové prostředí před zakoupením prvního dostihového koně neznámé. Chodil totiž s dědečkem jako dítě na dostihy. „Děda byl do dostihů velký fanda a mě se na dostizích také líbilo, zvláště ty emoce tam.“ Od šesti let Radek Žlůva začal jezdit na koni („koně jsem měl vlastně přes ulici“), ale věnoval se nejprve parkurům a poté drezuře, přičemž dosáhl i pěkného výsledku v rámci České republiky. „Drezuře jsem se věnoval zejména pod vedením mistra sportu pana Čmolíka, ale trenérů jsem měl opravdu hodně :-). Třikrát jsem se zúčastnil Mistrovství republiky juniorů. Za svůj největší úspěch považuji čtvrté místo na závodech v Praze - Troji, které byly kvalifikací na Mistrovství republiky do Brna, kde jsem potom byl čtrnáctý,“ vzpomíná Radek Žlůva.

Pak ale život mínil jinak a od koní se vzdálil. Založil firmu a po čase se dostal mezi turfmany. „Byl jsem dvakrát na Dni otevřených dveří v Bošovicích, kde se mi zdejší prostředí a předvedený trénink koní moc líbily. A začal jsem uvažovat o pořízení dostihového koně. V tom mě moc podpořila manželka, která mi říkala: Vybudoval jsi firmu, ta šlape, tak proč bys nemohl koupit koně? Za to jsem jí moc vděčný. Domluvil jsem se tedy s Tomášem Jandou z Janda Bloodstock na zakoupení ročka.“

Do života vstoupila Rapet

Bloodstock agent Tomáš Janda dostal od potencionálního nového majitele jediné zadání – a tím byla pořizovací cena do 3.000 euro. Angažována byla dcera plemeníka Camacha, která dostala od svého nového majitele jméno Rapet. „To je vlastně jméno naší firmy, která poskytuje malířské práce a které je i v názvu stáje,“ vysvětluje pan Žluva. „Tehdy jsem na aukci nebyl a ponechal jsem vše na panu Jandovi a ten se toho zhostil výborně, je to opravdový odborník. Když jsme pak loni kupovali dalšího koně, jel jsem na aukci s ním. Byl to pro mě obrovský zážitek. První den jsme viděli nabízených asi 250 koní a druhý den také. Aukce okolo pěti stovek ročků. Samozřejmě, že koně vybíral a vše zařizoval pan Janda, ale jsem moc rád, že jsem vše mohl vidět na vlastní oči a nasát atmosféru aukce.“

 Rapet měla jako dvouletá tři starty a od jejího druhého vystoupení na dráze si majitel hned začal užívat atmosféru velkých dostihů. Trenér Václav Luka ji připravil tak, že dokázala proniknout do špičky dvouletých koní. „Dělala nám opravdu velkou radost. Při prvním startu doběhla Rapet pátá jen pod rukama, byl to takový seznamovací start. Na další dostih jsme ji přihlásili do Gerschova memoriálu konaném při Evropském poháru žokejů, kde se ukázalo, že bude dobrá. A mezi nejlepšími se nakonec umístila i v Ceně zimní královny, kde ale nebyla pro ni vhodná půda. Napršelo, bylo mokro a to nemá ráda. Nebylo to ono, ale i tak byla v dostihu pátá.“

Vítězství Rapet a D. Lišky v Memoriálu R. Deyla	Majitel Radek Žlůva s manželkou

Jedničková vítězka v roli matky

Po tak nadějných výsledcích ve dvou letech je pochopitelné, že majitel Stáje RA-PET.CZ měl ve třech letech od Rapet očekávání. „Doufali jsme, že dobré výsledky na dráze ukáže i ve třech letech. První start v sezóně měla absolvovat ve Francii, kam ale bylo nahlášeno moc koní a Rapet byla první pod čarou. Takže jsme jako náhradní variantu zvolili start v Memoriálu Rudolfa Deyla, který dokázala vyhrát. To bylo úžasné. Měli jsme s sebou i velkou část rodiny a také kamarády, a ti všichni se s námi radovali z vítězství.“ Rapet tak dokázala svému majiteli splnit sen o vítězství hned v dostihu první kategorie. A to se povede málokdy.

V samotné Jarní ceně klisen pak doběhla Rapet na osmém místě a v dalších pěti startech už se jí tolik nedařilo. „Jarní cena klisen byla strašně rychlá, tempo bylo přepálené a takzvaně si Rapet sáhla na dno. A odrazilo se to v jejích dalších startech, některé klisny na to mohou být citlivé. Po poradě s trenérem Lukou jsem se rozhodl už ji dále na dráze netrápit. Jedničkovým vítězstvím si ale takzvaně zadělala na chov, má dobrý původ a byla vždy absolutně zdravá. Jsem rád, že si ji do svého stáda koupil Hřebčín Napajedla. A Rapet je už březí po Pouvoir Absolu.“

Další nadějí je „Dixie“

Hned se svým prvním koněm zažil pan Žlůva velké úspěchy a není divu, že v úloze majitele pokračuje dále. „Jsem nadšený, jak jsem prostřednictvím Rapet do českého turfu vstoupil. Poděkování patří za výběr koně panu Jandovi a za trénink a péči manželům Lukovým a celému kolektivu bošovického tréninkového střediska. Je to bomba, jak se s Rapet zadařilo. Samozřejmě, že chci, aby naše stáj pokračovala a jak jsem již zmínil, pan Janda mi vybral dalšího koně. Rapet byla výborná na 1400 metrů, dala i 1600 metrů, ale chtěl jsem nyní koně na delší tratě. Byla proto zakoupena dcera plemeníka Powera, které děvčata z hřebčína říkali Dixie. To se mi líbilo, a chtěl jsem pro ni zaregistrovat toto jméno, ale to mi schváleno nebylo. Nakonec ale mohla být pojmenována jako Dixie Love. Klisna se jeví, že bude stát od 1600 do 2000 metrů, a je oproti Rapet pozdnější. Netlačíme na ni, vyběhne, až si o to takzvaně řekne. Nemusí debutovat teď u nás jako dvouletá, ale pokud k tomu bude, může debutovat třeba v zimě nebo na jaře ve Francii.“

A nepřemyslí Radek Žlůva o zakoupení dalšího dostihového koně? „Samozřejmě, že to zvažuji, ale je potřeba také koukat do budoucnosti a myslet ekonomicky. Zatím jsem spokojený, tak jak to je, i když do budoucna rozšíření stáje úplně nevylučuji.“

Drezurní minulost Radka Žlůvy	Rapet v Napajedlích	S dvouletou Dixie Love

Kůň pro celou rodinu

Pan Žlůva žije v Karlových Varech a snaží se jezdit na dostihy i do tréninkového střediska Lukaracing v Bošovicích. „Na dostihy jezdím pravidelně, a bylo tomu tak i v době, kdy jsme ještě neměli svého dostihového koně. Mám moc rád karlovarské závodiště a líbí se mi i ve Velké Chuchli. A do Bošovic jezdíme tak jednou za měsíc až za dva. Zrovna před pár dny jsme se byli za Dixie podívat a je úžasná. Mazlí se s námi, je příjemná, vůbec se na nás nešklebí. Jsme z ní všichni nadšení, je to takový kůň pro celou rodinu. I našemu psovi se líbila,“ svěřuje se smíchem majitel. „Těším se moc na ni, až bude běhat.“

Přání nejen pro sebe

Jako téměř každý majitel má pan Žlůva v turfu nějaký cíl. „Byl bych rád, kdyby se ještě povedlo naší stáji vyhrát nějaký velký dostih, ta atmosféra okolo jedničkových dostihů je úžasná. A byl bych také šťastný, kdyby můj kůň startoval ve Francii, kam jsem se osobně ještě nepodíval. Ale hlavně si přeji, aby byla Dixie zdravá. A celému českému turfu přeji, aby se nesnižovaly počty dostihů a dostihových dní, a také ceny dostihů, ale naopak se to vše postupně navyšovalo. A hlavně aby byli pořadatelé dostihů, které to baví a dokážou dostihové dny uspořádat a zajistit pro ně sponzory.“

Michaela Zemanová
Fotografie: Andrea Zavadilová a archiv Radka Žlůvy

Předchozí díly seriálu Představujeme majitele v českém turfu:
Rostislav Šefraný
MUDr. Eva Nieslaniková
Hana Horčičková
MVDr. Karin Slezáčková

• Předchozí
• Další