V neděli bude mít stáj Lokotrans na startu Velké pardubické jednoho koně - jedenáctiletého Dulcara de Sivolu, jehož získala jako součást balíku šesti koní od stáje DiJana Dobšice. Po posledním startu nevypadá bez šancí, krosová hvězda stáje a předloňský vítěz Mr Spex však zůstane doma. Nejen o něm, ale především o francouzském hřebčíně a změnách, k nimž v souvislosti s rozvojem chovu dochází v dostihové stáji, jsme si krátce před Velkou povídali s jejím majitelem Karlem Jalovým.

Velká pardubická se blíží. Už se těšíte?

Těším, ale především z ní mám vysoký tlak, protože se bojím. Překážkové dostihy hodně prožívám, protože jsme měli spoustu patálií s překážkovými koňmi, takže jsem z toho nervózní, jestli se zase něco nepřihodí.

Na klidu Vám určitě nepřidal loňský ročník, kdy Mr Spex jako jeden z favoritů kvůli chybě jiného koně skončil už na taxisu. Co teď vlastně Mr Spex dělá?

Odpočívá a těší se, že se v neděli bude dívat na televizi (smích). Ale vážněji - pro mě je to hodně smutný příběh, protože z toho pádu se sice fyzicky zotavil poměrně rychle, ale psychicky dodnes ne. Samozřejmě doma ano, je zdravý, naprosto dokonale bych řekl, je veselý, ale jak přijede do Pardubic, tak si to pamatuje, začne se potit, třást a nechce na skoky, brzdí před nimi. Tak jsme po dvou letošních dostizích rozhodli, že ho dáme do výběhu a zkusíme to příští rok na jaře, jestli zapomene. Jeden dostih a uvidíme, jak si povede. Nutit ho určitě do ničeho nebudeme.

Mr Spex odpočívá, přesto se překážková část Vaší stáje početně významně rozšířila…

Počátkem srpna adoptovali všechny koně od pana Komárka ze stáje DiJana Dobšice, což jak jsem zjistil, pár lidí překvapilo. Viděl jsem potenciál ve dvou, třech koních, dva byli spíš na cestě do důchodu. Luboš Urbánek však s nimi udělal za dva měsíce neskutečný kus práce, nevím jak, snad je polil živou vodou, veterináři také odvedli kus práce, změnili jsme krmení a výsledkem bylo, že před třemi týdny podali v Pardubicích neskutečné výkony. Chápu, že to bylo v trochu slabší konkurenci, ale byly to trialy na dostihy při Velké pardubické. Teď o víkendu by měli ukázat, jestli v nich potenciál je nebo není. Tak se na to těším, ale jak jsem řekl, mám i obavy, aby se něco nestalo.


Dulcar de Sivola

Dulcara de Sivolu čeká dokonce Velká…

Právě Dulcar de Sivola nás překvapil asi nejvíc. Mysleli jsme si o něm, že už snad letos ani běhat nebude, ale vypadá naprosto v pořádku, jak výkonnostně, tak exteriérově. Velkou pardubickou má naučenou, tak to s ním zkusíme. Zdá se, že potřebuje to nechat na něm, moc mu do toho nemluvit, je to starý mazák. Samozřejmě z jeho startu vyplývají i mé obavy o Velkou pardubickou, protože letos se to sice může zdát, že je to takové jednodušší, není v ní tolik koní, ale zase je tam spousta nezkušených. Loni jsme tam měli jednoho a skončilo to hromadným pádem na taxisu. Letos jich tam vidím podstatně víc včetně všech ostrovanů a jejich jezdců, kteří nikdy v Pardubicích nejeli a moc se bojím, aby z toho nebyla nějaká patálie. Když máte nezkušeného koně a jezdce, který je v Pardubicích poprvé, tak se riziko násobí.

V září jste zaznamenali také první vítězství ve Španělsku…

Španělská stáj souvisí s rozšiřováním našich aktivit a změnou koncepce tuzemské stáje. V návaznosti na hřebčín jsme přesunuli některé rovinové koně do Francie, jsou u trenéra Wattela, máme zmíněnou stáj i ve Španělsku, kde jsme za přispění Václava Janáčka koupili jednoho dvouletka, který si dokonce v debutu vyhrál, a přesunuli jsme tam Hello Hola Hay. Všechny tyto aktivity děláme proto, abychom zviditelnili náš hřebčín Lokotrans Cheval nebo LT Cheval. A daří se. Začínají se nám ozývat klienti, aktuálně tam máme pět vlastních chovných klisen a pět komerčních klisen od jiných chovatelů. Všechny přišly z Francie. Další má přijet z Polska a pokud by měl zájem některý z českých chovatelů, rádi mu hřebčín ukážeme a uvítáme i jeho klisny.
Jsem rád, že se naše vize začíná naplňovat, pro tento a příští rok je maximální kapacita na počet boxů i lidí, 15 chovných klisen a tak se víceméně daří plnit představy o tom, jak se bude postupně naplňovat. Odstávčata už tam máme také a hřebčín, díky velkému úsilí Michala Liska, funguje naprosto výborně a jsem velmi spokojen s tím, kam se to za pouhý půlrok posunulo.


Alpha Wonder získává první španělské vítězství pro Lokotrans 

Naznačil jste změnu koncepce tuzemské stáje Lokotransu. V čem spočívá?

Letos jsme několikrát vyrazili s rovinovými koňmi do Francie, ale nepřivezli jsme ani jedinou korunu. Na druhou stranu jsme tam byli s překážkovými koňmi, které jsme koupili v zimě v prodejkách, a ti koně se tam placírují, vozí peníze a baví to všechny - trenéra, stájový personál, mě. Začínám mít takový pocit, že nůžky mezi kvalitou rovinových koní u nás a ve Francii či Německu, nemluvě o Anglii, se čím dál více rozevírají. Ve své podstatě, když se na to podíváte obecně, tak koně českých trenérů dneska nejsou schopni konkurovat ani v těch prodejkách francouzských. Občas někdo udělá nějaký dobrý výsledek, vyhrát se tam dá, ale nedá se tam vyhrávat. Já jsem se s Lubošem i Michalem dohodl, že se u nás v Újezdu, zaměříme víc na překážkové koně, s nimiž budeme vyjíždět i do Francie. A omezíme trochu rovinové koně, především ty drahé s velkými očekáváními, aby nemuseli být převáženi z Česka na francouzské dráhy. Letos jsme se poučili když jsme dvakrát vezli do Francie Aphelii Light a Witch in Pink na dráhu do Angers, dálku jako hrom. Klisny nedaly cestu, nezaběhly nic a stálo je to dva tři měsíce, než se z toho vzpamatovaly. To nás dovedlo v názoru, že takhle se to dělat nedá. Ale protože chceme, aby klisny ukázaly dobré výsledky ve Francii a my je tam po skončení dostihové kariéry mohli zařadit do chovu s šancí, že budeme dobře prodávat jejich potomky, začali jsme takové koně směřovat do tréninku přímo do Francie. Do Francie odešly zatím dvě dvouleté klisny - Picobella Rosa (Intello) a Whiteblue (Blue Point), teď je na cestě Claire (Zarak), ta odjede příští týden a do Francie odejde i Quiet Sea (Oasis Dream) a možná také roček Saint Monchik (Toronado) ze Santa Padrony. Ten je nyní v předtréninku a uvidíme za dva měsíce, jaký na něj bude názor a jestli se vrátí sem, nebo zůstane ve Francii.
Naopak v Česku přechází do překážkového provozu více koní než v minulosti a jsou nakupováni koně do překážek. Na to bude reagovat i změna stájového personálu. Měl by k nám přijít jeden velmi dobrý překážkový žokej, který by jezdil jak dostihy, tak i v práci. Ještě ale nejsme zcela domluveni, tak zatím nechci jmenovat, ale dochází k celkové změně koncepce. Zůstanou tu rovinoví koně s trochu nižší výkonností, kteří budou běhat tady, na Slovensku či Polsku a překážkoví, s nimiž budeme vyjíždět do Francie i jinam, kam to bude možné. Luboše i vzhledem k tomu, že byl překážkovým žokejem, překážkoví koně víc baví a jde mu to, jak potvrdil s těmi v podstatě pěti koňmi, které jsme odkoupili od pana Komárka. Taková cesta podle mě i více pasuje na podmínky, jaké u nás pro trénink máme.

Bude mít tato změna nějaký vliv na Váš chov? Uvažujete o tom, že budete věnovat část chovu produkci překážkových koní?

Samozřejmě uvažujeme. Máme třeba teď ze Santa Padrony klisnu Santa Sophii po No Risk At All, která by měla být vyloženě překážková. Shabana byla letos u coolmorského Mogula (Galileo), který též působí v překážkovém chovu a koupili jsme i odstávče z překážkové rodiny a převezli jej na hřebčín. Abych to shrnul, mělo by to být zhruba napůl mezi roviny a překážky. Aby hřebčín žil a nemuseli jsme vše dotovat z vlastních zdrojů, tak v něm chceme mít nějakých 15 chovných klisen, z toho 7-8 komerčních, abychom mohli generovat nějaké příjmy ze služeb a nemusel bych celý provoz hřebčína platit jen já.


LT Cheval, foto Eva Kopečná

Nepochybným úspěchem byl i prodej prvního ročka z vaší Kameko, který byl na srpnové dražbě prodán za 120.000 €.

Prodat ročka tak, že to vygeneruje jak investici do chovné klisny, tak i odchovu jejího potomka, tak to se asi moc často nepovede, ale touto cestou bychom chtěli jít i nadále. Letos bychom rádi v Newmarketu nebo v Deauville koupili jednu velmi dobrou klisnu připuštěnou dobrým hřebcem, abychom měli zajímavé hříbě a později ročka, jehož bychom se znovu pokusili prodat na výběrové dražbě. Jdeme od levnějších produktů klisen, které nás reprezentovali na dráze, k té, řekl bych, investiční komerci.

Letos jste nakoupili nějaké klisny v prodejkách, vesměs podle zajímavých rodokmenů soudím, že jsou to klisny, které byste později rádi zařadili do chovu.

Určitě. Samozřejmě na jedné straně je myšlenka, na druhé realizace. Teď by ještě měla běhat dcera Wootton Bassetta La Tour du Bois, která doběhla třetí v Oaks. Je to taková drobnější klisnička u níž si myslím, že její čas ještě přijde, a tak zůstane ještě rok v tréninku. Do chovu ale nepočítáme jen s ním. Na dráze zůstane ještě jednu sezónu také Witch in Pink, která nedávno vyhrála v Praze dvojku, je po Sea The Stars taky pozdnější, tak věřím, že když si teď odpočine, že nám to příští rok vrátí. Pak by šla do chovu. Do něj počítáme i s Aphelií Light, kterou jsme koupili loni jako dvouletou. Jevila se hodně raná, na jaře jsme ji trošku zbrzdili těmi převozy do Francie, ale teď se vzpamatovala, poslední dva starty vyhrála a ještě jeden start jí letos čeká. Příští rok by, stejně jako předchozí dvě, měla běhat hlavně v Německu či ve Francii a pak odejít na LT Cheval. Všechny tři tyto klisny zůstávají v treninku v naší centrále v Újezdu.

V politice nakupování klisen z dobrých rodin v prodejkách budete pokračovat?

Budeme, ale víceméně už to chovné stádo bude hotové. Když se podíváte na výsledky dražeb, tak, pominu-li výjimečnou Book 1 v Newmarketu, letos ceny i na výběrové srpnové dražbě v Deauville byly oproti loňsku nízké. Teď je takový trend, že dobří koně, kteří mají dobrý exteriér a veterinu, tak se prodávají za dobré peníze. Ale ti průměrní koně, kam bych zařadil třeba ty naše chovné klisny, tak se ceny pohybují kolem 20 - 30 tisíc eur, a za to pomalu ve Francii hříbě ani neodchováte. Produkujeme samozřejmě i hříbata pro sebe, což se nám samozřejmě vyplatí, protože o nich víme všechno a nemusíme se nechat na dražbách od někoho napálit, ale z komerčního hlediska se nám nevyplatí prodávat ročka za 15 tisíc. Proto se musíme zaměřit na to, z kterých klisen se dají produkovat komerční hříbata a která budou pro nás. S chovem začínáme a musíme se učit. Naše výhoda je, že máme vlastní stáj, takže nemusíme za každou cenu prodat. Jen pak nastává dohadování mezi trenérem a chovatelem, koho prodat a koho si nechat.

Výhoda to je, na druhou stranu můžete čelit úvahám potenciálních kupců, že si ty nejlepší odchovance necháváte pro sebe.

My bychom to chtěli dělat opačně.

Co teď čeká vaše zahraniční akvizice?

Alpha Wonder by měl ve Španělsku 3. listopadu větší dostih pro dvouleté o 50 tisíc eur v Madridu, tak se tam chystám. Hello Hola Hay by měl vyběhnout v prosinci, má letos malé penality, tak začne v Seville něco menšího a uvidíme, kam se posune. Whiteblue by měla vyběhnout v prosinci v Deauville někdy před Vánocemi. 

Je možné, že pokud někteří z dvouletků vyběhnou dobře, že se třeba příští rok podívají na klasiku či jiný velký dostih k nám?

Pokud by vyběhli dobře, tak nejspíš ne. Cílem je propagovat hřebčín a dělat tam jméno budoucím chovným klisnám

Když jsme spolu hovořili po koupi hřebčína, říkal jste, že byste výhledově v něm chtěli mít i prostor pro dostihové koně, kteří pojedou na dostihy do Francie, aby tam případně mohli zůstat mezi dvěma starty a odbourali handicap daný dlouhou cestou. Tato idea padla?

Od této myšlenky postupně upouštíme, protože by to jednak chtělo další investice, a především kdybychom tam udělali cvalovku, bylo by to na úkor pastvin. A nebyl by to pak čistě hřebčín, ale míchali bychom do sebe dva provozy, což se nám nezdá jako ideální. Co přinese čas za 5 či 10 let nevím, ale zatím hřebčín zůstane hřebčínem, trénovat budeme na Újezdě a část koní v tréninku ve Francii u komerčních trenérů.

Čeká nás nejsledovanější dostihový víkend v roce. Co byste mu přál?

Ať je o víkendu v Pardubicích co nejméně pádů a všichni se z dostihů vrátí zdraví. A jestli mohu, rád bych využil této příležitosti a poděkoval Michalu Liskovi za organizaci našeho hřebčína a Lubošovi Urbánkovi za příkladnou přípravu koní. Takový úspěch, abychom měli 8 vítězství v průběhu dvou týdnů, to jsem za celou svou majitelskou kariéru nezažil. 

Tak ať Vám k nim o víkendu nějaké přibyde. Děkuji za rozhovor.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další