Luka Vaclav mlČíslo třináct nemusí být vždy smolné. Platí to také o třinácté dostihové sezóně trenéra Luky, která byla velmi vydařená. A to jak na domácí scéně, kde stačí zmínit jméno klasického vítěze Nagano Golda, ale také v zahraničí. Ostatně posledními letošními starty ve Francii, které se odehrály minulý týden, se dostal již na celkovou částku 60 milionů korun, které vyběhali jeho svěřenci. Stěžejní část našeho rozhovoru s Ing. Václavem Lukou ml. se bude točit okolo sezóny ve Francii, ale dozvěděli jsme se také novinky z bošovického tréninkového střediska. Vzhledem k blížícímu se konci roku nemohlo chybět ani novoroční přání.  



Minulý pátek startovali vaši svěřenci ve Francii letos naposledy. Můžeme tedy už zhodnotit vaši kompletní sezónu, která přinesla 17 vítězství včetně 12 dosažených ve Francii. Za všechny musíme zmínit alespoň triumf Wirelesse v Listed v Maisons-Laffitte. Jste tedy se sezónou spokojený?
Ano, mohu říci, že s letošní sezónou jsem nadmíru spokojený. Povedla se i domácí sezóna, kde už naši koně běhají spíše sporadicky. Získali jsme klasické vítězství, a dařilo se nám také o derby-mítinku a na Evropském poháru žokejů. A co se týče naší francouzské sezóny, tak ta byla zřejmě nejvydařenější v celé naší historii, i když bych to takhle úplně nechtěl prezentovat. Je to vždy závislé od koní, které máte momentálně ve stáji, na jejich zdravotních stavu, štěstí v dostizích a podobně.

Můžeme také říci, že byl letos v Bošovicích historicky nejvyšší počet koní směřovaných do dostihů ve Francii?
Myslím, že tomu tak podobně bylo už loni. Poslední dvě sezóny máme více koní pro zahraniční starty než pro českou sezónu. V Česku běhalo stabilně asi osm koní, takže okolo 80 procent mých svěřenců startovalo v zahraničí, převážně ve Francii.

CenaTattersallsMile
Dvě velká vítězství zaznamenalo bošovické tréninkové středisko také na tuzemské dostihové scéně. Kromě triumfu Nagano Golda v klasickém Saint Legeru to byl také úspěch Phu Haie s Bauyrzhanem Murzabayevem v Tattersalls Mile při derby-dni (foto: Petr Nowicki)

Čeho si nejvíce ceníte z letošních úspěchů ve francouzském turfu?
Určitě musím jmenovat výsledky Wirelesse, který dokázal vyhrát Listed a mimoto se třikrát umístil v grupových dostizích včetně těsného druhého místa v grupě 3 Prix Quincey Barriere. Uspět na závodišti v Deauville v blacktype dostihu je velký zážitek. Z hlediska kvality jsou samozřejmě tyto dostihy nejvýše, ale já osobně si velmi cením také našich výsledků v dostizích Tiercé Quinté. V nich je mnohem těžší uspět. V grupových dostizích totiž běhá okolo šesti sedmi koní, zatímco v těchto handicapech dotovaných jako dostihy Listed, tedy cca 55 tisíci euro, startuje 16 nebo 17 koní. Je tu tedy mnohem menší šance na dobrý výsledek. Tyto dostihy mají ve Francii velký věhlas a média jim věnují hodně prostoru.
Cením si moc toho, že v tomto typu dostihu jsme měli v letošní sezóně kolem 85 procent úspěšnosti na vítězství nebo umístění. Samozřejmě, že blacktype dostihy jsou důležité z chovatelského hlediska, ale jsou jen pro pár vyvolených. Koně do blacktype dostihů většinou stojí hodně peněz, ale myslím, že je snadnější je připravit pro ně, než do dostihů Quinté, kde běhá najednou tolik koní podobné výkonnosti. Ještě bych dokreslil, jak moc jsou dostihy Tiercé Quinté populární. Seděli jsme totiž v cukrárně a přišel za mnou neznámý člověk. Poznal mne a přišel se mne zeptat na naše koně. Poznal mě díky dostihům Quinté.
A ještě bych rád dodal jednu skutečnost. Po loňské urgenci  na závodišti v Deauville se mi podařilo letos zajistit vyvěšení české vlajky také v Chantilly. Na to jsem hodně hrdý...

Startovat s koňmi ve Francii v takovém objemu startů, jako to dělá vaše tréninkové středisko, je velmi náročné na logistiku a na čas. Neuvažoval jste proto o pronájmu stáje ve Francii, kde by třeba koně mohli nějakou dobu pobývat a necestovat na každý start z Česka?
V rámci organizace France Galop mi byla nabídnuta stáj na závodišti, ale reálně o tom neuvažuji. Nejen z ekonomických důvodů, ale i z hlediska pohody koní. To už jsme si ověřili. Je výhodnější být doma v Bošovicích a za dostihy jezdit. Samozřejmě, že startovat s koňmi tak daleko od Bošovic, je náročné z hlediska logistiky. Je to také náročné na zaměstnance, kteří se o koně starají a cestují s nimi. Velmi si vážím všech mých lidí za jejich přístup a práci. Bez nich by to samozřejmě vůbec nešlo. Jsem si vědom toho, že je práce u koní velmi náročná, takže někteří samozřejmě nevydrží, ale to je normální asi všude. Já se snažím u kolektivu, který s námi válčí déle, aby to i pocítil na ohodnocení. Celkově si myslím, že je Francie a celoroční provoz přínos pro všechny zainteresované a má smysl se tomu i nadále takto věnovat.

Máte spočítáno, kolik letos vaši svěřenci v zahraničí vydělali na dostihových výhrách?
Já bych nejprve rád poukázal na výsledky klisny Partyday v Německu, které jsou tak trochu opomíjené. Partyday tam dokázala třikrát se po sobě umístit na druhém místě v blacktype dostihu, což se nikomu předtím nepovedlo. Je to dost ojedinělý výsledek. Partyday svým majitelům vydělala v Německu 20 tisíc euro a ve Francii naši koně i s majitelskými prémiemi získali 650 tisíc euro, čili celkový výsledek letošní naší sezóny v zahraničí je 670 tisíc euro. Zmiňuji i majitelské prémie, protože ty tvoří ve Francii velmi významnou finanční podporu. Jen pro ilustraci – Donuts Reyor minulý týden při vítězství v Deauville vydělal včetně majitelské prémie 40 tisíc euro. 25 tisíc z toho činila výhra za první místo a k tomu bylo přidáno ještě 64 % procent výhry jakožto majitelské prémie. Francouzi mají také své problémy, například rekonstrukce závodiště v Longchamp stála více peněz, než se původně předpokládalo, ale snad by výše majitelských prémií neměla být v příštím roce krácena.

Wireless Listedvitez
Květnové vítězství Wirelesse a Theo Bachelota v Listed Prix de Montretout na závodišti Maisons-Laffitte

Ještě by mne zajímalo, jak dlouhé cesty musíte za dostihy podniknout. Kolik kilometrů máte z Bošovic na nejbližší závodiště a kolik kilometrů čítají vaše nejdelší cesty?
Nejblíže máme Strasbourg, což je asi 650 kilometrů. Co se týče našich nejdelších cest, na které vyjíždíme den před dostihy, tak jsem si stanovil, že budeme maximálně koně vozit na vzdálenost 1250 až 1300 kilometrů. Snažím se většinou obsazovat dostihy jen na áčkových závodištích, většinou v Paříží a v jejím okolí, tzn. opravdu do  první ligy. Jejich úroveň je úplně někde jinde než na provinciích a není tu problém s obsazováním jezdců. Malá závodiště jsou různorodá, jsou tu mnohem nižší dotace a je tu i jiný styl běhání oproti velkým závodištím. Snažím se, abych neměnil koním styl běhání a tak jsem zvolil zřejmě tu těžší variantu, které však nelituji.

Při tom, kolik jste měl letos svěřenců pro francouzské starty, muselo být velmi náročné je stavět do dostihů. Několikrát jste také startovali ve Francii jeden den na dvou závodištích. Musíte být tedy kromě trenéra i dobrý organizátor a manažer…
Vše obsáhnout a uhlídat ohledně zahraničních startů je opravdu velmi náročné a často zasahující i do našeho soukromí. Několikrát v sezóně jsme také startovali v jeden den na třech frontách, to když zrovna ten den byly dostihy i u nás nebo v Německu. Musí vše klapnout, protože startka na francouzské dostihy je známa jen dva dny před dostihem. Nejvíce mám vždy obavy, aby se nestalo něco neočekávaného na poslední chvíli, jako třeba zranění koně nebo problém s dopravou.

Stavěl jste také ve Franci do dostihů koně, kteří již měli nějakou kariéru v tuzemsku. Myslím ale, že koně, kterým se tam nejvíce dařilo, byli zakoupení v prodejním dostihu přímo ve Francii. Jak tedy vybrat perspektivního koně pro starty ve Francii?
Já jsem zvolil cestu zakoupení koně přímo ve Francii. A to z dostihu, kde ho vidíte běžet. Má to samozřejmě svá rizika, tak jako vždy při zakoupení zvířete. Co se týče výběru koní ve Francii, tak na velkých závodištích pravidelně a dlouhodobě sleduji zde startující koně. Myslím, že už mám nyní lepší přehled o francouzských koních, než o českých. Dávám tedy majitelům tip na koně, kterého by mohli zakoupit. Musím při vytipovávání vhodných koních dát hlavně na svůj pocit, ale samozřejmě, že je to hodně také o štěstí.  Myslím však, že je nutné mít ve stáji koně každé věkové kategorie.

Chantilly
Česká vlajka visí od letošní sezóny také na závodišti Chantilly (foto: archiv Luka Racing)

Již jsme zmínili, že letošní dlouhá a úspěšná sezóna pro vás již skončila. Předpokládám ale, že stejně jako v posledních sezónách vaše svěřence uvidíme hned v lednu na některé z francouzských drah.
Ano, pokud bude počasí příznivé, plánujeme koním starty pátého a šestého ledna v Deauville. V tréninku pro dostihy v zimním období máme okolo dvanácti koní.

Jak velkou obměnou koní prochází vaše tréninkové středisko po sezóně?
Nikdo stáj neopustil, máme ji plnou. Jen ohledně Partyday se majitelé rozhodují, zda-li bude ještě příští rok běhat anebo zda půjde do chovu. Rozhodnutí by mělo padnout někdy v lednu. Příští rok budeme mít hodně dvouletých, máme nyní čtrnáct ročků. Jsou mezi nimi také potomci plemeníků Champs Elysees, Oasis Dream a dalších zajímavých hřebců.  Koní tedy budeme mít na příští sezónu hodně. Jsou mezi nimi i koně takzvaně vyběhaní, jejichž úroveň už nahoru nepůjde. Naši majitelé jsou ale rozumní a vědí, že jednou toto musí u koně přijít. Jsem moc rád tomu, že naše vzájemná spolupráce funguje velmi dobře. Vztah trenér - majitel je hlavně o důvěře a spolupráci, což rozhodně není pravidlem. O to víc mě těší, že se s majiteli vždy dohodneme a jsme vlastně partnery, respektive přáteli. Jsem za to velmi vděčný, protože to jistě pomáhá konečnému výsledku.

Zbývá už jen několik dní do Vánoc a do začátku dalšího roku. Máte pro sebe, a také pro český turf, nějaké přání?
Dnešní doba je dobou blahobytu, ale zároveň je velmi hektická. Proto bych si přál, aby se na chvíli zastavil čas. Vše je hodně zrychlené, nemáme čas na setkávání s přáteli a netrávíme ho alespoň někdy v klidu a pohodě. Každý si přeje zdraví, což je samozřejmě hodně důležité, ale stalo se z toho klišé. Já si tedy přeji zpomalit a mít více času pro rodinu a pro přátele.
A českému turfu bych přál, ať se ze současné nejisté budoucnosti stane jistá budoucnost. Český turf bude pro mne vždy hodně důležitý. Myslím, že jsem pro něho i hodně udělal, a i když už v něm tak často mí svěřenci nestartují,  stále si uvědomuji jeho význam. Český turf musí takzvaně jet dál, bez něho to nejde.

Michaela Zemanová  








    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking