Už tradičně český turf na přelomu roku upírá zraky na překážkový mítink v Cagnes-sur-Mer, jehož pravidelným účastníkem je tým Josefa Váni mladšího a Scuderie Aichner. Letos vyrazil na azurové pobřeží s rekordním počtem 35 koní, domů přivezl dvě vítězství a nespočet cenných umístění, včetně dvou z hlavního vrcholu celého mítinku. Jak letošní výsledky hodnotí samotný trenér?
“Myslím si, že se to odehrávalo ve správných notách. Koně fungovali, vlastně se zranil jen jeden z těch 35, jinak jsme všechny přivezli zdraví, což je úspěch a výsledky byly z mého pohledu suprové na to, jaká se tam letos sešla kvalita i kvantita koní,” neskrývá Váňa spokojenost. “Vydělali jsme nějakých 250 tisíc euro a když si vezmete, že se letos běhalo o 20% méně než loni, tak bychom jinak byli na nějakých třech stech a to je za mě velký úspěch. A znovu musím podotknout, že takovou kvalitu a kvantitu koní, jaká tam letos byla, nikdo nepamatuje. Možná to pro nás znamenalo trochu méně vítězství, ale zato mnohem víc cenných umístění, takže za mě to byl jednoznačně úspěšný mítink.”
Nezastírá, že jen za samotným faktem, aby se tam koně dostali a mohli běhat, stojí hromada práce. “Logisticky to bylo velmi náročné, člověk by na to uživil pět sekretářek, ale nakonec jsem to nějak zvládnul sám. Pro mě je to ještě náročnější v tom, že v průběhu mítinku v Cagnes máme ještě dostihy v Pise, takže jí to musím mít tak logisticky zorganizované, aby to vycházelo jak přepravou, tak jezdci a vším ostatním. Navíc v Itálii až do posledního týdne nevíte, co tam budou za dostihy, takže předvídat, co se bude dít, je nadlidský úkol. Ale myslím, že se nám to podařilo. I v Itálii se nám podařilo vyhrát, z Cagnes tak jezdíme rádi, protože je to kousek a koně přijedou ve formě. Byl to náročný mítink, pro mě jako úplně extrémně, ale zvládli jsme to.”
O skvělý výsledek se zasloužila celá řada koní. “Ange Pitou a Kaja podávali stabilní výsledky, Kaja dokázala i vyhrát, a pak byli čtvrtí a pátí v největším dostihu za skvělými koňmi bez větší ztráty, to bylo moc fajn,” vypočítá trenér. “Stabilní výsledky předkládal Tough Times Le Petit Nice byl dvakrát druhý. Často chybělo kousek štěstí, abychom vyhráli, vždycky se objevil někdo, kdo byl o dírku lepší,” dodává.
Trochu překvapením bylo angažování excelentního proutěnkáře Mauricia ve steeplechase, ale Váňa pro ně má jednoduché vysvětlení. “Na proutkách vydělá každý rok sto tisíc euro a nevejde se nám už skoro nikam, zatímco ve steeplechase, které pět let neběhal, je bez penalit. A v Cagnes-sur-Mer je mezi proutěnkami a steeplechase rozdíl dvou skoků, tak jsme zvolili tuhle variantu.” Bohužel trenérovi nevyšla, ale nikoliv proto, že by Mauricius měl problém s tamními překážkami. “Už po prvním startu to nebylo úplně ono a po druhém se nám úplně rozsypal a musel jet domů. Měl žaludeční problémy a strašně zhubl, proto jsme se rozhodli jej zaparkovat. Teď si odpočine, začali jsme léčit ten žaludek a věřím, že v létě už to zase bude ten Mauricius, jak jej známe.”
Nepřehlédněte: City of Troy i Auguste Rodin mají první potomky. Oba byli loni partnery i Trávníčkových klisen
Před lety, když Josef Váňa s týmem dorazil do Cagnes, byly první starty takové seznamovací a forma koní postupně rostla. To už nyní neplatí a jeho svěřenci od prvních startů sbírají umístění i vítězství. “Už jsme tam pátý rok, nasbíral jsem nějaké zkušenosti a okoukal, jak to tam dělají a co je potřeba s koňmi dělat,” vysvětluje Váňa změnu. “Poslední dva roky se snažím do Cagnes jezdit hned jak otevřou dráhu. Dříve jsme tam jezdili třeba 3-4 před prvním dostihovým dnem. Teď jsme tam třeba už 12 dní před začátkem mítinku a jsme schopni dvě tři práce tam absolvovat ještě než začne mítink, což myslím nám také hraje do karet. Z Čech máme koně připravené fyzicky a tam už jen doladíme rychlost.”
Pobyt v Cagnes pomáhá i výsledkům v Pise, jak snazším cestováním, tak i přípravou v klimaticky příznivějším prostředí. Itálie i nadále zůstává hlavní destinací týmu, už kvůli italskému majiteli stáje, a tak trenéra potěšily zprávy o zvyšování cen v tamních dostizích. “Je to samozřejmě příjemná novinka, byť se týká především dni při Gran Premiu, kde se Macaire snaží udělat vše proto, aby nám je sebral,” říká se smíchem. “Ale my se připravíme, abychom mu to znesnadnili.” Itálii už také nesvírá letitý problém s pozdním vyplácením dotací. "Teď nám vyplatili Gran Premio, takže září máme zaplacené, čtyři měsíce poté. To je lepší standard," hodnotí
Nicméně nejen Itálií či Francií bude letos žít Váňův tým. V této sezóně bychom jej měli častěji vídat i v Pardubicích. “Už jsme se s majitelem shodli na tom, že bychom chtěli vyčlenit čtyři, pět nebo šest koní jenom na Pardubice. Nebylo to úplně jednoduché, protože majitel když vidí možnost běhat v Itálii či zahraničí, tak by tam každého koně rád viděl, ale zatímní dohoda je taková, že bychom s nějakou pěticí koní měli v Pardubicích startovat častěji, i na menších mítinzích a postupně sbírat zkušenosti, abychom v den Velké pardubické byli dostatečně silní na to se postavit Dr. Charvátovi, Lokotransu a dalším velkým stájím a byli schopni s nimi závodit.” Ač ve výhledu pro letošní rok to zatím nezaznělo, trenér nezakrývá, že cílem bude i největší tuzemský dostih Velká pardubická.
Miloslav Vlček
foto Petr Guth




