Žokej Martin Laube není letos v českém turfu aktivní tolik jako dříve, nicméně oba jeho vyhrané dostihy patří do nejvyšší kategorie. Po Velké dubnové ceně s Aldzarbem dokázal během derby - mítinku uspět se svěřencem trenérky Myškové a zástupcem stáje Meridian Autorem ve Zlatém poháru. S mladým jezdcem jsme si ale povídali nejen o tomto úspěchu, ale také o maďarském turfu, kde bojuje úspěšně o zdejší šampionát a vyhrál tu dosud pět velkých dostihů včetně prestižní Millenniumi díj s Rosenfire (Aussie Rules).

Martine, často jste také k vidění v sedlech dostihových koní v Maďarsku a na Slovensku. Jste tedy jezdec na volné noze?
V podstatě ano. V rámci tréninku jezdím ale na galupy k Radimu Bodlákovi a také na Slovensko k trenérům Tomkovi a Brečkovi.

Zaznamenala jsem, že se vám hodně letos daří  v Maďarsku, kde jste například vyhrál dostih Graded 1 Millenniumi díj. Jste tedy s působením v maďarském turfu spokojený? A pro koho tu nejčastěji jezdíte?
Spokojený tu jsem a letos to pro mne v Maďarsku funguje opravdu dobře. Mám tu osm vítězství a z toho pět v první kategorii. A jsem nyní druhý v šampionátu. Jezdím tu nejčastěji pro trenéry Kovácse a Maronku, což jsou zdejší top trenéři.

Zatím vaším největším úspěchem v Maďarsku je prvenství v Millenniumi díj s Rosenfire. Bylo to očekávané vítězství?
Tak úplně ne. Loni běhal vytrvalecké dostihy včetně Saint Legeru na 2800 metrů, kde byl třetí, a potom jsme spolu ještě vyhráli grupu 2 na této trati. Takže když mi trenér Kovács letos volal, že ho pojedu na trati 1600 metrů, tak mi to přišlo docela divné. Ale trenér věděl, co dělá. Nejprve jsme byli třetí v dostihu grupy 2 na 1600 metrů a potom jsme vyhráli Millenniumi díj.

Co vás v nejbližší době čeká v Maďarsku důležitého?
Je to už tuto neděli Maďarské derby. Vybíral jsem si pro něj ze tří koní a nakonec jsem si vybral klisnu, která zatím mezi nejlepší koně ročníku nepatřila. Vyhrál jsem s ní dostih třetí kategorie, kde mě zaujala. Je tedy taková zatím skrytá a doufám, že v derby překvapí.

Maďarština je hodně specifická řeč. Jak se vlastně v Maďarsku domlouváte s trenéry a majiteli?
Mluvím trochu anglicky, ale je tu hodně lidí, kteří mluví česky včetně viceprezidenta maďarské dostihové autority pana Szécsiho. Takže s domluvením se tu nemám problém.

U nás máte zatím vyhrané dva dostihy – a obě to jsou zkoušky první kategorie. Jste spokojený s tím, jak se pro vás vyvíjí domácí sezóna?
Spokojený s tím, že jsem vyhrál dva velké dostihy, samozřejmě jsem. Ale trochu mne mrzí, že se ozývá málo trenérů či majitelů, abych odjezdil jejich koně v dostihu. Nedělám pro velkou stáj a je to znát. Mnohem více příležitostí dostávám v Maďarsku.


Martin Laube při snadném vítězství v Millenniumi díj v sedle Rosenfire

Tím jsme se dostali k aktuálnímu dění a tedy k nedělnímu derby - mítinku. V samotném derby jste ale nakonec nejel. Nemrzí vás to?
Derby-den byl pro mne takový celý zamotaný. Viděl jsem běhat Mount Q ve Starohájském kritériu, a i když vypadal ještě jako zelený kůň a na trati 2000 metrů mu to moc nesedlo, moc se mi líbil. Zavolal jsem tedy Jardovi Myškovi a řekl mu, že bych ho moc rád jezdil v derby. Řekl mi, že to musí probrat s majiteli. Druhý den se ozval mi a řekl, že jestli chci jezdit Mount Q v derby, tak že by chtěli, abych odjezdil také Henrytheaeroplanea a Autora. Domluvili jsme se a je, myslím,  velkou škodou, že se Mount Q na start derby nakonec nedostal. 

Nejen kvůli tomu, že Mount Q zůstal jako náhradník, byl pro vás derby-den jako na houpačce. Naštěstí jste si ve Zlatém poháru a vítězství s Autorem spravil chuť…
To ano. Dostihový den pro měl začal docela dobře. Jezdil jsem v Simsonově ceně Temigina od pana trenéra Bartoše a hnědák, i když byl outsiderem dostihu, utíkal slušně a držel se s nejlepšími.  Pak jsem jel Henrythearoplane v Ceně TRM a nedlouho po startu jsem kvůli kolizi málem spadl. Při nárazu jsem vylétl půl metru nad sedlo a byl jsem rád, že to nedopadlo hůře, než dostihem absolvovaným bez třmenů. Jsou to velké dostihy, je to hodně o nervech a jezdí se drsněji. To byl vlastně první dostih, který jsem jel pro manžele Poledníkovi a takhle to dopadlo. Ale naštěstí pak přišel Zlatý pohár, kde se nám podařilo s Autorem vyhrát. To  jsem byl moc rád. 

Průběh Zlatého poháru vám vyšel podle představ?
Měl jsem ordre jet ze špice, ale poznal jsem, že tempo bylo přepálené a tak jsem to vzal na sebe a nechal cválat Autora okolo čtvrté pozice. V cílové rovině jsem pak postrkoval Autora rukama a nechal Bonyse, aby se k nám dostal a potlačil nás. Dokonce chvíli byl o hlavu vepředu, ale věděl jsem, že Bonys má výbušný konec, který netrvá tak dlouho jako u Autora. Pak jsem Autora pobídl bičem a ten zvítězil. Ono to asi vypadalo z tribuny jako veliký boj, ale já jsem si byl jistý vítězstvím. Autor je i v osmi letech neuvěřitelný kůň, který si drží stabilně vysokou výkonnost. Je to velký zážitek na něm jet.


Autor (ž. Laube) a Bonys (ž. Rája) bojují o vítězství v 59. Zlatém poháru Rádia Impuls (foto: Miloslav Vlček) 

A jak se vám líbilo České derby a také jeho vítězka?
Blessed Kiss se mi líbila moc už když vyhrála lehce dostih v Karlových Varech o více než čtyři délky a porazila tam několik pozdějších soupeřů v derby.  Ve Francii  jí to nesedlo, nicméně v Česku je to výborná klisna a mám k ní respekt. Co se týče samotného derby, tak ale musím říci, že se mi nelíbilo kvůli spoustě kolizí a strkanic, které tam byly v průběhu celého dostihu. Bylo to hodně hektické a nervózní, takhle se dostihy nemají jezdit. Bylo to až nebezpečné.

Musím také zmínit vaši mladší sestru Simonu, která stejně jako vy v žákovských letech ukazuje jezdecký talent. Podporujete ji?
Ano a snažím se jí také trochu radit. Říkám jí, aby neusnula na vavřínech a že má pořád ještě co dohánět…. Snažím se jí motivovat a povzbudit jí.

A otázka na závěr - co byste rád ještě ve druhé polovině sezóny dokázal?
Myslím, že letošní sezónu mám celkově dobře rozjetou a zejména v Maďarsku to funguje dobře. Teď je pro mne prioritou uspět v Maďarském derby, žádný jiný cíl před sebou nemám. Chci jen dobře jezdit.

Michaela Zemanová

• Předchozí
• Další