V jednom z boxů střediska Jalubí v tuto chvíli chybí čtyřletá Ecological Dream stáje Acre, ale jak říká Pavel Kašný, měla by se na sezónu vrátit. „Ecological Dream si prošla na dráze dvěma sezónami a měla problémy s dýcháním. My jsme ji tu měli loni s trenérkou Marcovou od poloviny sezóny a v říjnu startovala ve Wroclawi, kde ale utrpěla zranění zadní nohy. Bylo to zdlouhavé léčení, a proto se vrátila domů. Momentálně u nás není a nevím přesně, kdy by se měla vrátit. Ale samozřejmě by začala sezónu později.“

V lednu přišla do střediska Jalubí z Velkých Karlovic La Mezalie, kterou si zakoupil pan Filip Jurásek. „Jako tříletá toho moc nenaběhala, ale nebylo to kvůli problémům se šlachami. Je to menší a drobnější klisna. Bude skákat, šikovná je, a doufám, že se i třídově posune. Sice rok neběhala, ale pokud by s ní šlo vše dobře, mohli bychom jí vozit do Wroclawi nebo do Itálie.“


FOTO: Pavel Kašný v sedle La Mezalie

Letošní start v Itálii se ziskem  pátého místa již má na svém kontě osmiletá polokrevná Udine de Champfeu Dostihové stáje Jagoš.  „Udine k nám také přišla loni v polovině sezóny. První start měla až v pěti letech. Absolvovala ve Francii tři dostihy a pak si ji koupil amatér Blaha, ale ani jeden dostih s ní nedokončil. U nás šla nahoru, ale úplnou třídu nemá. Před dvěma týdny byla pátá v Trevisu, ale dostih se nepovedl zcela podle představ a samozřejmě jsme  běhali proti rozběhaným soupeřům. Nicméně Udine vydělala v přepočtu 7000 Kč, zatímco za páté místo v Pardubicích ve čtvrté kategorii by majitel inkasoval 3500 Kč, přičemž náklady na takový start vycházejí přes 5000 korun.  V Itálii byly náklady na start 7000 Kč, takže je určitě lepší pro nás jezdit do Itálie.“

Nejvíce koní připravuje Pavel Kašný pro majitele zdejšího areálu pana inženýra Taláka. Pro jeho stáj Viktorie-UH jsou připravováni tři koně. Nejmladším z nich je tříletá Lantana Lady (Suteki Shinkusekun – Latibela), která zatím nestartovala. „Lantana je hodně pozdní, ostatně její matka toho více dokázala až jako čtyřletá na překážkách. Je u nás od ledna a je to hodná klisna, ale ještě toho moc neumí. Letos by asi mohla mít seznamovací start na rovině, ale měla by najít své uplatnění v příštích sezónách na překážkách.“


FOTO: Výborný Catch Life, mj. loňský vítěz dostihu Listed v Trevisu

Pětiletý bělouš Kingston Jail už loni skákal. Svou překážkovou kariéru si odbyl v Trevisu. „Byl ale tehdy poslední. Vezl mě už na prubiskoku, tak jsem ho raději v dostihu nechal vzadu v klidu,“ vzpomíná na první start s běloušem Pavel Kašný. „Pak startoval jednou na rovině, ale po dostihu mi pak říkal Michal Mach, že už je spíš překážkový, že už to nebylo ono. Při dalším startu ale už byl pátý v krosu v Pardubicích a poté třetí ve Světlé Hoře, to nám udělal radost. Bohužel pak nás potkala katastrofa. Dostal se do skladu pšenice a přežral se jí. Měl schvácená kopyta. Už je v pořádku a věřím, že to bude užitečný kůň, který bude dělat radost. Budeme ho vozit do Pardubic.“

Hvězdou střediska je osmiletý Catch Life, který minulý týden suverénně dominoval nad soupeři v Trevisu. „Ten dělá jen radost, i když občas taky naštve,“ říká s úsměvem trenér Kašný. „Musí ho dostih bavit a pak porazí kohokoliv. V Trevisu pršelo celý den. Vždycky jsem si myslel, že mu vyhovuje spíše pevnější podklad, ale po prvním kole dostihu už jsem věděl, že to bude dobré. Když jsem viděl dráhu, tak jsem raději odskočil do dostihu jako poslední. První kolo bylo takové procházkové a na druhé straně ve druhém kole už bylo vidět, že ho dostih baví. Předjížděl jednoho soupeře za druhým. Byl to moc hezký pocit. Možná také k jeho výkonu na těžké dráze přispělo i to, že máme cvalovku na poli, takže v počasí letošní zimy jsme velmi často pracovali v hlubokém terénu.“  Co se týče plánů s Catch Lifem, tak trenér Kašný předesílá, že by se mělo jednat hlavně o zahraniční program, i když nevylučuje ani starty doma. „Rádi bychom obhájili vítězství v Listed v Trevisu z loňského roku. A pokud bude Catch Life v pořádku, měl by vydělávat peníze v Meranu. A doma bychom se chtěli prezentovat při Velké pardubické. Na samotnou Velkou by sice skokově měl, ale výkonnostně není koněm pro tento dostih. Spíš by se mohl zúčastnit Poplerova memoriálu, kde byl loni pátý, anebo Ceny Vltavy.“


FOTO: Tým z Jalubí - Pavel Kašný s Catch Lifem, Viktorie Taláková s Udine de Champfeu, Michaela Unzeitigová s poníkem Bártem a Petra Marcová s Viktorkou

Zajímavým nováčkem v Jalubí je pátý z Velké jarní ceny a účastník Slovenského derby v sezóně 2013 Karov. Pavel Kašný si ho dovezl do tréninkového střediska den před Štědrým dem. „Udělal jsem si radost a z peněz obdržených za druhé místo ve Velké pardubické jsem si koupil koně. Už jsem svého vlastního koně dlouho neměl,“ svěřuje. „Karov měl jako čtyřletý zranění na zadní noze a jako pětiletý byl v Maďarsku, kde byl i druhý v proutěných překážkách. U nás je dva měsíce a do Trevisa minulý týden jsem ho bral hlavně jako sparingpartnera pro Catch Life, aby necestoval sám. Nešel špatně, ale posledních 500 metrů mu došly síly. Ještě potřebuje potrénovat. Teď startovat nebude, asi až v dubnu. Mohl by si třeba zkusit v Bratislavě steeplechase na 3500 metrů a později znovu jet do Itálie nebo do Wroclawi.“

Jak se připravují trenéru Kašnému koně v podmínkách letošní zimy? „Zatímco loni jsme tu měli sníh 10 až 15 centimentrů, tak letos jen dva dny, spíš hodně pršelo. Takže se připravujeme pořád na blátě. Řešil jsem tedy, jestli vůbec do Trevisa pojedeme, protože se koně připravovali pouze v kopcích, cválat se pořádně nedalo. Ale jak je vidět, tak starším koním to stačilo, ale Karov potřeboval ještě více práce.“  A jaká má trenér přání pro letošní sezónu? „Byl bych rád, kdyby se zapojila do dostihového provozu La Mezalie a Kingston Jail se vrátil dobře na dráhu. Co se týče Udine de Champfeu, tak bych byl rád, aby se naplnilo, že bude schopna vydělávat peníze venku. U Catch Life mám přání, aby byl zdravý a vyhrál pro nás ještě nějaký pěkný dostih. Ale samozřejmě je důležité, aby všichni naši koně zůstali zdraví . A také by mne potěšilo, kdyby si k nám našli cestu další majitelé, máme v tuto chvíli ještě čtyři boxy volné.“

Nedílnou součástí života Pavla Kašného je ježdění překážkových dostihů. Dokazuje, že i po čtyřicítce lze jezdit na vrcholné úrovni a vyhrávat i velké dostihy, což výrazně dokumentoval ve Velké pardubické. „Pokud budu zdravý, určitě chci i nadále jezdit. Mladší kluci sice mají oproti nám čtyřicátníkům větší dravost a fyzičku, ale my zase máme větší zkušenosti. A já osobně dám hodně na pocit z koně v dostihu, to považuji za velmi důležité.“

Michaela Zemanová

Fotografie: Hana Vytopilová