Pavel Tůma ve své dvanáctileté trenérské praxi připravil už řadu vítězů velkých dostihů. Mezi 44 prvenstvími jeho svěřenců v dostizích nejvyšší kategorie už je od loňska také úspěch v derby, a od nedělních 16:50 hodin rovněž triumf v největším tuzemském překážkovém dostihu. Týmu tréninkového střediska Dvorce se ale v Pardubicích dařilo i v dalších dostizích – skvělý Anaking s Janem Faltejskem totiž zdemoloval konkurenci v Křišťálovém poháru a druhá místa získali v sobotu také Northerly Wind a Saint Joseph.

Hlavním tématem našeho rozhovoru samozřejmě bude 128. Velká pardubická s Českou pojišťovnou, ale i v dalších třech dostizích se vám dařilo. Ostatně dvě vítězství a dvě druhá místa, to je ze čtyř startů výborná bilance. Určitě jste musel být i s výsledky dalších koní spokojený…
Ano, jsem spokojený. Dva z nich, tedy Northerly Wind a Saint Joseph, se vraceli po zranění. Joseph dokonce po roce. Byl sice osm délek za vítězem, ale ta pauza byla velká. V souvislosti s Anakingem se vyskytly názory, proč tady vůbec běhá a nejede do ciziny, ale nemusel nikam daleko cestovat. A ještě mu můžeme vybrat teď na podzim nějaký dostih v zahraničí.

Nyní už samozřejmě otázka k Velké pardubické. Tzigane du Berlais ukázal v poslední kvalifikaci, že může jít na start Velké s reálnými šancemi. Hodně se ale hovořilo o tom, že pro něho pevný podklad dráhy asi nebude to pravé ořechové. Jak moc jste mu před dostihem věřil?
Je to bahňák, potřebuje měkko a já osobně bych byl radši, kdyby byla taková dráha jako při loňské Velké. Je to velký a těžký kůň, tak jsem měl  obavy, aby mu pole v místech okolo dropu či Haďáku neuteklo. Tzigane patřil mezi spolufavority dostihu, přitom ho ale Velká pardubická čekala poprvé.  Takže já bych s přihlédnutím k tomu, že byla pevná dráha a šel Velkou pardubickou poprvé, byl spokojeným s jakýmkoliv výsledkem. Hlavně, aby přešel kurz ve zdraví.


Tzigane du Berlais (zcela vlevo) na dropu. Vpředu byli Bridgeur (už mimo záběr),Nikas a Hegnus, za nimi jsou Ange Guardian a Stretton

V průběhu dostihu ale vypadal výborně. Držel se v kontaktu s hlavními  soupeři. A zřejmě neměl ani nikde problém na skoku?
Honza říkal, že malinký problém byl na „šestce“, kde byla tlačenice, ale Tzigane to vyřešil dobře. A když jsem viděl v průběhu dostihu, jak se pořád drží v kontaktu s čelem a neztrácí, tak to bylo výborné. Na trávě byl pořád s nimi a v posledním oblouku už jsem si říkal, že by to mohlo být dobré. Ale ještě ani po posledním skoku jsem si nemohl být jistý tím, že vyhraje. Pěkný závěr mělo více koní. Já s nimi běžel kus před cílem a koukal na Tzigana, jak vyhrává. To byla velká radost.

Vzpomínám si, jak před loňským Českým derby jste měl příhodu s roztrženými kalhoty, které vám děvčata před dostihem narychlo sešila. A to bylo dobře, protože Joseph derby vyhrál a vy jste byl samozřejmě jednou hlavních z osob po dostihu. Potkalo vás před Velkou pardubickou také něco neočekávaného?
Tentokrát ne. Ale své Soničce jsem tehdy po derby slíbil, že si ji vezmu. Pak jsem to ale posunul, že se s ní ožením, až vyhraju Velkou pardubickou…  Asi se ale domluvíme, že si někde vydělám nějaké peníze a koupím jí raději auto (smích).

Jaký je vlastně Tzigane povahově? Jaké jsou jeho největší klady? A má nějaké mínusy?
Je to velký flegmatik. Já ho vlastně nejezdím, protože je tak hodný a spolehlivý, že ho mohou jezdit mladá děvčata. Není na něho potřeba síla. Dobře žere a dobře se chová v boxe.Tzigane tedy žádný mínus nemá. Jedině snad, že se chová majetnicky v ohradě. Do malého výběhu může jít jen s klisnami, protože by valachy rovnal. Ve velkém výběhu stojí s klisnami, které si hlídá, a valaši stojí opodál. Nejdou k němu. 


Tzigane du Berlais finišoval po poslední překážce zvnějšku. Na snímku jsou ještě dva největší favorité Ange Guardian a No Time To Lose

Už u vás proběhla nějaká oslava?
Ještě ne. Byl už za námi starosta a chtěl se domluvit na nějaké slávě ve vesnici, ale řekl jsem mu, že to odložíme do doby, než budeme vědět, že je Tzigane po dostihu v pořádku a také až přijde výsledek dopingové zkoušky. Přišla mi ale spousta sms s gratulacemi, na všechny bohužel nešlo odpovědět, ale všem alespoň touto cestou moc děkuji. A přišla mi také sms od pana Šavujeva. Toho si moc cením a měl jsem z jeho gratulace velkou radost.
Ještě bych chtěl také poděkovat nejen Honzovi Faltejskovi, který je borec, ale i Martinu Liškovi a Dušanu Andrésovi, kteří mi vlastně Tzigana zachránili. Ve čtyřech a pěti letech ho učili v Pardubicích. To bylo moc důležité.
A samozřejmě velké poděkování za úspěch Tzigana patří celému našemu manšaftu. Ten není moc početný a před Velkou pardubickou byl ve stáji déle, než je obvyklé. Děvčatům také po dostihu chodily gratulační sms od kamarádů a známých. Tady je vidět, jak je u nás Velká pardubická populární a známá. Ze zpráv v televizi to věděl snad každý z našeho okolí.

Pan doktor Charvát se už v televizním přenosu zmínil, že by mohl Tzigane du Berlais ještě vyrazit do Cheltenhamu. Už padlo nějaké rozhodnutí ohledně tohoto možného startu?
On o tom mluvil ještě v týdnu před Velkou pardubickou, že bychom startem v Cheltenhamu mohli mít srovnání s anglickými koňmi. Teď po Velké jsme o tom ještě nemluvili. Já pro to moc nejsem, nemyslím si, že je Tzigane pro Cheltenham vhodným koněm.  Navíc hlavní sezóna v Anglii teprve začíná, takže by to takové srovnání nebylo a cesta by tam byla hodně dlouhá. Já radši říkám, ať se Angličani přijedou srovnat s námi do Pardubic…


Radost Jana Faltejska po pátém vítězství ve Velké paqrdubické

Chystáte se ještě s nějakými dalšími koňmi v brzké době do zahraničí?
Forrest Gump by měl startovat ve Strasbourgu a pak by měl přejít do tréninku do Francie k Lefebvrovi. Moc dostihů neměl. Na zahraniční překážky by ještě asi vyrazili Northerly Wind, Saint Joseph a Arkalon, ten do Milána. Pokud bude dobré počasí, tak by mohli startovat i v listopadu. Ale pokud by přišla rychle zima, sezónu bychom ukončili dříve.

Máte zatím v letošní sezóně 16 vítězství, z toho osm ve velkých dostizích na rovinách, v Pardubicích a také na překážkách v Německu a v Itálii. Jste spokojený se sezónou?
Abych řekl pravdu, mě se až doteď naše letošní sezóna nelíbila. Velká pardubická to sice spravila, ale nemůžu zapomenout na to, že nás letos potkalo hodně úrazů, a to i fatálních. Na můj vkus máme i moc druhých míst. A vždycky, když jsem se radoval, tak vzápětí přišlo něco špatného s koňmi. Takže i proto jsem se po Velké pardubické neradoval tak, jak by se očekávalo. Doufám ale, že říjen nakonec bude fajn.

Michaela Zemanová

Fotografie: Andrea Zavadilová

• Předchozí
• Další