Bošovické tréninkové středisko vedené Ing. Václavem Lukou ml. ukazuje, co všechno lze i v českých reáliích dokázat během čtyř dnů. Počínaje triumfem a druhým místem na francouzské derby-dráze, přes triumf Waky Laury v sobotním hlavním mosteckém dostihu až k pořádné třešni na obřím dortu, kterou byla dvě vítězství na bratislavském Turf-Gala.

A to jsou dostihové události, které si zaslouží bližší komentář od člověka nejpovolanějšího, tedy Ing. Václava Luky ml.

Moje první otázka vychází bohužel z hořké současnosti – nepoškodila nějak vaše tréninkové středisko voda?

Nad námi je jezírko, které se naštěstí zatím nevylilo a podle toho, že tu přestává pršet, tak doufám, že se tomu ani tak nestane. Něco nám samozřejmě dešťové přeháňky odtáhly či poničily, ale to vše je zvládnutelné. Mnohem hůře je na tom město Písek, do kterého to nemáme daleko. A Praha, to je velká tragédie… Samozřejmě nejen kvůli dostihovému sportu.

Před třemi týdny byl ústředním tématem našeho rozhovoru velký úspěch v podobě dvou vítězství v jarních klasikách, v Česku a na Slovensku. Předpokládám, že zážitky z posledních čtyř dnů tohle ještě překonaly…

Asi ano. Když vezmu poměr kvantita versus kvalita, tak jsme postavili za uplynulé čtyři dny do dostihů jedenáct koní a dosáhli čtyř velkých vítězství – a to ve Francii, Cenu Jezdectví, Velkou cenu Slovenska a Cenu Arvy, tak to ten květnový dostihový den překonalo. Je to také ale o tom, jak se člověku posouvají mety… Vzpomínám na první jedničkové vítězství se Sakheart, která tehdy pokořila vykřičenou favoritku Determinacju, Iryklona, Listed vítězství v Miláně, první grupa, úspěch Glorious Eagla v Cagnes sur Mer, nebo na Falcohilla, který v kurzu 25:1 porazil v rekordu dráhy Blue Corala a mnoho dalších vítězství, na která se nedá zapomenout. Ono každé vítězství má své kouzlo a nelze je striktně hierarchovat.

Který z vašich svěřenců vás překvapil nejvíce?

Byla to Waka Laura, svým projevem a stylem, jak pokořila své soupeře.

Znamená to, že jste více věřil v Ceně Jezdectví své druhé svěřenkyni Merbele?

Vzhledem k tomu, jaké bylo počasí, tedy jak v Mostě napršelo a jakou nosila váhu, tak jsem jí dával jednoprocentní šanci na úspěch. Kdyby majitel už nebyl na cestě do Mostu, asi bychom jí škrtali. Tam vše hrálo proti ní.

Jak moc jste věřil před dostihy v prestižním Chantilly So Easy a debutujícímu Gloriosovi?

Oba se velmi dobře ukazovali v práci. Jeli jsme ale do velké konkurence do Francie, kde se může stát, že i když kůň v práci svou rychlostí trhá drny, tak přijedete tam a je to úplně jinak. Tajně jsem doufal, že by mohli oba předvést dobré výkony. Klisna šla v předchozím startu proti distanci a půdě, dostih v Chantilly byl pro ni optimální. Glorioso měl být původně směřovaný do slovenské Velké jarní ceny, ale pro administrativní problémy spojené s registrací jsme to již nestihli. Myslím si, že měl na to ji i vyhrát.

O den později startoval Iryklon v Maisons Laffite. Jak hodnotíte jeho sedmé místo blízko vítězi?

Tenhle dostih se nepovedl, i když výkonově mě nezklamal, byl tři délky za vítězem. Na jeho výsledku se podepsalo více faktorů najednou – špatný průběh dostihu, běhal po třičtvrtěroční pauze a proti rozběhaným soupeřům.

A jak moc jste věřil Ley Percy, že opět bude dominovat na bratislavské dráze?

Ley Percy je zvláštní klisna, v boxu vás nezaujme, ale má obrovské srdce. V Ceně Arvy narazila oproti minulému startu hlavně na Nidaru a maďarskou klasickou vítězku Szonátu. Podle lehkosti, s jakou Ley Percy vyhrála Jarní cenu klisen, jsem věřil, že by mohla i tento dostih. A to se potvrdilo, i tentokrát vyhrála lehce.

V silně obsazené Velké ceně Slovenska čekal letošní debut na Nejlepšího vytrvalce a staršího koně loňské sezóny Donna Hallinga. Předpokládám, že to pro vás muselo být poněkud stresující i zavazující.

Ano, byl to obrovský tlak. U nás neporažený kůň, který mohu klidně říci, měl na to, aby byl neporažený v celé kariéře. V Baden-Badenu byl třetí špatném průběhu dostihu, a v Dortmundu po katastrofálním osmý… Navíc jsme věděli, že Hallingovi ještě něco zbývá do top-formy. Nakonec ale pro nás bylo štěstí v neštěstí, že jsme se rozhodli pro tento dostih a nikoliv pro Zlatý pohár při derby-dni. Bratislavské Turf-Gala nám pasovalo lépe vzhledem k dalšímu plánovanému startu v Německu.

Donn Halling předvedl vzhledem k průběhu dostihu heroický výkon…

To ano, původně měl cválat ve středu pole. Po startu byl ale poslední s velkou ztrátou na čelo dostihu, pak v oblouku obíhal soupeře pátou stopou a ještě stihl všechny porazit a jistě vyhrát. Měl tedy zbytečně těžký dostih. Prokázal, že má obrovskou třídu, díky ní vyhrál takhle těžký dostih.

Prozradíte nám, jaké jsou další plány s koňmi, jejichž výkony jsme rozebírali?

Koně běhající ve Francii by měli pokračovat v této zahraniční cestě a pro Donna Hallinga je v plánu již zmíněný start v Německu. A u těch ostatních je nyní bohužel otázka alternace za Velkou Chuchli, zatím nevíme, zda se bude běhat v Mostě nebo v Karlových Varech. Velký otazník je v tuto chvíli nad Beryaskou, která se Velké červnové ceny nedočkala. Ley Percy je směřována do Oaks a je otázkou, zda-li bude nějak nahrazena přípravná chuchelská Cena Hřebčína Napajedla. Ale možná by mohla startovat i v derby. Pro Waku Lauru by mohlo být výhodné, kdyby se běhalo v Mostě, kde by byl vypsán nějaký dostih na 1200 – 1400 metrů. Mikeshe, který je ve hvězdné formě, asi neporazíme. Ale to jsme si vlastně s Pegasem mysleli taky…. (mze)

• Předchozí
• Další