Hlavní evropské dražby ročků již skončily a ač několik ročků nabídne i třeba blížící se podzimní mixed dražba v Deauville, drtivá většina ročků, které jejich majitelé chtěli nabídnout k prodeji, již má svou dražební anabázi za sebou. Přišel čas na malé ohlédnutí.

Letos bylo v Evropě prodáno na dražbách zhruba 4800 ročků, a tento soubor vedl Johna Boyce v Tthoroughbed Daily News k zajímavé analýze. Ročky rozdělil na desetiny podle cen - od 10% nejdražších ročků až po 10% nejlacinějších ročků a v těchto decilech provedl srovnání s loňským rokem. Jeho statistiky nabízejí velmi zajímavý pohled na evropský trh, a to nejen pro tamní kupující a chovatele - zajímavá data přináší i pro české majitele ale i chovatele.

Hodně zajímavý je už první fakt, týkající se nejdražšího decilu ročků. Deset procent nejdražších ročků zajistilo zhruba 54% všech tržeb z dražeb ročcích koní! Navíc právě v tomto decilu rostly ceny nejvíce - meziročně o 15,9%. Jak ukazuje tabulka, desetina nejdražších ročků se prodala v průměru za 348.412 liber (cca 10 miliónů korun), zatímco druhý decil měl průměrnou cenu už "jen" 99.979 Ł a ceny v něm meziročně stouply jen o 1,3%.

 Vývoj cen ročků na evropských dražbách v jednotlivých decilech

zdroj: Thoroughbred Daily News

Jak vidno, střed nabídky zaznamenal dokonce pokles, byť nepatrný, naopak čím níže v cenové nabídce jdeme, tím vyšší meziroční nárůst ceny můžeme pozorovat. Po nejdražším decimilu ročků zaznamenal procentuelně nejvyšší nárůst ceny opačný pól nabídky - nejlacinější desetina ročků. Ta se v průměru prodala za 2.847 liber (dle aktuálního kurzu cca 82 tisíc korun), meziročně si ale polepšila o 7,6%. Také druhá nejlacinější desetina ročků zaznamenala slušný růst - téměř 6% na hodnotu 6.710 liber (cca 193 tisíc korun).

Data potvrzují to, co už chvilku je cítit na dražbách a co lze vysledovat i u nákupů pro český turf. Před pár lety výrazný počet importů především z Irska za ceny v nižších jednotkách tisíc eur či ještě lacinějších už odezněl a za tyto ceny lze nyní jen výjimečně nakoupit ročka se slušnou šancí na úspěch. To by mělo pomoci i domácímu chovu, který vesměs konkuruje nejlacinějším ročkům na evropských dražbách, byť i tento pohled už možná zaslouží trochu poupravit. Mohu-li soudit na základě zkušeností s naším Katalogem ročků, i u nás se zájem soustředí především na nejperspektivnější ročky, kde cena v posledních letech stoupá, zatímco o ročky, konkurující pouze cenou, zájem klesá. Nemohu to podložit žádnými tvrdými daty, jde spíše o střípky informací, které díky Katalogu ročků a zpětných vazeb od nabízejících mám, přesto si troufnu tvrdit, že domácí trh částečně kopíruje vývoj ve světě. I u nás roste cena těch nejatraktivnějších ročků, zatímco střed nabídky má stále větší problém najít uplatnění. Ono to souvisí i s určitou polarizací našeho turfu, jehož stále podstatnější část ovládá několik velkých stájí, zatímco prostor pro ty ostatní se zužuje. To není jen doménou našeho turfu, podívejme se na třeba na Anglii a Irsko, u nás, nebo přesněji řečeno na českých drahách, tento trend zpomaluje stále vyšší angažovanost českých stájí na zahraničních drahách.

Ale vraťme se k analýze Johna Boyce v TDN. Ten zároveň srovnával ceny ročků s výší připoštěcích poplatků a a náklady chovatele na odchování ročka do doby prodeje. Podle nich bylo u 48% prodaných ročků dosaženo návratnosti prostředků, většina byla prodána pod průměrnými nákladovými cenami. Nicméně sám Boyce konstatuje, že to není nic výjimečného a takto trh funguje - vysoké zisky z nejdražších ročků pokryjí spoustu malých ztrát z prodeje většiny produkce. (miv)


 
  

• Předchozí
• Další