Zpráva o stavu „unie anglického plnokrevníka v ČR“
Dovolte mi úvodem volně parafrázovat slova člověka, který stál na prahu našich novodobých dějin, „Naše „unie nevzkvétá, blbá nálada přetrvává.“

Při sledování dění, které poslední období plní stránky internetových serverů, informujících o stavu dostihového provozu u nás a aktivitách s ním spojených, je nezaujatému člověku stydno, zaujatému smutno.

V otevřeném dopise majitelů dostihových koní ze dne 16.srpna 2012, stále dostupném na webu Dostihového světa jako memento, píší níže podepsaní, …že současný stav je nadále neudržitelný, že jejich cílem je pozitivně změnit fungování Jockey Clubu ČR, nabídnout svým členům nemalé výhody, zajistit efektivnější, skutečnou podporu českého chovu (doslovná citace). Těch několik signatářů jsou ti, kteří nyní „okupují“ exekutivní posty ve všech organizacích, tvořících Radu Jockey Clubu ČR, s výjimkou zástupců pořadatelů (pochopitelně).

Na stránkách „Tipařova palce“ (03.03.2013) je uveřejněno prohlášení Ondřeje Blahníka pod názvem „Prezidium ČSCHPMDK odmítá předčasné volby“, ve kterém se uvádí: „…O co jde. Skupina majitelů, chovatelů a dalších dostihových příznivců iniciuje změnu s tím, že momentální vedení obou svazů a potažmo Jockey Clubu není schopen zajistit adekvátní dostihový provoz. Dotace dostihů markantně klesají, ruší se dostihové dny,…..smysluplný systém viditelně chybí. ……Vzniklá skupina nespokojená s tímto stavem má koncept řešení, který by měl systémově řešit financování dostihů a jejich oživení.“ (Konec doslovné citace včetně gramaticky-stylistického uvedení). O jakou skupinu jde, je všem známo.

A tak, „stalo se“.

Po té nastalo hledání „pachatele“ loňského a předloňského stavu. Byli jím „škůdci, parazitujícími na tehdejším dostihovém chodu, coby zástupci ČSCHPMDK, potažmo ostatní členové tehdejšího vedení JCČR“. Teď „zlobí“ pro změnu pořadatelé, spřažení s „bývalou vládnoucí garniturou“, jak zaznělo z řad současného prezidia. Inu není nad hledání „nepřítele“, který za vše může a jeho jedinou „touhou“ je škodit.

Byly doby, kdy se běhalo (po povodních a jiných „katastrofách“), kdy byly „chovatelky“, „majitelky“ (rozumějte „prémie“), pořadatelé sezónu od sezóny inovovali své „stánky“, majitelé s něčím byli spokojeni, s něčím „nikoliv“, ale jako celek to v intencích naší „zaprděné kotliny“ (citace Jaroslava Haška) na úrovni, kterou okolnosti dovolovaly „fungovalo“. K relativní spokojenosti zúčastněných, až na „desítku“ nespokojenců, kteří byli přesvědčeni, že „to umí líp“. Jejich „svaté právo“.

A tak se píše 20.3.2016, žádná koncepce, či systémovost financování dostihů neexistuje, Fond „Podpora“ (není pro všechny), je určitě záslužný a poděkování hodný počin, ale nekoncepční, nesystémový, který „dnes je a zítra být nemusí“, neb je pouze vyjádření momentální vůle a nálady „něco“ podpořit. „Chovatelky – majitelky“ nejsou, a coby základní preambule ČSCHPMDK jsou vizitkou schopnosti generovat pro všechny chovatelsko-majitelské účastníky „provozu“, bez ohledu na jejich členství, či organizovanost, finanční prostředky na jejich podporu.

Dostihová sezóna, její začátek, její půdorys, financování apod., „v nedohlednu“, atd., jen bludný kruh prohlášení, osočování, polopravd, či dokonce lží. Co je však doopravdy „depresivní“ je ta neutuchající „válka“, ta „blbá nálada“, zmiňovaná v úvodu.

A přitom je to tak prosté. Za vzniklou situaci vždy mohou pouze a jen konkrétní lidé, ti, kteří jsou zodpovědní za chod a proklamovanou funkčnost systému, tj. JCČR. Jenom činy a stav věcí „veřejných“ hovoří a vypovídá o schopnostech, kvalitě a erudovanosti těch, kteří „spravují“ v posledním období dostihový svět. Slova, proklamace, „plamenné, bojovné“ projevy, jsou jen „písmenky na papíře“. 

Inu, „ukázaná platí“, jako v životě a v dostizích obzvláště, vždyť proto je tak „milujeme“.Tak se „konečně“ ukažte, na nic jiného už tři roky dostihová veřejnost nečeká.

Hodně štěstí.

Miloslav Halík 

• Předchozí
• Další