Během sobotního dostihového mítinku v Pardubicích zaznamenal Bohumil Rob rozhovory s herci seriálu Znamení koně II Bolkem Polívkou, Vilmou Cibulkovou, Janem Zadražilem, Terezou Voříškovou a Igorem Barešem.

PRO BOLKA POLÍVKU JE VELKÁ PARDUBICKÁ PŘEDZNAMENÁNÍM VÁNOC

Bolek Polívka dostal v seriálu Ve znamení koně II roli mecenáše koní hraběte Schwarze. Po závodišti se pohybuje obklopen vždy ve spěchu perfektně oblečen, což jeho role vyžaduje, navíc obklopen přesně neurčitelným počtem malých dětí, které mu všechny říkají tati. Rozhovor nám poskytuje během přesunu do maskérny, navigace dětí k mamince a podepisování se fanouškům, kteří si filmového "Bohuša" nechtějí za žádnou cenu nechat ujít.

„Nestíhám moc vnímat atmosféru, protože se musím furt převlíkat nebo spěchat do maskérny," říká během přesunu Bolek Polívka. "To víte, musíme v tom dešti a vichřici hrát, doufám, že se mi jednou povede přijet na Velkou pardubickou, protože se na ni každej rok dívám, když už ne na přímej přenos, tak na záznam. Jak říkal můj kamarád - když přijde Velká pardubická, tak to už za chvilku je Mikuláš, Vánoce a rok v prd*li."

Znáte se osobně s žokejem Josefem Váňou starším, i kvůli tomu dostihy tolik sledujete?

Samozřejmě si ho vážím a taky rád s ním občas dám skleničku... Oba musíme pak dávat pozor, on na mě a já na něj.

Jak osobně znáte Pardubice?

Pardubice znám nejen kvůli Velký pardubický, ale i kvůli Bartoškovi, Landovský tady byl v angažmá a navíc je to tady kolébka české aviatiky, že jo. Teď se tady odhaloval nějaký pomník, ne?

Co vy a koně?

No, máme dobré vztahy, jezdím, mám čtyři koně. Jednoho starýho a tři takový jezditelný.

Co můžete říct k natáčení seriálu? Určitě je to lepší ve srovnání s těmi seriály, které se točí jen ve studiích...

Určitě je to příjemný, točí se u koní, hodně v Napajedlích, kde jsou taky ty plemeníci, baví nás to.

Jak se vám hraje role šlechtice?

Hrát hraběte pro mě není problém, nahoru už je to ale horší. Třeba car už mi nejde.

FILMOGRAFIE:

Už na střední škole vystupoval s komickým kvartetem a odtud si to namířil rovnou na brněnskou JAMU. Od r. 1972 se stal jednou z hlavních osobností divadla Husa na provázku. V r. 1993 si zakládá v Brně vlastní divadlo Bolka Polívky, avšak hostuje třeba i ve Zlíně nebo v pražském Divadle na Vinohradech. Před filmovou kameru se poprvé objevil jako Mageri v BALADĚ PRO BANDITU (1978). Do širšího diváckého povědomí se však zapsal až díky režisérce Věře Chytilové ve filmech KALAMITA (1981), ŠAŠEK A KRÁLOVNA (1987) a především pak DĚDICTVÍ ANEB KURVAHOŠIGUTENTAG (1993), kde vytvořil nezapomenutelnou kultovní postavu rázovitého a věčně opilého vesnického chasníka Bohuše, který nečekaně zdědí obrovský majetek. Na tomto snímku se podílel též jako scénárista.

ZBOŽŇUJU SE PŘITULIT KE KONÍM VE STÁJÍCH, ŘÍKÁ VILMA CIBULKOVÁ

„Přiznám se, že jsem tady prvně, ale na dostizích jsem jednou byla. Podívat se na svého kamaráda. Přesto, že byl první, byl vyloučen za nevhodná gesta. Jak byl v cíli, nechal se unést vášní, kterou pak označili za nevhodné gesto, takže na to nikdy nezapomenu," vzpomíná Vilma Cibulková.

Když jste ty koně během natáčení poznala, musíte tu vášeň ke koním hrát?

Nemusím ji hrát. Já ke koním chovám nesmírnou úctu, obdiv, pochopitelně, navíc obrovský respekt. Považuju koně za překrásného tvora, obdivuju jeho energii, trpělivost s lidmi... Znám samozřejmě, i osobně žokeje Váňu, je to opravdová legenda, on si mě možná nepamatuje, ale já ano. Kdo by si ho nepamatoval.

Role v seriálu o koních vás může do budoucna přivést i do ochozů dostihových klání?

Nevím, já miluju, když se koně u nás prohánějí na pastvinách, když točíme třeba v Napajedlích, miluju tu jejich svobodu, kterou v ohradách mají. Zbožňuju, když se k nim můžu přitulit ve stájích. Myslím, že mají ten dar z lidí snímat nejrůznější úzkosti a starosti a doufám, že to umějí i odhazovat, aby na nich neulpěla ta lidská ruka tím nevhodným způsobem.

Užíváte si natáčení v koňském prostředí?

Samozřejmě, já se sem moc těšila po těch čtyřech letech, co jsme tu byli shodou okolností na Velké pardubické, když jsme točili tu první sérii. Skutečně nic se nezměnilo, všechno zůstalo tak nádherný, je to vůbec to nejhezčí natáčení, který jsme kdy měli.

Proč byste pozvala diváky k obrazovkám na seriál Ve znamení koně II?

No určitě kvůli koním, co k tomu říct, kvůli koním.

FILMOGRAFIE:

Vilma Cibulková již řadu let svou vhodně rozloženou prací v divadle, filmu, televizi i dabingu dokazuje, že patří k výrazným osobnostem českého herectví, přestože několik let její kariéry neblaze poznamenal boj s alkoholem. Narodila se v západočeském Ostrově nad Ohří, nevšední křestní jméno dostala po otci a vyrůstala na venkově. I když její dětství nebylo úplně idylické, vzpomíná na něj ráda jako na dobrou životní školu, rodiče ji navíc vedli k divadlu a literatuře. V nedalekých Karlových Varech vystudovala střední pedagogickou školu. Již tady projevovala umělecké nadání a po maturitě vedly její kroky na pražskou DAMU, kde vystudovala herectví (1985).

JAN ZADRAŽIL - KŮŇ NENÍ ZVÍŘE, ALE TVOR, NAVÍC S NOBLESOU A INTELIGENCÍ

„Je tu hodně silná energie, k takovémuto závodu je asi potřeba velká dávka soutěživosti," říká při přestávce během natáčení na pardubickém závodišti nová postava v seriálu Znamení koně II Jan Zadražil, známý více z televizních seriálů komerčních televizí.

Jaký je váš vztah ke koním, umíte jezdit?

První co bylo, když jsem přijímal roli v seriálu, tak jsem se ptal, jestli budu jezdit. To je velmi důležitá otázka, protože já nejsem žádnej super jezdec. Párkrát jsem na koni seděl, ale mám velkej respekt. Kdykoli jsem se potkal s koňma, tak se mi nechtělo říkat zvíře, pro mě je to spíš tvor. Z těch tvorů je cejtit velká inteligence, noblesa, fakt k nim mám velkej respekt.

Co je pro vás a případně i pro diváky na seriálu zásadní?

Tak určitě to obsazení. Lidi uviděj parádní akce, kolegové, se kterýma se tady můžu potkávat, je moc krásná věc. Je to druhá řada, ty osudy se posouvají, proměňujou. Doufám, že se to bude lidem líbit.

A co prostředí natáčení… Asi něco jiného než seriály natáčené ve studiu?

No určitě si to užívám. Ve chvíli, kdy se natáčí v extriérech, tak je ta práce vždycky příjemnější. Celýmu štábu za to děkuju. Jsme venku a chvílema to vypadá jako opravdovej život.

Věříte tomu, že koňská tématika bude diváky zajímat?

Myslím, že ten pocit, co mám já, má většina lidí. Většina lidí asi cejtí, že ta symbióza člověka s tím koněm, jednoho tvora s druhým tvorem, je přece něco krásnýho.

FILMOGRAFIE:

Absolvent Státní konzervatoře v Praze, působil a působí v řadě pražských i mimopražských divadel (např. Veselé skoky, Strašnické Divadlo, Divadlo Na Fidlovačce, Divadlo Na Vinohradech, F.X. Šaldy v Liberci, Pod Palmovkou, Jiřího Wolkera, U Hasičů, Středočeské divadlo v Kladně, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, Divadlo Husa na provázku, Ta Fantastika, Divadlo V Řeznické). Hraje také v kapele Moje řeč.

PRÁCE NA SERIÁLU VE ZNAMENÍ KONĚ II JE PRO MĚ ZA ODMĚNU,

říká hlavní postava Tereza Voříšková alias Klára

„Líbí se mi to hrozně, ale je to pro mě takový dvojlomný. Mám z toho tady na pardubickém závodiště husí kůži. Ta agresivita kolem dostihů je děsivá, zároveň ale ta energie je úplně nádherná," uvedla protagonistka hlavní postavy Tereza Voříšková během natáčení seriálu Znamení koně II na pardubickém závodišti.

Váš vztah ke koním?

Já mám pocit, že ty dostihový koně musejí moc trpět, ale nemusí to být pravda. Já se koní bojím, protože jsem už z něj spadla, je to asi osm let, takže mám z nich trošku strach. Snažím se ale přesto jezdit, a když se po mně nechce cválat, tak jsem v pohodě.

Jak znáte Pardubice?

Málo, málo. Byla jsem tady párkrát, většinou jen na dostizích.

Jak se vám pracuje v tomto štábu, co zaměření seriálu vůbec?

My to milujem, to je půl roku, kdy jsme spolu, minimálně tři čtyři dny v týdnu, mezi koňma, v přírodě, na kopcích, pro mě je to strašnej oddych. Je to práce za odměnu.

Změnil se nějak během natáčení váš postoj ke koním?

Já ty koně lituju, protože během toho natáčení jsou vyplašený, není to, jako když si jednou za rok vyjedete na projížďku. Ale to asi musí být.

FILMOGRAFIE:

V dětství tancovala v dětském souboru Valášek a objevila se také ve videoklipu Filipa Renče k písni Medvídek od skupiny Lucie. Odmalička toužila být baletkou, ale jak už to tak bývá, osud tomu chtěl jinak. V roce 2005 se zúčastnila konkurzu na film RAFŤÁCI (2006), kde si jí všiml režisér Karel Janák a vybral si ji pro postavu drsné vodačky Radky. Pod vedením téhož režiséra se objevila i v menší roli ve snímku RO(C)K PODVRAŤÁKŮ (2006). V tomto roce se objeví v českých kinech dokonce hned ve třech filmech. V komedii SVATBA NA BITEVNÍM POLI, kde ztvárnila jednu ze starostových dcer. Ve snímku Bohdana Slámy VENKOVSKÝ UČITEL, jako přítelkyně filmového syna Zuzany Bydžovské a v do třetice ji můžeme vidět v poetické komedii BOBULE, kde si zahraje po boku Kryštofa Hádka.

ZA MAJITELE DOSTIHOVÉ STÁJE RADĚJI V SERIÁLU ZASKAKUJE "DOUBLE"

Ke koním by měl mít blízko Igor Bareš, protože vystudoval střední zemědělskou školu. Vzhledem k tomu, že se sám za sportovně nadaného nepovažuje, raději sám nejezdí. V seriálu ale představuje majitele dostihové stáje, takže občas za něj musí zaskočit doublér. „Jsem antitalent na veškeré sporty, nemám sázkařského ducha, tak je mi tahle atmosféra vzdálená. Dneska je to ale raritní díky počasí (během natáčení se střídaly přívalové deště s krásným slunečným počasím pozn. red.), sám nevím, jestli se v tomhle počasí vůbec běhá.“

Osobně byste si zkusil na koně vlézt?

Určitě ne, používám "dabla", člověka, který to umí, protože jako majitel stáje musím vypadat věrohodně. Mám z toho velkej respekt.

Ani na střední škole nebyla zkušenost s koňmi?

Určitě ano, navíc jsem prodělal výcvik, když jsem na Slovensku točil seriál Štúrovci, občas jsem se projel, ale věci zapomínám, takže teď už bych si to netrouf.

Vzhledem k tomu, že jste původně z Olomouce, tak vám natáčení na Moravě vyhovovalo, i když teď bydlíte v Praze?

Vždycky jsem to spojil s návštěvou Olomouce, rád se vracím domů i při natáčení téhle druhé řady. Ježdění zpátky do Prahy, když mám po natáčení představení, je ale na druhou stranu dost stresující.

Proč by si měli diváci váš seriál pustit?

Určitě proto, že se točí v exteriérech. Seriály, které vznikají v kulisách, jsou samozřejmě diváky oblíbeny, ale ten klasickej formát, těch třináct dílů, je možná lepší, než formáty nekonečných seriálů. Diváci uvidí nádhernou přírodu z okolí Zlína, krásný zvířata, navíc je ten seriál dost dobře herecky obsazen.

FILMOGRAFIE:

Igor Bareš pochází z Olomouce, narodil se v roce 1966. Jako malý chlapec chtěl být lesníkem nebo zaměstnancem v ZOO, nakonec se z něho stal herec. Vystudoval JAMU v Brně, během studií hostoval v Divadle bratří Mrštíků. V roce 1991 se stal členem Národního divadla v Brně. V tomto divadle účinkoval ve hrách Kral Lear, kde představoval Edmunda. Za svoji roli v Hamletovi byl nominován na Cenu Alfréda Radoka. V roce 1997 byl nominován na cenu Thálie díky svému ztvárnění postavy Raskolnikova v přepisu románu Zločin a Trest.

Text: Bohumil Roub, Foto: Tomáš Kubelka, Zdroj filmografií: csfd.cz

• Předchozí
• Další