16.10. 1932 tragicky zahynul v Pardubicích kapitán Rudolf Popler, jeden z nejúspěšnějších armádních jezdců období první republiky, jenž se stejnou měrou věnoval jezdeckému i dostihovému sportu.

Už začátkem dvacátých let začal v Chuchli jezdit jako pánský jezdec, ze svých skromných prostředků si financoval malou dostihovou stáj, pro kterou kupoval většinou problémové koně, jež pak dlouho a trpělivě připravoval pro kariéry špičkových skokanů. Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat, v roce 1926 vyhrál Popler poprvé Velkou pardubickou v sedle klisny All Right II.

O rok později se Popler potkal s někdejším špičkovým maďarským hřebcem Gyi lovamem, vítězem vídeňského Trial Stakes, jehož se ale původní majitel kvůli vzdorovité povaze zbavil. Kapitán Popler začal Gyi lovama trpělivě připravovat na skoky a po čase v něm Československo získalo nejlepšího steeplera, vítěze velkých dostihů doma i za hranicemi. V roce 1930 zvítězil ve Velké pardubické, o několik měsíců později se neúspěšně pokoušel zdolat kurs Velké národní. Po britské anabázi valach potřeboval delší čas na zotavení, v sezóně 1932 se ale opět vrátil do formy a Rudolf Popler začal doufat ve třetí triumf ve Velké pardubické. Nepovedl se mu. Po urputném boji Poplera a jeho koně zdolal italský jezdec Spano na rakouském polokrevníkovi Remusovi.

Diváci se domnívali, že zvítězil Popler, rozhodčí ale potvrdili úspěch Spana. Rozladěn prohrou se kapitán Popler oproti svým původním plánům zúčastnil ještě posledního dostihu dne, Memoriálu Kinského na klisně Ella. Byl to poslední dostih jeho života. Po pádu na nízkém dvojbradlí zemřel na následky vnitřních zranění. Ve své závěti si Rudolf Popler přál, aby všichni koně z jeho majetku byli prodáni v dražbě a výtěžek věnován chudým lidem z jeho rodného Vysokého Mýta. Bylo mu vyhověno.

• Předchozí
• Další