23. března 1974 dotlouklo bojovné srdce jedné z nejpozoruhodnějších a nejbarvitějších postav bohaté historie dostihového sportu Jamese Winkfielda. Muž, v dostihovém sportu známý více jako Jimmy Winkfield, dosáhl mnohé, jmenujme především dvě vítězství v Kentucky Derby, kterými se mohl chlubit v pouhých 22 letech, navíc je i posledním Afro-američanem, kterému se podařilo v Kentucky vyhrát.
Jeho jezdecká kariéra byla ale mnohem zajímavější, než aby se dala omezit na dvě vítězství byť v takto významném dostihu.
Narozen 12. dubna 1882 v Kentucky jako poslední ze 17 dětí zemědělského pachtýře měl díky místu narození ke koním blízko. Už v sedmi letech se bez sedla proháněl na tamních koních a ve stáji pracoval ještě mu nebylo deset. Malá postava a nízká hmotnost jej nasměrovaly k žokejskému řemeslu a už v patnácti se poprvé zúčastnil dostihů. Start se mu ale vyloženě nevydařil, protože hned po prvním dostihu vyfasoval čtyřletý distanc kvůli incidentu na startu.
Ale už v roce 1990 se vrátil a v sedle koně jménem Thrive finišoval třetí v Kentucky Derby. Hned následující sezónu derby v sedle His Eminence vyhrál a o rok později vítězství zopakoval v sedle Alan-a-Dale. Úctyhodnou bilanci doplnil následující rok třetím místem. Přesto žokej černé pleti neměl v USA na růžích ustláno a ještě tentýž rok dal Spojeným státům vale a odešel do Evropy.
Svou roli zřejmě podle některých pramenů sehrál i strach z Ku Klux Klanu. Jisté je, že v Evropě neskončil v Anglii či Francii, ale zamířil dál na východ. Krátkou dobu trénoval v Polsku koně pro jednoho amerického majitele, v roce 1904 byla ale angažován arménským ropným magnátem Michaelem Lazarevem a odešel do Ruska. Tam se stal skutečnou celebritou, vyhrával největší dostihy v Rusku i Polsku, ročně vydělával 100 tisíc dolarů, žil v hotelu, snídal kaviár a měl vlastního sluhu. Dokonce se oženil s místní aristokratkou Alexandrou.
Život v luxusu ale ukončila bolševická revoluce a Jimmy se musel narychlo stěhovat. Nejprve do Oděsy, posléze i s koňmi do Polska. Samotná cesta, jejímž cílem bylo zachránit 200 koní, by vydala na vlastní článek. Brzo se ale z Polska stěhoval do Francie, kde se znovu vrátil k dostihům, podruhé se oženil a počal dvě děti. V roce 1930 pověsil sedlo na hřebík a za uspořené peníze začal budovat vlastní stáj v Maisons- Laffitte.
Úspěšný rozvoj stáje ale přerušil nástup nacismu a v roce 1940 se za pomoci Červeného kříže vrátil i s rodinou do USA. Tam již na něj ale společnost zapomněla, později se vrátil do Francie, kde zemřel. O muži, jehož bohatý život jsme hrubě zkrátili do těchto pár řádků, vyšla kniha Wink, která rozhodně stojí za přečtení.