Dnes by se dožil 88 let Jaroslav Mašek, jedna z nejúspěšnějších postav historie československého turfu, muž, který jako žokej zvítězil v Československém derby a dalších pěti klasických dostizích a který posléze svou skvělou jezdeckou bilanci ještě výrazně překonal trenérskými úspěchy, mezi nimiž vévodí šest vítězství v derby.
Narodil se 23. ledna 1930 ve Velké Chuchli a pocházel z celkem sedmi sourozenců, z nichž si i o rok a půl mladší bratr Kamil vybral svou profesi u dostihových koní. Jaroslav, jenž od dětství napadal na levou nohu, byl velice drobný (v patnácti letech vážil jen dvaatřicet kilogramů), a proto jej nechtěli vzít do učení na holiče ani ševce. Náhoda tomu chtěla, aby jednou potkal u chuchelského závodiště učedníka, který nemohl utáhnout vozík naložený slámou. Pomohl mu nejen s ním, ale pak i se složením nákladu a čištěním koní. Od té doby docházel do stáje trenéra Procházky pravidelně, zakrátko byl přijat do učení a začal dostávat koně do dostihů. Ale nejen to. "K mým povinnostem patřilo nejen starat se o koně, ale taky o třicet králíků, dvě kozy a čištění bot pro celou rodinu," vzpomínal později na svá učednická léta.
Po vyučení v roce 1949 nastoupil Jaroslav Mašek k trenéru Hofbauerovi, kde zpočátku byl až čtvrtým jezdcem stáje, navíc hned na počátku kariéry jej postihl vážný úraz, po kterém musel dát na několik měsíců dostihům vale, nicméně nečekaný triumf s Mahonií v Ceně zimního favorita v roce 1950 jeho kariéru výrazně nakopl.
Jaroslav Mašek (první zleva) společně s Miroslavem Šustou, Josefem Boříkem, Oldřichem Mertou, Karlem Havelkou a Josefem Šachem při setkání šampiónů na konci 70. let ve Velké Chuchli.
O 4 roky později přišel vrchol jeho jezdecké kariéry, kdy nejenom že podruhé za sebou triumfoval na mezinárodním mítinku s koněm Taval, ale především si s legendárním hřebcem Symbolem připsal úspěchy ve všech třech dostizích trojkoruny (Velká jarní cena, derby a St. Leger). Derby měl na dosah ještě jednou, v roce 1960 s Cejlonem přesvědčivě vyhráli přípravnou Velkou červnovou cenu, ale dva dny před derby Mašek onemocněl těžkým zápalem plic, a derby pak s Cejlonem vyhrál žokej Šusta. Podle oficiálních ročenek získal Jaroslav Mašek jako jezdec 126 vítězství, poslední oficiální dostih odjel 29. června 1969, v Československém derby skončili s Metujcem na patnáctém místě.
Jaroslav Mašek (23.1.1930 - 6.2.2006) Největší jezdecké úspěchy: Československé derby (1954 - Symbol) St. Leger (1954 - Symbol) Velká jarní cena (1954 - Symbol, 1960 - Cejlon, 1964 - Valor) Jarní cena klisen (1965 - Litava) Největší trenérské úspěchy: Československé derby (1973 - Seal cs, 1974 - Elita, 1975 - Veronal, 1976 - Sudan, 1981 - Nelson, 1982 - Cedros) St. Leger (1971 - Continental, 1973 - Lira, 1975 - Cavalerie, 1984 - Redakta) Velká jarní cena (1972 - Delegace, 1973 - Seal cs a Val II, 1975 - Veronal, 1976 - Sudan, 1989 - Santalino) Jarní cena klisen (1969 - Lastura, 1972 - Delegace, 1984 - Redakta) Memoriál ing. Bohumita Tichoty (Oaks) (1972 - Delegace, 1973 - Lira, 1975 - Cavalerie, 1978 - Misjafa, 1984 - Redakta) |
Trenérskou dráhu zahájil v roce 1969, první dvě sezóny připravoval koně státních statků Mšeno a Tábor, ale stále též aktivně jezdil, poté však přišla nabídka, kterou nebylo možné odmítnout - trénovat koně Hřebčína Napajedla. Tím odstartovala jedna z nejúspěšnějších trenérských kariér v celé historii našeho turfu. Jaroslav Mašek, který dlouho držel rekord v počtu vítězů Českoslvoenského derby, načal svou derby bilanci zcela mimořádně - v roce 1973, kdy zásluhou Seala, vedeného Vladislavem Fedorowiczem, získal první úspěch v derby, jeho další dva svěřenci Toxin a Val II obsadili druhé a třetí místo!
S Josefem Šachem po vítězství Veronala v Československém derby 1975
Časem se stala proslulou jeho schopnost dokonale načasovat formu svých koní před velkými dostihy, díky které tak často jeho koně získávali velká vítězství včetně šesti triumfů v Československém derby a dalších 17 klasických dostizích. Posledním klasickým vítězem, kterého připravil, byl v roce 1989 ve Velké jarní ceně úspěšný Santalino, nedlouho poté ukončil kariéru trenéra.
Od koní ale nikdy neodešel, jako čilý důchodce řadu let pomáhal trenéru Romanu Vítkovi v jeho pražské stáji, kterou od Maška převzal, byl pravidelným návštěvníkem chuchelských dostihů a rád též sledoval zahraniční dostihy v bývalé sázkové kanceláři U Nováků. Na podzim roku 2005 se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že musel být hospitalizován v motolské nemocnici, kde 6. února 2006 zemřel. (miv)