Před 85 lety, 23. ledna 1930, se ve Velké Chuchli narodil Jaroslav Mašek, někdejší úspěšný žokej, jehož jméno je spojováno především s úspěchy vítěze trojkoruny Symbola, a především jeden z nejúspěšnějších trenérů celé historie československého turfu, trenér 6 vítězů Československého derby.

Jaroslav Mašek pocházel ze sedmi sourozenců. Otec dětí se za války nevrátil z koncentračního tábora a malý Jaroslav, jenž už od dětství napadal na levou nohu a byl velice drobný (v patnácti letech vážil jen dvaatřicet kilogramů), a proto ho nechtěli vzít do učení na holiče ani ševce, přemýšlel, jak by mohl pomoci své matce s těžkým živobytím. Až jednou potkal u chuchelského závodiště učedníka, který nemohl utáhnout vozík naložený slámou. Pomohl mu nejen s ním, ale pak i se složením nákladu a čištěním koní. Od té doby docházel do stáje trenéra Procházky pravidelně, zakrátko byl přijat do učení a začal dostávat koně do dostihů.

Vyučil se v roce 1949 a nastoupil k trenéru Hofbauerovi. Tam zpočátku plnil roli až čtvrtého jezdce, ale brzy postoupil výš, to když v roce 1950 zvítězil s Mahonií v Ceně zimního favorita. „Naši lepší žokejové měli samozřejmě favority, ale na deštěm zmáčené dráze překvapivě vyhrála Mahonie. Ten dostih byl pro mou budoucnost hodně důležitý,“ vzpomínal později Mašek.

Vrcholem jeho jezdecké kariéry byl rok 1954, kdy nejenom že podruhé za sebou triumfoval na mezinárodním mítinku s koněm Taval, ale především si s legendárním hřebcem Symbolem připsal úspěchy ve všech třech dostizích Klasické trojkoruny (Velká jarní cena, derby a St. Leger). Derby měl na dosah ještě jednou, v roce 1960 s Cejlonem přesvědčivě vyhráli přípravnou Velkou červnovou cenu, ale dva dny před derby Mašek onemocněl těžkým zápalem plic, a derby pak s Cejlonem vyhrál žokej Šusta. Podle oficiálních ročenek získal Jaroslav Mašek jako jezdec 126 vítězství, poslední oficiální dostih odjel 29. června 1969, v Čs. derby skončili s Metujcem na patnáctém místě.

Trenérskou dráhu zahájil v roce 1969, první dvě sezóny připravoval koně státních statků Mšeno a Tábor, pak mu ale ředitel napajedelského hřebčína dr. Lerche nabídl spolupráci, která se neodmítá. Jaroslav Mašek nikdy nezapomněl zdůraznit, že na úspěších jeho stáje měli velký podíl nejen žokejská jednička František Huleš, ale také všichni ostatní zaměstnanci. V průběhu sedmdesátých let jeho svěřenci kralovali – hned prvním trenérským triumfem v Čs. derby (1973) vstoupil do historie, jelikož z jeho stáje pocházel nejen vítěz, ale i druhý a třetí v cíli! Ve stejném roce také skončila Velká jarní cena současným vítězstvím dvou koní, které oba trénoval...? Jistěže, Jaroslav Mašek.

Uměl nachystat koně „na minutu“, přesně pro okamžik, který byl nejdůležitější. Své svěřence pečlivě sledoval od prvních dnů, kdy je dostal do tréninku a jen málokdy se v odhadu jejich schopností mýlil. Využíval nejen léty nabyté zkušenosti, ale i nepřenosné instinkt, cit a talent, které jsou dány jen některým...

Vedle hřebců Seala cs, Veronala, Sudana, Nelsona, či Cedrose byla mezi jeho nejúspěšnějšími svěřenci také početná řada klisen – Elita, Lira, Redakta, Delegace, nebo Cavalerie.

Koncem osmdesátých let Jaroslav Mašek ukončil oficiální kariéru trenéra, ale prakticky od koní nikdy neodešel. Během větší části devadesátých let měl na starosti chuchelskou pobočku trenéra Romana Vítka a často chodíval také do někdejší satelitní sázkové kanceláře ve Vodičkově ulici, kde s obrovským zájmem sledoval dostihové přenosy ze zahraničí. Zemřel po delší nemoci 4. února 2006.


Jiří Zlámaný

• Předchozí
• Další