28.8.1973 byl v Anglii pro Hřebčín Napajedla zakoupen hřebec Behistoun. Černý hnědák, který do Napajedel dorazil 28. září, přišel do našeho chovu v době, kdy import plemeníka z kapitalistické ciziny byl výjimečnou záležitostí, a tak k němu bylo i přistupováno.

Vítěz francouzské Prix Lupin, který zvítězil i v tehdy populárním dostihu na pozvání Washington D.C. International (za což jej česká média pasovala na nejlepšího koně světa), v anglickém chovu příliš neuspěl, u nás ovšem dostal tu nejlepší příležitost. Hodnocení hřebce se rozcházejí, na jedné straně dal celou řadu výborných koní (Kleón, Nikolas, Valdaj, Macao, Vavřín, Vagraj, Valerius či Calumet), mnoho výborných koní daly i jeho dcery (Census, Cer, Cerberus, Folk, Chalcedon, Vabank, Vadara či Vakacie), měřeno objektivem vynikající příležitosti a mizivé konkurence už jeho výsledky tak mimořádné nevypadají. Kuriozitou je, že se mu podařilo založit hřebčí linii, ovšem nikoliv v našem, nýbrž v ruském chovu, kde se skvěle uplatnil jeho syn Raut. Sovětší chovatelé, kteří k Behistounovi posílali klisny na výměnu, od Behistouna získali i dalšího skvělého koně Goboje, vítěze Ceny Moskvy na Mezinárodním mítinku, podobně se dařilo i polským chovatelům, kterým Behistoun dal vynikajícího Dum-Dum, vítěze Nagrody Iwna a druhého z polské VJC, Derby i Saint Leger.

• Předchozí
• Další