6. února roku 1976 spatřili světlo světa dva výjimeční plnokrevníci v historii československého turfu. Ač v průkazech totožnosti měli oba shodného chovatele, narodili se cca 2,5 tisíce kilometrů od sebe, ale brzo se jejich cesty spojily.
Začněme nejprve dámou - jmenovala se Sparta a jejím chovatelem byl Hřebčín Napajedla. Nenarodila se ale na Moravě, nýbrž nedaleko Stavropolu v tehdejším Sovětském Svazu v hřebčíně Voschod, kde byla její matka Siesta (Detvan) připuštěna Ivory Towerem (z tohoto spojení se narodila Sparta) a v době narození Sparty ji čekal ještě slavnější z tamních plemeníků Athens Wood, vítěz anglického Saint Leger.
Naopak Valdaj, jehož otcem byla tehdejší česká hvězda Behistoun, se narodil a strávil první dny svého života v moravském hřebčíně. Později se oba sešli v Lysé nad Labem, kde Sparta, zastupující barvy JZD Všelibice, i Valdaj reprezentující Hřebčín Napajedla, přišli do tréninku v Františku Vítkovi.
Oba se ukazovali velmi dobře (Valdaj byl nejlepším dvouletkem), na jaře v klasickém věku se však o chloupek lépe dařilo Spartě, která získala jak Jarní cenu klisen, tak i Velkou jarní cenu, ve které porazila právě Valdaje.
Pak přišlo památné Československé derby, které vešlo do historie jako dostih, před kterým si šampión žokej Vlastimil Smolík vybral ze dvou favoritů toho poraženého, a trenér Vítek slavil fantastický úspěch, neboť první dvě místa obsadili jím trénovaní koně.
Vlastimil Smolík si tehdy vybral Spartu (svou roli zřejmě hrála i loajalita k zaměstnavateli JZD Všelibice), napajedelští angažovali do sedla Valdaje maďarského šampióna Jozsefa Vase. Souboj obou koní patří k nejzajímavějším kapitolám historie československého turfu, vítězně z něj nakonec vyšel Valdaj. Sparta ale posléze získala Oaks, v Saint Leger skončila druhá za Sarnou a po sezóně byla zvolena Koněm roku. Valdaj běhal ještě hezkou řádku sezón, během nichž patřil k předním koním, ale k výkonu z derby se už jen přibližoval.
Foto: Valdaj s ž. Vasem a trenérem Vítkem po vítězství v Československém derby