"Pršelo, až lilo, na kalendáři černá sedmička... " Tak začínal úvodník časopisu TURF 4/1985, kde jeho tehdejší šéfredaktor Jiří Křepelka popisoval den, který se stal mezníkem v historii chuchelského závodiště a potažmo i celého českého turfu.
7. srpna 1985 byly zbourány staré secesní chuchelské tribuny, aby ustoupily stavbě nové železobetonové tribuny, která v Chuchli trůní dodnes. Ale dejme znovu slovo Jiřímu Křepelkovi, který dokonale vystihl tehdejší náladu. "Ano, 7. srpna 1985 se zhroutila stará Chuchle a my všichni "pamětníci" ji můžeme zpětně vidět už jen ve svých vzpomínkách, fotografiích pomalu a jistě žloutnoucích nebo záznamech naší ČST. Televize pojala ten akt poměrně vesele (a optimisticky, co se komentáře moderátora týče), ale současně smutně, protože obrázky poskakující na obrazovce budily především sentiment. Akt boření se dá popsat mnoha slovy a mnoha způsoby, jako rození nového a lepšího na troskách odcházející slávy, jako plastická operace zásadního významu mající za hlavní cíl vymazat osmdesátileté vrásky a udělat ze stařenky krasavici (inteligentní), jako rozloučení s děvčetem, které už nikdy neuvidíme, protože se vdalo do jistého spřáteleného emirátu..."