Před 40 lety, 11. ledna 1986, ve věku 78 let zemřel Dr. Ing. František Lerche, dlouholetý ředitel Hřebčína Napajedla, působící též v ředitelské roli i v Hřebčíně Kladruby nad Labem a dodnes jeden z nejplodnějších autorů odborných článků i publikací o chovu anglického plnokrevníka i ostatních plemen koní.

 
Rodák ze Skaštic po absolvování gymnázia v Kroměříži vystudoval zemědělský obor Vysoké školy technické, po němž absolvoval vojenskou službu i u jezdeckého útvaru v Pardubicích. Od roku 1933 pracoval nejprve v hřebčinci v Tlumačově, poté v Topoľčiankách a od roku 1936 v Kladrubech. Tam se postupně propracoval až do funkce ředitele, v níž strávil 12 let.

V roce 1961 byl jmenován ředitelem Hřebčína Napajedla, který vedl plných 15 let. Nejslavnější český hřebčín s chovem anglického plnokrevníka převzal v době, kdy hřebčínu chyběla nová krev, ve stádě dominovala krev Cityho a Gradiva, a to jak v mateřském stádě, tam i v nabídce plemeníků, a bylo nutno je krevně oživit. Lerche si to velmi dobře uvědomoval a krátce po svém uvedení do funkce zrealizoval první z nákupů chovných klisen ve Francii, které o tři roky později následoval druhý.

Pro napajedelský hřebčín, ale i pro celý tehdejší československý chov, se tyto dva nákupy ukázaly mimořádně významné, když daly základ několika vynikajícím rodinám (La Lézarde, Relation, Victory Bound, Caléche či Likoni), které v dalších dekádách hrály obrovskou roli v tuzemském turfu. Ale nebyly to jen klisny, jimiž během svého působení v čele napajedelského hřebčína obohatil tuzemský chov. Díky úzkým osobním kontaktům s německým hřebčínem Ravensberg se mu výhodně podařilo pronajmout hřebce Wiesenklee (Chief), Nearcova vnuka, který jak v roli roli otce, tak posléze možná ještě výrazněji jako otec matek nesmírně obohatil československý chov a po jeho odchodu získal do napajedelských služeb jeho blízkého příbuzného, vítěze německého derby i St. Legeru Waidwerka (Neckar), který byl pravým bratrem Wiesenkleeho matky.

Kapitolou samou pro sebe byl nákup plemeníka Behistouna (O'Grady), za něhož český stát vydal výjimečně vysokou sumu a který se posléze stal vícenásobným šampiónem plemeníků i mateřských otců a svého času otevřel cesty napajedelských klisen k elitním polským či sovětským plemeníkům v rámci tehdejších výměn matek na připuštění mezi socialistickými zeměmi,

V roce 1976 své působení v Napajedlích ukončil a odešel do penze kterou trávil v Sadské. Ani jako důchodnce však nezahálel, a dál pokračoval ve své mimořádně bohaté publikační činnosti. Je autorem dlouhé řady knih a brožur věnujících se především chovu koní, také řady publikací o Hřebčíně Napajedla včetně unikátní knihy Plemeníci našeho plnokrevného chovu - Hřebčín Napajedla, kterou na počátku 80. let vydal Turf-Klub SSM. Najdeme jej i mezi autory asi nejlepší učebnice o koních, jaká kdy u nás vyšla - legendární Bílkovy Speciální zootechniky II - Chov koní. (miv) 


Lerche na koni, foto archiv Hřebčína Kladruby

• Další