Míst, kde se v Česku konaly dostihy, je mnoho. Ač v posledních letech se dostihový provoz odehrává jen na desítce závodišť, ještě v roce 2010 jich bylo aktivních o polovinu více a kdybychom sečetli všechna, na nichž se od konce druhé světové války konaly regulérní dostihy, budeme je počítat v desítkách.

 
Pravda, podmínky za nichž se na řadě z nich běhalo, by už neodpovídaly současným standardům a požadavkům, přesto tato závodiště plnily důležitou úlohu především v rozvoji lokálního turfu a jak, jak říkal s oblibou zastánce co nejširší dostihové základny, bývalý prezident Jockey Clubu Václav Luka, měly svou "nasávací funkci" v získávání nových příznivců, ale i majitelů či sponzorů, kteří později obohacovali i dění na nejvyšší sféře. 

Jedním ze závodišť s mimořádným lokálním významem byla dráha v Hluboké nad Vltavou, kde se první oficiální mítink konal před 49 lety - 3. září roku 1972. Pro současné turfmany to zní možná neuvěřitelně, ale v den hlubocké premiéry se v Česku konaly ještě dostihy ve Velké Chuchli a v Odrách. 

Prvním hlubockým vítězem se stal valach Bledax, kůň, který o 3 roky později neslavně vstoupil do historie Velké pardubické, když po pádu na Taxisu jako volný kůň bez jezdce srazil před poslední proutěnkou pro vítězství si běžícího Flanga a připravil jej o největší úspěch kariéry. Na Hluboké pod amatérkou Janou Novou tehdy sedmiletý Bledax vyhrál rovinu na 1800 metrů, v níž o krk zdolal tříletého Masisova syna Melase v sedle s Evou Palyzovou. Hned v následujícím dostihu pro dvouleté došlo k současnému doběhu dvou koní, z nichž Talon s jezdcem Kreuzerem udělal radost domácí stáji. Trenérem Talona byl Ferdinand Palyza, který se s třemi vítězi stal nejúspěšnějším trenérem prvních hlubockých dostihů, které mj. hostily i steeplechase pro polokrevné koně.

Přes úspěšný start neměly tamní dostihy v úvodu na růžích ustláno a potýkaly se s neuvěřitelnou smůlou. V roce 1974 a znovu hned následující rok musel být jarní mítink odvolán, protože vytrvalé deště proměnily trávník v bažiny, a v dalším roce se podařilo termín zachránit jen díky zcela mimořádným zásahům pořadatelů, kteří dokonce v týdnu před dostihy zakrývaly oblouky dráhy plachtami, aby byly alespoň trochu chráněny před nepřízní počasí.

Dlouhá léta patřila Hluboká k těm závodištích, která ožila jen jednou do roka. V 90. letech se ale tamní provoz výrazně rozšířil a to především zásluhou Ing. Josefa Lukeše a jeho společnosti Hippos, která zde pořádala i 4 dostihové dny v roce. Sportovní úroveň odpovídala provinčnímu závodišti, ale nabídkou občerstvení včetně grilovaných ryb Hluboká tehdy předčila i ta největší závodiště v republice. Konec zlatých časů jihočeského závodiště ale přišel bohužel záhy a závodiště muselo ustoupit plánům města na vybudování golfového hřiště. Poslední dostihy se zde konaly v červnu roku 1999 a v hlavním dostihu dne, dvojkové steeplechase Ceně Zemědělských služeb Dynín a.s., o vítězství bojovali Thimoty a Monitor, v jejichž sedlech byli současní úspěšní trenéři Luboš Urbánek a Václav Luka mladší. (miv)


A takto vypadá místo bývalého závodiště dnes. Foto Golf Hluboká

• Předchozí
• Další