/Kalendárium/. Před 60 lety, 9. ledna 1958, se v Hřebčíně Napajedla narodila jedné z nejlepších matek tehdejší doby a zakladatelce historicky nejúspěšnější rodiny v československém chovu klisně Sidney (Alchimist) dvanáctý potomek, klisna Sigma. Polosestra výborného Symbola byla prvním potomkem vítěze Československého derby v traťovém rekordu Masise, který byl později zařazen do chovu a začal šířit vliv hřebce, jehož linie v dalších desetiletích ovládla československý chov anglického plnokrevníka.

Sigma, která v barvách SPS Xaverov stylem start-cíl vyhrála 28. srpna 1960 ve Velké Chuchli dostih pro nezvítězivší dvouleté, byla prvním z dlouhé řady potomků, které po sobě Masis zanechal. Díky nim se v 60. a 70. letech stal Masis vládcem domácího chovu a své účinkování v roli plemeníka č. 1 nejen v Napajedlích, ale v rámci celého československého chovu, ukončil produkcí vítězky Československého derby 1980, Ceny Prahy na meziná­rodním mítinku v Budapešti a Koně roku klisny Latiny, která měla na boku vypáleno číslo 299 jako předposlední 299. potomek Masise.

Masise předurčovala k úspěchu výborná dostihová kariéra i fakt, že Napajedlích až do své smrti dostával nejlepší tamní klisny. Na dostihové dráze strávil na tehdejší dobu krátký čas - běhal jen jako dvouletý a tříletý, dohromady absolvoval 11 startů. V pěti z nich zvítězil, vedle Českoslo­venského derby přede­vším v Ceně Moskvy na Mezi­národním mítinku v Moskvě, kde nejen že zdolal tehdy nejlepší tříleté hřebce socialistic­kých ze­mí, ale vyběhl i rekordní čas 2:28,4. Plných 15 let též držel časový rekord derby, kte­ré zaběhl za 2:32,3. Po vítězství v Saint Leger odešel do chovu do Hřebčína Napajedla, kde působil až do 25. května 1976, kdy uhynul na zauzlení střev.

Jak jsme uvedli, zplodil Masis v našem chovu 300 plnokrevných potomků, což je mj. dvojnásobek potomků, které v Napajedlích zanechal do té doby nejvytíženější plemeník Gradivo a ač Rainbows for Lifovi chyběl jen krůček k tomu, aby jej překonal (počítáme-li jen Rainbowsovy potomky českého chovu), zùstává Masis v tomto směru stále nepřeko­naným pleme­níkem. A s velkou pravdě­podobností, vezmeme-li v úvahu stále pokračující redukci českého chovu, jím zůstane i do bu­doucna.

Dal celkem 24 klasic­kých vítìzù, kteří získali 31 klasických vítězství u nás, 3 v Polsku a 1 v Rakousku. Vedle nich nesmíme zapome­nout na Lyona, vítěze Ceny Mosk­vy na Meziná­rodním mí­tinku, a Lin­colna, který sice startoval z klasických dostihů jen v Saint Leger, ve kterém doběhl sedmý, ale jako čtyřletý získal 7 vítězství včetně Ceny Bukurešti na Mezinárodním mítinku. Právě Lincoln a Lyon byli nejúspěšnějšími plemeníky z necelé dvacítky Masisových synů, která byla vyzkoušena v plnokrevném chovu. Lyon toho zřejmě při lepší příležitosti mohl dokázat více a také o Lincolnovi, ač dostal příležitost poměrně dobrou, můžeme dnes říci, že si zasloužil přízeň ještě větší. Dvakrát se stal šampiónem plemeníků. Poprvé v roce 1990, kdy z působení v Napajedlích vytěžil vítěze Československého derby Gimta a třetího z derby Wimbledona, podruhé v roce 1998, kdy měl dokonce tři klasické vítězky v jediném ročníku - Tamaliregu, Nalii a Polynésii - což v tehdy již podstatně silnější konkurenci, než jaká panovala počátkem 90. let, a bez podpory napajedelského stáda byl výsledek naprosto mimořádný. 
 

Lincoln se časem propracoval do pozice Masisova nejlepšího pokračovatele, ale chyběl mu nástupce. Gimt, tím méně Eser nebo později vítěz Velké jarní ceny Rozlet důstojnými nástupci být ani nemohli, navíc žádný z nich ani nedostal takovou příležitost, aby mohl být skutečně prověřen. Přesto se potenciální nástupce, který by mohl linii prodloužit o další generaci, objevil. Sezóně 1995 vládnul tmavý hnědák Regulus, který patnácti délkami zdemo­loval konkurenci v derby a vyhrál i Saint Leger a jeho pardubickou verzi. Do chovu sice neode­šel jako mimořádně žádaný plemeník, ale po "Lincolnově" sezóně 1998 jeho cena stoupla a Regulus se přestěhoval do Napajedel. Přestože však dal několik solidních koní jako Sorgenia, Půltónina, Charegia,  Laureg či na překážkách Teviot, velkého vítě­ze nedal a zájem o jeho služby klesal.


Nejúspěšnější z Masisových nástupců Lincoln
 

Když byl na podzim roku 2010 utracen, měl za sebou připouštěcí sezónu, v níž o jeho služby projevili zájem chovatelé pouhé čtveřice plno­krevných klisen. Z této čtveřice se následující rok narodila dvě živá hříbata - Pandura, která spatřila světlo světa 12. května, a 9. června klisna Siempra Esperanza, kterou se historie Masisovy linie uzavřela. Přesto vliv Masise bude v našem chovu ještě pár let patrný, navíc, jak ukazují příklady Determinacje, Urodose či Ulana, mohou do našeho turfu přicházet úspěšní plnokrevníci s jeho vlivem i z Polska, kde díky klisně Demoně, matce derby vítěze a úspěšného plemeníka Demon Cluba, zanechal výraznou stopu. Masis sám byl velmi úspěšným otcem matek a Lincoln v této tradici pokračoval, a tak i po konci přímé linie má šanci nějaký vliv na náš turf udržet. Nakonec jeho krev nenajdeme jen v rodokmenech klasických vítìzů od nás či z Polska, ale dokázala se prosadit i v Rusku, které je dnes bohatě zásobeno importy především z USA, a ve kterém domácí odchovanci uspějí v nejvýz­namnějších dostizích jen velice zřídka. 


Polský Demon Club, syn Demony (Masis), je mateřským otcem trojnásobného vítěze Velké pardubické Tiumena, italského Gd2 vítěze v českých službách Aspiranta či klasických vítězů Urodose a Ulana

Přesně 53 let a 5 měsíců se tak v našem chovu rodili plnokrevníci náležící k Masisově paternitví linii. Linii, která vydržela 3, respektive 4 generace (zahrneme-li i Masisova otce Cityho), či skrze Hviezdara a Bohatiera ještě o generaci víc, což se dnes jako zcela mimořádný úspěch, byť byl dán i izolací československého chovu. Skutečnost, že se dokázala prosadit i v polistopadových poměrech po otevření hranic, potvrzuje, že šlo o velmi dobrou krev.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další