Cmiel adam zkO uplynulém víkendu měl žokej Adam Čmiel závazky v sedmi dostizích. A teprve ten sedmý byl tím nejšťastnějším. Adama potkávaly různé nehody, přivodil si zranění v obličeji… Ve 135. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou se ale vše obrátilo a žokej z Třinecka dovedl k překvapivému třetímu místu Čáryjapa reprezentujícího stáj NUTRIN. Porazili je pouze irský šampion Stumptown a druhý High In The Sky.






Adame, ty máš nějakou smlouvu s ďáblem? Celý víkend tě provází smůla a pak si ve Velké pardubické dojdeš pro skvělé a podle mnohých neočekávané třetí místo?
(směje se) Já si spíš myslím, že se štěstí unavilo a sedlo si na vola.

Vzpomeneš si vůbec, co tě všechno za ty dva dny potkalo?
Určitě jo. Už v sobotu mě potkal pád s Joure de Tonerrem, který mě trošku táhl za nohu a pak mě ještě trefil zadní nohou do obličeje. Mám tam asi tři stehy. Druhý den začal tím, že Galánečka byla trošku víc nervóznější, než jsem chtěl, musel jsem ji uklidňovat a nějak jsme vybojovali aspoň to páté místo, což bylo fajn. Moje největší želízko v ohni byl Master Westminster. Měli jsme jasný průběh dostihu, všechno klapalo. Ale za předposledním skokem mi praskl úplně nový třmen z Itálie, takže to vítězství jsme takhle darovali Honzíkovi Faltejskovi. To už jsem si fakt říkal, že mi asi není vůbec přáno uspět ve Velké pardubické, i když mám konečně dobrého koně. Pak jsem spadl z Laverna. To už jsem byl úplně nešťastnej. Říkal jsem si, to už fakt není možný. A když jsem šel na start Ceny Labe, honilo se mi hlavou „pane bože, co mě čeká v tomhle dostihu!“. Edremiho jsem nakonec musel zastavit, protože Jarda Myška nastavil vysoké tempo, pořád jsme ho honili a koníček už neměl sílu. Běhal po dlouhé době a za zlé mu to vůbec nemám.

Co se ti po tom všem, co jsi prožil, honilo hlavou před takhle velkým dostihem, jakým Velká pardubická je?
Bylo to takový všelijaký. Vlastně jsem si říkal, ty jo, co se ještě může stát? Ale jak jsem se začal oblékat do dresu, už to bylo dobré. Sedím na Čáryjapovi, stoprocentním skokanovi, věřím mu, jdu do toho.

Nepřehlédněte: Rekordní sázky. Na Velkou pardubickou bylo vsazeno téměř 19 milionů, na pardubický víkend přes 31

Vědomí, že je to outsider dostihu, tě nerozhazovalo?
Ne. Už jsem to říkal v rozhovorech v týdnu před tím, že si toto označení po svých výsledcích nezaslouží. Měl zdravotní pauzičku, s Martinem (trenér Liška) jsme si říkali, že ho budeme připravovat tak, aby jeho forma vygradovala při Velké pardubické. Takže mě nějaké sázkové kurzy nerozhazují.

Jaký byl průběh dostihu?
Původně jsem si myslel, že se budu pohybovat někde do první pětky. Odskočil jsem dobře, druhý za Sexy Lordem. Na Taxisu se to trošku nahrnulo, musel jsem ho na poslední chvíli přesunout kousek vedle, aby na skok viděl. Přelétl to neskutečným způsobem. Byli jsme ale na konci pole, tak jsem si říkal, tak tady prostě pojedeme a uvidíme, jak se to vyvine. A bylo to tak skoro celý dostih. Už jsme skákali čtyřiadvacítku a pořád jsme byli vzadu. Pak přišel Anglický skok, Čáryjape začal zabírat a začalo ho to bavit. Začali jsme předbíhat soupeře před sebou, najednou jsem měl jiskru naděje, že by to třeba mohlo být dobré. Na trávě pak předvedl takový speed do cílovky, že to bylo něco neskutečného. Klobouk dolů před tím koněm, ale i před Martinem.

S trenérem Martinem Liškou jsi už mluvil? On sám měl pád na Taxisu a byl v péči lékařů…
Mluvili jsme spolu po telefonu. Děkoval mi a gratuloval, jak jsme to zvládli. Ale poděkování patří jemu, že tak skvěle připravil koně do Velké pardubické. Největší pochvala patří jemu, ale taky celému realizačnímu týmu a majitelům. Nikdo kolem nás a našeho blízkého okolí Čáryjapovi nevěřil, takže je to velké zadostiučení pro všechny.

zdroj: Tisková zpráva Dostihového spolku
foto Zenon Kisza







    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net