Již několik českých jezdců okusilo, jaké to je pracovat u trenérů ve vzdálené zemi zaslíbené turfu – tedy ve Spojených arabských emirátech. Pracovní podmínky v zemi, kde je tato práce nabízena hlavně mužům, v současnosti poznává i naše bývalá úspěšná dostihová jezdkyně Iva Miličková, která již několik let žije v Anglii. Sdělila nám ochotně své dojmy a poznatky z práce u předního jihoafrického trenéra De Kocka, který nyní působí ve Spojených arabských emirátech. Svůj pobyt v Dubaji hodnotí Iva jako velmi zajímavou zkušenost, ale její pohled ženy – jezdkyně není moc růžový…

Jste v Dubaji poprvé? A u kterého trenéra pracujete?
V Dubaji jsem poprvé. Plánovala jsem sice původně strávit zimu na Floridě, ale v létě jsem dostala nabidku jít na zimu do Dubaje pracovat pro trenéra Mike de Kocka z Jižní Afriky. Každou zimu tady má kolem 30 koní a je tady velice respektovaný trenér.

A  co vás vlastně vedlo k tomu jet do velmi vzdálené Dubaje?
Říkala jsem si, že bude jednoduší jet na zimu do Dubaje, když mám zaplacenou letenku, a bydlení i jídlo je také zadarmo. Chtěla jsem poznat nové lidi a jiný kus světa.

Můžete nám prozradit, jak vypadá váš pracovní den? Kolik musíte odjezdit koní a kolik hodin pracujete?
Vstávám ráno ve 4:10 a v půl páté jedeme minibusem do práce. Nakrmíme koně a ošetřovatelé udělají boxy. Pak se začnou brát koně na treadmill, tedy na běhací pás. Můj trenér je velkým vyznavačem tohoto zařízení a každý den máme okolo 15 koní, kteří  si odbudou trénink na běžícím pásu. Někteří koně se berou na 45 minut povodit. Já dělám koním nohy a záda masážní vibrační mašinou. V 6:30 se vyjíždí ven s prvním lotem. Máme tady pět žokejů, kteří pro nás jezdí rychlé práce a poté jezdí koně v dostizích. Nejznamější je francouzská hvězda Soumillon.
Některé dny mám jenom jeden lot a někdy dva. Většinu dnů jenom přijedeme na koni na dráhu a tam si žokejové přesednou a po galupu bereme koně zpět do stáje. Máme ve stáji asi 13 ošetřovatelů a každý má na starosti tři koně, které po práci přeberou, povodí je a postarají se o ně. Potom společně vše doděláme a kolem 10 nebo 10:30 krmíme.
Navečer jedeme do stáje v půl třetí a končíme kolem půl šesté, všichni koně se berou na 20 minut povodit. Já zase pečuji o některé koně masážní mašinkou a máme asi osm koní, kteří chodí do spa. Ta pomáhá koním při potížích s nohama. V poledne a večer jíme v mezinárodní stáji, kde se scházejí lidé z celého světa, kteří přijeli na World Cup.

Je velký rozdíl v tréninku v Evropě a v Emirátech?
Trénink probíhá trochu jako v Chuchli  - koně cestou na dráhu určitý úsek klušou, pak se rozpracují v pomalém cvalu cestou na dráhu. Poté absolvují cval na pracovní nebo dostihové dráze. Velký rozdíl je v tom, že se tu hodně používá treadmill. Koně, co se špatně hýbají, jdou pod sedlo každý druhý den.

A jak se k vám jako k ženě trenér a kolegové chovají? Kolik vás je tam vůbec žen u koní?
Popravdě řečeno je to pro mne po dvaceti letech u dostihových koní trošku krok zpátky. Není to pro mne úplně ideální práce, protože se tu na můj vkus málo jezdí. Očekávají ode mne, abych mlčela a jenom udělala to, co mi řeknou…. Pokud člověk přijde s nějakým nápadem, jak by se co dalo zlepšit nebo nějakému koni vyhovět, tak mě neberou. Po dlouholeté spolupráci s M. Jarvisem a Rogerem Varianem je to trošku ubíjející. Byla jsem zvyklá, že mě trenéři brali jako profesionála a můj názor brali na vědomí. Myslím si ale, že to je hodně jihoafrickou mentalitou chlapů. V dostizich tam žádné holky nejezdí a v práci jen velmi málo.

Jaký dojem na vás udělaly dubajské dostihy a závodiště?
Závodiště v Meydanu je nádherné a  je vidět, že je to všechno jenom o penězích! Šejk Mohammed je naprostý génius, když dokázal vybudovat Dubaj z ničeho a všichni si ho tady nesmírně váží. Všechno je tady vybudované uměle, tráva, stromy. Je neuveřitelné, kolik se tady spotřebuje vody na zavlažování. Jsem strašně moc ráda, že mám tu možnost poznat Dubaj a celou kulturu místních lidí. Za 14 dní se chystáme na návštěvu Ománu a na výlet lodí za delfíny a na to se těším nejvice, tak doufám, že nám to vyjde.

Budete se ráda vrácet do Evropy?
Jsem tady jenom na čtyři měsíce. Snažím se pořád něco podnikat a využít všech možností, které Dubaj nabízí. Nejvíce mi asi bude chybět noční život. Je tady nepřeberné množství klubů a barů. Každý si tu přijde na své. Je super strávit zimu v teple, ale na jaro budu ráda, když se vrátim do Anglie do svého domečku. Strašně moc mi tady chybí kontakt s mýma kočkama... (mze)

Foto: archiv Ivy Miličkové

• Předchozí
• Další