Václav Janáček přidal letos ke svým sedmi domácím šampionským titulům i druhý španělský, takže opět posunul svou již tak vysoko nasazenou laťku. Zastihli jsme ho krátce po příletu s manželkou Ingrid a dcerou Viktorkou na vánoční svátky domů, kdy nám ochotně odpověděl na několik otázek týkajících se jeho působení ve španělském turfu.

Do Španělska jste odjížděl jako nejúspěšnější český profesionál. Ulehčily vám nějak vaše šampionské tituly start kariéry tam?
Ne, to určitě ne, moje české výsledky tam neplatily a asi ani nebyly známé. Odjížděl jsem vlastně původně jen na zkoušku, vše bylo domluvené. Když se pak dostavily výsledky, začal pro mne pracovat manažer, který se mi o všechna angažmá v dostizích stará, takže jen tak dvakrát třikrát do roka zavolám někomu sám. Systém přihlášek a OSK je tu podobný jako ve Francii.

V každé zemi je pochopitelně důležité se ve svém zaměstnání domluvit. Jak se vám podařilo "skamarádit" se se španělštinou?
Španělsky dnes už mluvím podobně jako anglicky a německy – domluvím se ohledně tréninku a jízdy v dostihu. A jsem schopný dát i rozhovor pro televizi.  Ale horší by to bylo s gramatikou, čili zůstávám na nějakém třetím levelu z pěti a dál už nepokračuji. Možná by to bylo lepší, kdybych chodil na nějaké večírky a s někým se více kamarádil, ale já takový nejsem, raději trávím čas s rodinou.

V čem vidíte největší rozdíl mezi českým a španělským turfem?
Zdejší trenéři mají k dispozici mnohem lepší koňský materiál. Největším a nejznámějším hřebčínem je Milagros, který má velmi dobré klisny i plemeníky. Klisny posílá též na připouštění do zahraničí předními plemeníky a hříbata pak mají francouzský suffix. Nedávno byla v San Sebastianu aukce, kde měli na prodej asi šedesát ročků, a většinu z nich koupili francouzští trenéři.
Trenér Guillermo Ariscoreto pro kterého pracuji, dostává do tréninku dva až tři koně jejich chovu, kteří se většinou neprodají v aukci. Milagros má opravdu výborný chov. Jeden z jeho koní je grupa jedna vítězem na překážkách v Anglii, s jeho sestrou jsem letos vyhrál Oaks. A další jejich odchovanec, letošní nejlepší dvouletek ve Španělsku, byl druhý v dostihu pro dvouleté při Prix de l´Arc de Triomphe.

Jaká je úroveň trenérů a tréninku proti českým reáliím?
Nevidím tu nějaký zásadní rozdíl. Guillermo Ariscoreto patří mezi trenéry s velkými zkušenostmi, které získával v Anglii, a absolvoval i stáž ve Francii. Dovede si na koně počkat, nechá je dozrát. Dovede připravit koně pro grupové dostihy ve Francii. Ale jsou tu i trenéři, kteří koně vyšťaví… Ti se zúčastňují hlavně handicapových dostihů.

Jak se vám jezdí ve Španělsku?
Mám tu mezi jezdci i kamarády, ti mě berou a respektují mne. Ale většina jezdců mi takzvaně nedá nic zadarmo, spíš jezdí proti mně, hlídají si mne. Kvalita jezdců v dostizích je také dána kvalitou dostihových drah. V Dos Hermanas jsou hlavně handicapy, takže kvalita jezdců tu není tak vysoká, zato v Madridu a San Sebastianu, kde se běhají velké dostihy, často jezdí i jezdci z Francie. Top 7 nejlepších španělských jezdců je na velmi dobré úrovni.

Jak vypadá váš pracovní den, když nejsou dostihy?
Je to v závislosti na ročním období. V létě chodím do stáje na šestou hodinu, v zimě na osmou. Záleží samozřejmě i na tom, kolik je ten den potřeba odjezdit lotů. Jako žokej jich odjezdím maximální počet, zatímco ostatní pracovní jezdci nejezdí tolik a pracují i na zemi. Většinou odjezdím okolo pěti lotů. A pracuji jen dopoledne.

Dovedete si představit, že byste ve Španělsku žil? A jak si tu zvykla vaše dcera Viktorka?
Ve Španělsku se mi sice líbí moře, ale to je to asi jediné, jinak jsem tu žádné zvláštní zalíbení nenašel. Domov mám v Čechách. Viktorka chodí do anglicko-španělské školky a překvapila nás tím, jak se domluví španělsky. Když jsme na dostizích, tak ji hlídá španělská rodina a komunikuje s nimi úplně bez problémů.

Vaše další jezdecká sezóna se tedy bude odehrávat opět ve Španělsku?
Poslední měsíc už jsem měl všeho nějak dost, byla to náročná sezóna i po psychické stránce. Ale nyní už se cítím opět frišově, těším se na dostihy a chci opět něco dokázat. Angažmá na příští sezónu mám ve Španělsku zajištěné. Ale pokud by v budoucnu přišla nějaká zajímavá nabídka z Česka, zvažoval bych ji, vrátil bych se rád. Nabídka by ale musela být pro mě zajímavá v tom, že by se jednalo o stáj, která jezdí na dostihy celoročně, abych i já mohl jezdit dostihy v zimě. Je škoda, že čeští žokejové zahazují svůj talent přes zimu, kdy se u nás nejezdí. Za deset let tak ztratí 40 měsíců, kdy mohli jezdit a neustále se zlepšovat. Když člověk v zimě nejezdí, tak je to na jeho výkonech na jaře znát a v dobré formě je zpátky v sezóně pak až v červnu nebo v červenci… To je škoda. Ve Španělsku jezdím spoustu dobrých koní, je tu dobrý kolektiv, jsem u dobrého trenéra, takže by se mi neodcházelo s lehkým srdcem, ale do Česka se vrátím rád.

Co bude pro vás cílem v další sezóně ve Španělsku?
Vyhrál jsem tu dva klasické dostihy, ale derby mi uniklo, takže to by bylo mým cílem. A samozřejmě chci i nadále vyhrávat velké dostihy, letos se mi podařilo vyhrát tři Listed, toho si cením. (mze)

• Předchozí
• Další