Je to paradox. Ač zájem o chov plnokrevníka v naší zemi stále klesá a import koní ze zahraničí roste, tudíž obecně klesá i šance tuzemských odchovanců uspět, neboť jich do dostihů nastupuje stále méně, podařilo se jim v letošním roce něco úžasného. Skvělé výsledky potvrzují výsledkové listiny velkých dostihů i statistiky, v jednom směru jsme dokonce byli svědky něčeho, na co náš turf čekal více jak tří desítky let.

 
O půl století zpátky

Když na začátku září vydal Jockey Club statistiky z letošní připouštěcí sezony, komentovali jsme je slovy, že se český chov anglického plnokrevníka vrátil o půl století zpět. Své tvrzení jsme tehdy opřeli o data počtu připuštěných klisen, který letos klesl pod hranici 200, na které se nacházel naposled právě počátkem 70. let minulého století.

V průběhu 70. let a především v letech 80. pak došlo v tuzemském chovu k obrovskému boomu. Zatímco v roce 1975 bylo v Česku připuštěno 212 plnokrevných klisen, v roce 1989 se v celém Československu připustilo 1152 klisen anglického plnokrevníka. Poté sice následoval transformační šok spojený s rušením řady tradičních chovů a obrovský pokles (v samotném Česku v roce 1993 bylo připuštěno už jen 553 klisen), ale následná léta až do konce století přinesla opětovný nárůst, kdy počet klisen překonal hranici 700 a blížil se k osmi stům. Od roku 2000 však stavy matek téměř kontinuálně klesají.

Na druhou stranu rostou počty importovaných koní a tím i jejich podíl na celkovém počtu koní v našem dostihovém provozu. Koně od tuzemských chovatelů tak mají stále menší prostor pro uplatnění, což jejich šance na úspěch snižuje. Letos tvořili koně místního chovu už jen 38,5% startujících, zatímco na začátku tohoto století jim patřily tři čtvrtiny startovního pole. Navzdory tomu však stále dokáží konkurovat importovaným koním a v letošní sezóně dosáhli úspěchů, které nelze srovnat s ničím, co jsme v posledních dvou dekádách zažili. V jednom ohledu dokonce ještě déle.

Poprvé po 35 letech

Nejdůležitějším věkem dostihové koně jsou tři roky, kdy se konají nejvýznamnější dostihy jeho kariéry. Jejich páteří je pětice klasických dostihů a vrcholem derby. Právě výhled na triumf v Českém derby je již řadu let hnacím motorem řady nákupů koní v zahraničí a to mnohdy na poslední chvíli, jak ukázal třeba letošní ročník, kdy za desítky tisíc eur byli zakoupeni a v posledním možném termínu dohlášeni tři koně. Úspěch v derby se nejen u nás cení víc než cokoliv jiného.

A byly to právě klasické dostihy, v nichž se úspěšnost koní českých chovatelů letos ukázala nejsilněji, protože všech pět klasických dostihů vyhráli koně, které odchovali čeští či moravští chovatelé. V Jarní ceně klisen a poté i v Českém derby uspěla Queen of Beaufay (Zarak) z chovu Jiřího Trávníčka, byť samozřejmě musíme akceptovat  skutečnost, že pochází z chovu Trávníčkova Haras de Beaufay a narodila se a byla odchována ve Francii. Velkou jarní cenu ovládl odchovanec společnosti Rabbit Trhový Štěpánov Zamico (Amico Fritz), v Oaks uspěla klisna z chovu našeho historicky nejúspěšnějšího chovatele Hřebčína Napajedla Vignette (Pouvoir Absolu) a v Saint Leger potvrdil svou třídu Gasparini (Eagle Top) chovatele Petra Karlíka, když předtím už uspěl ve Slovenském derby.

Nepřehlédněte: Zaběg. Příběh sovětského cracka, který očaroval americkou milionářku

Pokud bychom chtěli najít rok, kdy se naposledy něco takového našim chovatelům podařilo, budeme muset zajít hodně hluboko do historie - až do roku 1987. Do roku, kdy na západě Čech stála pomyslná železná opona, nebylo možné jen tak nasednout do auta či letadla a vypravit se na některou z mnoha dražeb ve Francii, Irsku, Anglii či Německu a kdy koně narození mimo naši republiku, a to v drtivě většině v některé ze sousedních socialistických zemí, tvořili jen malinkatou část zdejší dostihové populace. I na tehdejší dobu byl ale rok 1987 výjimečný, protože v pětici vítězů klasických dostihů nepřevládali odchovanci státních Plemenářských podniků, ale jednoho JZD - Slušovic. Tam se narodil jak vítěz tehdejšího derby Dox (Toxin), tak i vítězky Oaks a St. Leger Heka (Norbert) a Zana (Seal). Hřebčín Napajedla byl zastoupen vítězkou Jarní ceny klisen Radavou (Arcaro), vítěz Velké jarní ceny Nippon (Scottish Rifle) reprezentoval chov PP Šamorín.

Vraťme se však do současnosti. Vedle klasických dostihů se českým odchovancům dařilo i v jiných významných dostizích. Dvouletá Willemine (Pouvoir Absolu) z chovu Hřebčína Napajedla vyhrála Cenu zimní královny, taktéž v Napajedlích odchovaná Wellunca (Egerton) uspěla v Ceně první dámy a další koně jako Lailaho (Stormy Jail), Ralph (Chardonney Tcheque) či třeba Lowe Wole (Amaron) získali cenná umístění v nejvyšší kategorii či úspěch s nimi srovnatelný.

Pardubický koncert českých steeplerů

Snad ještě lepších výsledků dosahovali čeští koně letos nad překážkami, protože z celkových 15 jedničkových vítězů našeho chovu 10 uspělo právě v překážkovém provozu. A to hovoříme jen o úspěších na tuzemských drahách. Například tříletý New Friend (Rosensturm) z chovu Jiřího Charváta korunoval svou první první sezónu, v níž ve čtyřech startech nenašel přemožitele, suverénním čtrnáctidélkovým triumfem v Gd1 proutěnkách v Meranu o 66 tisíc eur.

Na domácí scéně je nezpochybnitelným vrcholem sezóny mítink s Velkou pardubickou. V samotné Velké sice odchovanec Michala Kabelky Talent (Egerton) neobhájil loňské skvělé vítězství, ale druhé místo za Mr Spexem (Tai Chi) rozhodně nebylo neúspěchem. Navíc se za ním za třetím, čtvrtém a pátém místě seřadili další koně domácího chovu Sacamiro (Camill), Player (Moonjaz) a Argano (Lord of England). Stalo se to poprvé od roku 2001, kdy se na tabuli našeho nejslavnějšího a nejbohatšího dostihu vešli 4 koně českého chovu.

Letošní úspěch byl navíc podepřen triumfy v obou největších rámcových dostizích - “přípravce” na Velkou v Ceně Labě, kterou po nádherném souboji vyhrál Well Absolu (Pouvoir Absolu), a Ceně Vltavy, v níž jistě uspěl Gatsby (Egerton). Oba koně pocházejí z napajedelského chovu, stejně jako Greek Dessert (Stormy Jail), který vyhrál Cenu ČASCH.

Statistiky hovoří jasně. I bez královny

Mimořádnou sezónu potvrzují i statistiky Jockey Clubu. Patnáct jedničkových vítězů v jedné sezóně měl český chov naposledy v roce 2009, ale zatímco tehdy běhalo po našich drahách 795 koní tuzemského chovu, letos jich startovalo jen 371. Podíl jedničkových vítězů na startující populaci je nejvyšší v tomto století a to v těchto statistikách nefiguruje vítězka Českého derby a Jarní ceny klisen Queen of Beaufay, kterou sice odchoval tuzemský chovatel Jiří Trávníček, ale ve svém francouzském hřebčíně a klisna tudíž nesplňuje podmínky pro to, aby byla považovaná za koně domácího chovu. Se započtením jejích výsledků včetně zisku 1 250 000 Kč by statistiky vypadaly ještě výrazně lépe. I bez ní je však letošní průměrný výdělek koní českého chovu, a to navzdory stagnujícím či v mnohých příkladech i klesajícím cenám českých dostihů, rekordní. Navíc bychom neměli zapomenout na skutečnost, že výrazně klesá i počet dostihů. V porovnání s rokem 2000 se letos v Česku uskutečnilo o 30% méně dostihů a podobně klesl i počet jedničkových příležitostí.

Ze statistik je vedle průměrného zisku, který se letos dostal na hodnotu, na níž ještě nikdy nebyl, je zajímavý i podíl jedničkových vítězů tuzemského chovu na celé startující populaci. I tento údaj je výjimečný s přibližně dvojnásobnou hodnotou oproti průměru předchozích let.

Statistiky koní českého chovu v tuzemských dostizích v letech 2000 - 2022 

zdroj: Jockey Club ČR

Sečteno a podtrženo - všechna data ukazují, že letošní sezona byla pro koně tuzemského chovu opravdu mimořádně úspěšná, zvážíme-li výsledky růstem konkurence ze strany importovaných koní, zřejmě vůbec nejúspěšnější v časech, kdy je naše produkce s importovanou srovnávána. Je to naprosto skvělá zpráva, ale obávám se, že přišla příliš pozdě na to, aby dokázala změnit trend a že i nadále budeme svědky další a další redukce početních stavů tuzemského chovného stáda.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další