PohankaNení v českém chovu mnoho lidí, kteří mají tolik zkušeností jako Ladislav Pohanka. Muž, jehož jméno je dodnes, navzdory dvěma dekádám provozu vlastního Hřebčína Mlékojedy, spojováno především s Xaverovem, kde jako vedoucí chovu dokázal s tamními odchovanci konkurovat nejlepším chovům v republice. Před pár měsíci se vrátil, jak sám říká, “k velkému chovatelství” - stal se šéfem chovu Centra Darhorse. O něm, ale i o vzpomínkách na xaverovské časy, bude následující rozhovor.


Profesně starší turfmani vás většinou velmi dobře znají, přesto bych vás rád, pro ty později narozené, požádal o vaše “dostihové” curriculum vitae.
Pocházím z Xaverova, a tak jsem už jako dítě se dostal ke koním, později jsem začal jezdit na jízdárně ve Staré Boleslavi a pak v Lysé nad Labem u paní Palyzové jako amatér. Pan Palyza tehdy působil na Xaverově, kde mne naučil spoustu věcí. Po střední škole jsem šel na Vysokou školu zemědělskou už jako podnikový stipendista Xaverova, kam jsem po skončení školy zamířil. A po roce, poté co tehdejší šéf chovu Zbyněk Hála emigroval do Francie, jsem tam začal šéfovat sám. To trvalo až do roku 1993, byť pod různými názvy jako Drůbežnictví Xaverov či později Xaverov a.s. V devadesátem třetím se ale objekt hřebčína v restituci vrátil rodině Špačků. Pro ně jsem pracoval zhruba tři roky, měli jsme ale odlišné představy, jak chov dál dělat, a tak jsme se v roce 1996 v dobrém rozešli.

A poté jste založil Hřebčín Mlékojedy?
Ano. Společně s Karlem Dvořákem jsme založili Hřebčín Mlékojedy s.r.o. s tím, že on byl v Obříství, kde se staral o dostihové koně, a já měl na starosti chov koní v Mlékojedech. A to až do roku 2000, kdy jsme se sestěhovali se všemi koňmi do Mlékojed. Někdy v roce 2004 nebo 2005 dostal Karel skvělou příležitost jít trénovat koně stáje Agro Byškovice manželů Pospíšilových. Byla to pro něj velká příležitost, noví majitelé, hodně koní, a tak jsem zůstal v Mlékojedech sám. A protože majitelé chtěli, aby tam dostihoví koně zůstali, byl jsem nucen udělat si trenérský kurz a začít trénovat. Tam jsem byl až do loňska, kdy bohužel kvůli zranění, komplikované zlomenině pánve, nemohl starat o koně. To už je díky bohu za mnou, ale znovu rozjíždět hřebčín už jsem nechtěl a v té době přišla nabídka z Krabčic.

Jak se Vám tu líbí?
Hodně a jsem moc rád, že jsem se mohl vrátit k velkému chovatelství. Líbí se mi také, jak je zdejší provoz propojený s cizinou, baví mne komunikovat se zahraničními klienty, hledat nové, domlouvat spolupráci. Navíc se mi podařilo znovu navázat kontakty se známými, které jsem dříve měl a někteří už u nás mají koně. Třeba pan Weiss, který přijel minulý týden a dohodli jsme se, že k nám na připuštění pošle několik svých klisen. Ve Švýcarsku má ohromný kredit, navíc jsme dlouholetí přátelé. Díky tomu přišla na Xaverov pozdější klasická vítězka Shapely Star, plemeníci Assisi del Santo, Tryffoc, klisny Kilifi, Mummy’s Bairn, Faraway Blue a další.

krabcice zanr

Za pár týdnů začne připouštěcí sezóna. S jakými očekáváními do ní vstoupíte?
Máme tady nyní na ustájení asi 54 klisen, z nichž je 15 našich, ostatní jsou cizích majitelů a ty všechny budou připuštěné tady, hlásí se další z Polska a Německa, pravidelně k nám jezdí maďarští chovatelé. Z Maďarska očekávám tak 8 až 10 klisen, z Polska 10 až 12, další přijdou z Německa, tak myslím, že bychom opět mohli připustit zhruba stovku klisen. Nevím, jak to bude rozdělené u jednotlivých hřebců, to musíme nechat na majitelích a jejich vizích, my můžeme jen poradit, ale očekávám že ti tři nejvytíženější, tedy Mikhail Glinka, Zazou a Dux Scholar, budou opět mít klisen dost.

Jak vidíte jednotlivé hřebce, které teď v Krabčicích stojí.
Osobně jsem moc zvědavý na Dux Scholara, protože jeho muskulatura, charakter, speed, i to, že mu dobře zabřezávaly klisny - to všechno se mi moc líbí a hodně mu věřím. Pak je tu Zazou, to je takový stabilní hřebec s dobrýma hříbatama, dobře vypadají i ti, kteří jsou už v dostihové stáji, velmi dobře se pohybují, tak věřím, že se prosadí i na dostihové dráze. Mikhail Glinka už je hotový plemeník se skvělými prvními výsledky, ale mám trochu strach, zda u nás jsou ideální podmínky pro jeho potomky. Abych byl konkrétní - zda na ně trenéři počkají. Vesměs nejsou jako dvouletí moc hotoví a když se jim vezme “tipec”, tak jim to neudělá moc dobře. Jsou vytrvalí, potřebují trochu jiný systém tréninku a čas. Ale i tak se dokázal prosadit, viz třeba Slivka či Top One. Slušně si vedl i náš Tango Glinka, ale pořád ještě není hotový. Jako dvouletý udělal radost náš odchovanec Big Ben. Bohužel je taková doba, majitelé chtějí běhat a ne každý je ochoten si na koně počkat. Posledním plemeníkem je Majestic Missile, který má první ročky a moc se mi líbí. Doufám, že napodobí alespoň částečně Mikeshe.

Do sezóny půjdete se 4 hřebci, Midshipse letos nenabízíte?
Midships pravděpodobně půjde pryč, máme rozjednaný prodej do Kazachstánu, kde je o něj zájem. Není to ještě hotové, ale nechceme nabízet něco, co nebudeme moci splnit.

Co Bully Pulpit, pronajatý do Bábolny, ten se nevrátí?
Bully Pulpit zůstává ještě v Maďarsku, kde je o něj zájem. Jeho využití tam bude lepší, jsou tam kratší dostihy, myslím, že tam pasuje lépe než sem. Sprinteři to u nás vůbec mají těžké - kolik tady můžete se sprinterem běhat dostihů, zvláště když se dostane do jedniček?

dux scholar drc
"Hodně dobrý dojem dělá Dux Scholar (na snímku při vítězství v Meydanu, foto Dubai Racing Club) a myslím, že by letos mohl dostat více klisen. Jeho muskulatura láká, když k nám přijel pan Weiss, tak říkal, že chce poslat klisny k Zazou, ale po prohlídce hřebců řekl, že pošle ještě další k Dux Scholarovi.

Budete upravovat připouštěcí poplatky?
Ne, zůstanou stejné jako v loňském roce. Změní se jen asi o 10 korun výše denní penze pro chovné klisny. Od letoška budeme dělat sono i s fotkami, abychom měli vše zdokladované a majitelé dostali 18. a 40. den březosti klisny foto plodu. Udělali jsme i nový vyšetřovací box, aby to bylo na úrovni i pro zahraniční klienty. Troufám si tvrdit, že v poskytování služeb jsme docílili kvalit menších hřebčínů v Německu. Chovatelé, kteří k nám dávají klisny, jsou raději zde než doma, protože tamní úroveň v některých menších hřebčínech, kde je kolem 30 koní, je horší než u nás.

Kolik nyní máte pastvin a jak přežili loňský extrémně suchý rok?
Dohromady nyní asi 200 hektarů. Má to tu výhodu, že je můžeme střídat a loni, i když jsme dokrmovali v létě senem, pastviny nezaschly a koně pořád i v tom extrémně suchém roce trávu měli a mohli mít i noční pastvu. Podařilo se nám i usušit dostatek sena na celý rok. Teď jsme navíc získali další hektary a budeme si na 40 hektarech dělat vlastní oves, čímž bychom s ním i se slámou měli být soběstační. Když bude dobrý rok.

Středisko se neustále rozvíjí, ukazoval jste mi nové výběhy, co dalšího se mění či bude měnit?
Výhledově chceme vybudovat nové zimní výběry blíž areálu, aby se hlavně během připouštěcí sezóny zjednodušila práce, respektive aby vodění koní do a z výběhu zabralo méně času. Zkonsolidoval se kádr, ke stabilnímu budu mít na připouštěcí sezónu 2 brigádníky. Arpád Madarász je nyní hřebčákem, protože hřebce musí dělat jeden člověk a jeden pomáhat, ale nejde to, aby se u nich lidi střídali. Hřebec musí mít svůj klid, poznat ošetřovatele podle hlasu. To bylo první, co jsem po nástupu udělal.


O post jedničky mezi krabčickými plemeníky se Zazou (na snímku Šárky Votavové) přetahuje s Mikhailem Glinkou. Bohužel zdá se, že působení Zazou v českém chovu se chýlí ke konci. 

Xaverov míval v době Vašeho působení silnou sestavu hřebců. Rád vzpomínám na svou první návštěvu ještě za studií v roce 1988. Tehdy tam byl jedničkou Assisi del Santo, hrozně rád vyplazoval na návštěvy jazyk a nedal pokoj, dokud jsem jej za něj nezatahal...
Kdyby jen to, on z něj uměl udělat i ruličku. Já když jsem na Xaverov nastoupil, tak jedničkou byl Norbert, to byl v té době pojem, vedle něhož stáli Royal David, Corvet a Court Gift. Vzpomínám, jak se jednou celé osazenstvo jelo podívat na tehdy otevřené slušovické závodiště a pan Palyza, s nímž jsem zůstal na hřebčíně, mi říká - budeš dělat hřebce. Dopadlo to tak, že jsem asi 10 minut stál u Norberta na žlabu, kam mne vyhnal. Pak jsem teda na něj nějak zakřičel a podařilo se mi ho uvázat, ale když se vrátil hřebčák, tak říká, stačí na něj zvednout ruku. A opravdu to fungovalo, byl tak naučený a jak jsem zvedl ruku, tak stál v pozoru v koutě. Pak odešel do Napajedel výměnou za Libanona a poté na rok do Šamorína a my jsme místo něj dostali Arcara.

V té době na Xaverov přišla řada nových klisen, některé už jste zmínil v souvislosti s panem Weissem, ale pamatuji, jak jste vyměnili s Napajedly Nikaiu, dceru výborné Nanon z N rodiny, za Centráž, která zase patřila k výborné napajedelské rodině Century.       
Když jsem nastoupil, tak jsem vyřadil řadu starých klisen a zařadil místo nich mladší klisny jako byla Centráž či Terezina. Nebylo to přijato moc dobře, ale nakonec se ukázalo, že ta vize byla správná, protože právě z těchto klisen se rodili ti nejlepší koně. Třeba Centráž nám dala jedničkové Country Mana a Clermonta, z Tereziny se narodil Team Boy, vítěz Velké jarní ceny i Velké červnové. Ale pořád s Tamerinem a Antlerem, což byl mimochodem jeden z prvních plemeníků Northern Dancerovy linie u nás, dávaly i ty staré klisny užitečné koně. Vyhrávali jsme klasické dostihy, a troufnu si tvrdit, že v roce 1991 roce už jsme konkurovali Napajedlům. Tehdy mne ředitel poslal koupit hřebce a já vybral Burslema. Ten byl v Irsku lepší než Dara Monarch, když jsem ho vezl, byl jsem přesvědčen, že máme bombu. Dal italského klasického vítěze, jeho potomek vyhrál v Německu Kronimus Rennen a i první koně na překážkách se ukazovali dobře. Byl to po Nebbiolo, jehož matka byla dcerou německého Birkhahna, věřil jsem, že by tady mohla tahle krev dobře navázat, ale nestalo se. Dnes mne mrzí, že dostal větší příležitost než Assisi del Santovi, který pak byl ve stínu Burslema.

Neúspěch Burslema byl překvapením i pro mne, jestli se dobře pamatuji, byl před svým příchodem k nám dokonce šampiónem debutantů, ale tady se moc neprosadil. Dnes už ale moc německé krve v mateřském stádu není, většinu tvoří importované klisny vesměs s Francie, Irska či Anglie. Mimochodem, jak se Vám líbí zdejší mateřské stádo?
Moc. Myslím, že pan Kopecký nakoupil dost dobré klisny, nakonec jen mít ve stádě tři dcery Galilea není jen tak někde. Jsou tu dcery Hurricane Runa, Cadeaux Genereux, Areiona a dalších, věřím, že by se mohly prosadit. Samozřejmě nemusí uspět všechny, bavíme se o genetice a nemusí to vždy navázat, ale základ je tu silný, jsou tu hodně dobří hřebci, velmi dobré podmínky a majitel, který to chce dělat. Koním se tady dá všechno, nešetří se na nich. To si myslím, že mohou ocenit majitelé, kteří sem jezdí s klisnami připouštět, protože občas sem někdo přiveze klisnu co je jako plot a když je odvážejí, vypadají trochu jinak. Opravdu dostanou co mají dostat - od jádra, přes granule, vitaminózní přípravky, mrkev a hlavně je tu dobrá nově založená pastva. Ta k tomu nejvíce pomáhá.

Na Xaverově, jestli se dobře pamatuji, moc pastvin nebylo.
Ne, ale tam jsme to vyřešili tím, že jsme koupil statek v Terezíně, kde se udělala hříbárna. Bylo tam výborných 25 hektarů pastvin, 45 boxů a vlastně našich 22 hříbat, které jsme v průměru měli, se doplňovalo hříbaty ze Šamorína, s nímž jsme udělali dohodu. Tím jsme úspěšně vyřešili odchov - Terezínem prošli třeba Country Man či Team Boy.

krabcice zanr3

Vraťme se ke zdejšímu mateřskému stádu. Dělali jste v něm nějaké změny?
Vyřadili jsme několik starších či neplodných klisen, odešly Thea Girl, Tista, Greek Song a půjde ještě Lenka Top, jejíž potomci toho zatím moc neukázali. Ještě se připustí a prodá se březí. Naopak jsme zařadili Luxii a Anshou. Majitel chce, aby koně se prosadili hlavně jako vytrvalci, protože by později mohli přejít do překážek, proto třeba jsou zařazovány klisny jako zmíněná Anshoa po Sholokhovi.

Ve výběhu jsem ještě viděl Lareonu, první dceru Leo Gali po německém šampión-plemeníkovi Areionovi...
Ta měla velké zdravotní problémy, úplně se jí zhroutil imunitní systém. Vypadala tak, že by se na ní studenti mohli učit anatomii. Z kliniky nám volali, jestli ji mají nechat uspat nebo jestli si ji odvezeme. Tam jsme ji odvezli a čtyři měsíce kolem ní lítali. Výsledek jste viděl - už je úplně v pořádku. Bylo vidět, že chce, klisny vždycky chtějí přežít víc než hřebci a ona chtěla. Připouštět ji ale nechci. Ač je v pořádku, myslím, že po tom, co prožila, by to pro ni byl moc velký stres, tak bude rok s hříbaty ve výběhu a připustíme ji až příští rok.

Připařovací plán už máte hotový?
Ještě ne, na ten si musíme sednout s majitelem, poradíme se, ale rozhodující slovo bude mít on. Takhle jsme to dělali i na Xaverově, že jsme na to byli dva až tři a je to vždycky lepší, když je více pohledů. Jen oproti původním předpokladům asi dáme větší příležitost Zazou. Bohužel, jak nás informoval trenér Šavujev, mají o něj velký zájem dva francouzské hřebčíny a na 90% je tady poslední sezónu.

Miloslav Vlček







    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking