Dlouholetým sledováním chovatelské scény a následných výsledků potomků jednotlivých plemeníků na dostihové dráze se jen těžko vyhnete tomu, aby se někteří z hřebců, a to občas i takoví, které jste v životě neviděli, stali Vašimi oblíbenci. K těm mým už léta patří KALAMOUN, plemeník nevšedního talentu, ale i mimořádné smůly. Navzdory ní jeho linie stále žije, jak i nám letos připomněli dva bošovičtí klasičtí vítězové Kamssio a Syrenka. 

 
Kdybych se Vás zeptal na dejme tomu 20 nejúspěšnějších plemeníků posledních 50 let, zcela jistě byste jmenovali hřebce jako Northern Dancer, Mr Prospector, Sadler's Wells, Galileo, Danzig, Blushing Groom, Storm Cat, Danehill, Sunday Silence, A.P. Indy a některé další. Ale pochybuji, že by si někdo vzpomněl i na Kalamouna, přestože právě jeho, navzdory osudu, bychom ani v takovém výčtu asi opomíjet neměli. 

Plod chovu agakhanovské dynastie

Kalamoun, narozený v roce 1970 v chovu slovutného Aga Khana, má klasický rodokmen přednortherndancerovské éry. Pochází z úspěšné kombinace linií Nasrullah a Prince Rose a je postaven na vlastních odchovancích dynastie Aga Khanů. Z té pochází jak otec Zeddaan (Grey Sovereign), vítěz francouzské Velké jarní, tak třeba dvě velká jména ve III. generaci Kalamounova rodokmenu Nasrullah (Nearco), anglický šampión dvouletek a později jeden z nejvýznamnějších plemeníků vývoje anglického plnokrevníka, či Palestine (Fair Trial), špičkový anglický dvouletek, který ve třech letech vyhrál jak 2000 Guineas, tak St. James's Palace Stakes.

Jedním z klíčových jmen Kalamounova rodokmenu je jeho prabába Rivaz (Nearco), pravá sestra Nasrullaha, taktéž odchovaná Aga Khanem a náležící k rodině "létající klisny" Mumtaz Mahal, dcery "tečkovaného zázraku" The Tetrarch (Roi Herode), neporaženého v 7 startech. Nasrullaha a Rivaz má Kalamoun ve III. generaci svého pedigree a je tudíž 4x4 prochován na oba jejich rodiče Nearca a Mumtaz Begum. V páté generaci najdeme dvakrát vliv The Tetrarchova nejvýznamnějšího syna Tetratema, šampiona dvouletých i posléze šampióna sprinterů, a tak vedle Mumtaz Mahal vnáší vliv The Tetrarch do rodokmenu i tento hřebec. Řekl bych, že na počátku 70. let nebylo v Evropě mnoho koní s tak skvěle postaveným rodokmenem. 



Kalamoun jej na dráze dokázal přetavit v řadu úspěchů. Jeho kariéra sice nebyla dlouhá a čítala jen 10 startů, vyhrál však nejen Poule d'Eassai des Poulains, tedy francouzskou Velkou jarní, ale také Prix Lupin či Prix Jacques le Marois. Vedle toho finišoval druhý v Prix du Moulin de Longchamp, což jsou všechno dostihy kategorie Gr.1.

Jak z minima vytěžit maximum 

V roce 1974 odešel na Aga Khanův Ballyhane Stud, ale bohužel brzo se ukázalo, že jeho plodnost není nijak valná. Možná se projevil vliv The Tetrarch, který neměl moc velké libido a jeho fertilita se zhoršovala tak, že byl nakonec zcela neplodný. To Kalamoun s libidem problém neměl, ale plodnost měl bohužel podprůměrnou. Sudičky mu navíc nedopřály ani dlouhý život, a tak když v březnu 1979 uhynul na koliku a zauzlení střev, zanechal po sobě v pěti ročnících jen 123 potomků. 

Kalamoun ale i z tohoto počtu dokázal vytěžit maximum. Z dnešního pohledu, kdy nejúspěšnější plemeníci jen lehce překonávají hranici 10% blacktype vítězů mezi svými potomky, dokázal Kalamoun vyprodukovat 21 vítězů blacktype dostihů, což činí výjimečných 17% ze všech jeho potomků, kteří dorostli dostihovému věku. Ještě působivější jsou statistiky jeho synů. Těch dal jen 50, ale 10 z nich vyhrálo blacktype a polovina - Bikala, Kalaglow, Kenmare, Persepolis a Shakapour - zvítězila v Gr.1 dostizích! Je fakt, že ne všichni následně uspěli v chovu, někteří byli dokonce velkým zklamáním, ale stačil jediný Kenmare, aby zajistil pokračování linie až do dnešních dnů.

To hovoříme o stavu v evropském chovu. Jeden z Kalamounových synů, vítěz Hungerford Stakes (Gr.3) Kampala, skončil v japonském chovu, ale tam se dostal až po řadě let v evropském chovu. Dnes by si jej už zřejmě málokdo pamatoval nebýt jeho syna jménem Tony Bin. Poměrně překvapivého vítěze Prix de l'Arc de Triomphe (Gr.1) zakoupil po jeho vítězství v největším evropském dostihu za 4 milióny dolarů Zenya Yoshida a poslal jej na svou Shadai Stallion Station.


Tony Bin, foto Shadai Stallion Station

Tony Bin byl v Evropě považován za slabého vítěze Arc, jeho rodokmen v době masivního nástupu Northern Dancerovy krve i kvůli průměrným výsledkům otce Kampaly evropské chovatele nijak nelákal a myslím, že téměř nikdo tehdy nelitoval hřebcova odchovu do země vycházejícího slunce. Tam se však Tony Bin záhy stal vycházející hvězdou a v roce 1994 se dokonce stal šampiónem tamních plemeníků, posledním před nástupem Sunday Silence. Hvězdou jeho produkce byla Air Groove, tamní Kůň roku 1997, vedle níž ale dal i vítěze japonského derby Jungle Pocket a Winning Pocket a řadu dalších hvězd.

Kenmare a jeho linie

V evropském chovu byl Kalamounovou jedničkou z jeho prvního ročníku pocházející bělouš Kenmare. Ten ve dvou letech vyhrál Prix Thomas Bryon (Gr.3), ve třech uspěl Prix Jacques le Marois (Gr.1) a Prix de Fontainebleau (Gr.3), díky čemuž byl ve Francii druhým nejlépe hodnoceným mílařem. Odchovanec barona Guy de Rothschilda odešel do chovu jako vítěz 6 z 11 startů. V chovu exceloval - dvakrát se stal šampiónem francouzských plemeníků a jeho úspěch oslovil i irský chovatelský gigant Coolmore. Ten, jak známo, vyhledává plemeníky mezi svými úspěšnými dostihovými koňmi a jen zřídka nakupuje již vyzkoušené plemeníky od jiných chovatelů. V současné nabídce irské odnože hřebčína je jediným takovým hřebcem Wootton Bassett, což nejlépe ilustruje přístup Johna Magniera a spol.

Nepřehlédněte: Před devíti lety se v Mostě střetl vítěz argentinského derby s pozdější matkou vítěze Ceny na počest narozenin Vladimíra Putina

Kenmare se přesto stal jedním z hrstky plemeníků, které Coolmore koupil poté, co jejich potomci na dráze ukázali, že něco umí. Navíc hřebce nevyužíval jen v Irsku, ale Kenmare ještě dávno před tím, že se pendlování mezi polokoulemi stalo běžnou záležitostí, zvládl během jednoho kalendářního roku dvě připouštěcí sezóny - jednu na severní a druhou na jižní polokouli.

Nutno dodat, že své nejlepší potomky Kenmare dal ještě před tím, než byl angažován Coolmorem. Oněmi hvězdami v jeho produkci byli dva francouzští hřebci šampióni Kendor a Highest Honor. Dlouho se zdálo, že z těchto dvou bude mít navrch vítěz Prix d'Ispahan (Gr.1) Highest Honor, trojnásobný šampión francouzských plemeníků z let 1995, 2000 a 2002, dnes se však ukazuje, že budoucnost linie bude spojena spíše s krví vítěze Poule d'Essai des Poulains (Gr.1) Kendora. Francouzský šampión dvouletek sice nikdy ve Francii titul šampióna plemeníků nezískal, ale minimálně jeden mu patří. Získal jej v roce 1996 v České republice!    

Od Glowinga po Kamssia

Koněm, který Kendorovi tehdy titul zajistil, byl svěřenec Františka Holčáka Glowing, první polistopadový držitel trojkoruny a jeden z prvních velkých úspěchů Kalamoumovy linie v našem turfu. Ale rozhodně nikoliv jediný. Sám Kendor byl též například mateřským otcem dvojnásobné klasické vítězky Larrimah (Platini) a několik dalších úspěchů této linie zajistili potomci jeho synů. Například Nombre Premier, otec druhé z Jarní ceny klisen Calistegie či později vítěz Champion Stakes Literato. Ten sice je ve francouzském chovu považován za zklamání, u nás mu ale výborné jméno udělaly vítězka Ceny trojročných kobýl Literalia a letošní klasický vítězka Syrenka. Špatně si nevedl ani Solar Power.

Krev Highest Honora v našem turfu nejvíce proslavil jeho syn Verglas, otec skvělé Reglisse, klisny blacktype výkonnosti v Irsku a nyní úspěšné matky, a také mateřský otec letošního vítěze dvou jedničkových sprintů Worth Choice. Verglas je také otcem francouzského klasického vítěze Silver Frosta, hřebce, který po osmi sezónách ve francouzském chovu stál tři sezóny v maďarské Bábolně, kde bohužel letos v červnu uhynul. Z jeho francouzského působení se ale narodila vítězka české i slovenské Jarní ceny klisen Dumnonia, matka jedničkové Devoir Rien (Olympic Glory).


Kendargent. Foto france-sire

Ve francouzském turfu vliv Kalamounovy linie slábl, ale nadějí na obrat k lepšímu či alespoň zachování linie do budoucna je již několik let Kendarův syn Kendargent. Na dráze sice nedosáhl na blacktype vítězství a získal "jen" druhé místo v Prix de la Jonchere (Gr.3) (za Wirelessovým otcem Kentucky Dynamite) a čtvrté v Prix Jean Prat (Gr.1) a v chovu začínal jako plemeník připouštějící za pohých za 1.000 €. Navzdory velmi omezené příležitosti v úvodních letech své kariéry z něj ale vyrostl jeden z nejúspěšnějších francouzských plemeníků, který má již 62 blacktype potomků a v letech 2017 a 2018 připouštěl za dvadvacetinásobek původní ceny. A co víc, má už v chovu nadějného nástupce Gokena, který loni exceloval se svými prvními dvouletky.

Právě Kendargent je také strůjcem zatím posledního úspěchu Kalamounovy linie u nás - nedělního vítězství Kamssia v Saint Leger. Bělouš, kterého si jeho František Hrubý vyhlédl na francouzské dražbě, padl majiteli do oka jistě především proto, že je polobratrem jiného úspěšného zástupce bílozelených barev Ramssia. Určitě ale nepřehlédl, že v jeho žilách koluje i krev francouzského šampión-plemeníka Linamixe (Mendez), hřebce, který stojí za podstatnou částí Hrubého úspěchů v českém turfu. Linamix je totiž mateřským otcem Kendargenta, jehož rodokmen je tak spojením dvou legend francouzského chovu. A Kendargent jejich důstojným pokračovatelem.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další