Velká pardubická je natolik specifický a výjimečný dostih, že odchovávat koně s cílem uspět právě v ní je nejen velmi složité, ale takřka nemožné. Od rozhodnutí, jaké spojení realizovat do možnosti prvního startu z tohoto spojení narozeného koně v jeho první Velké pardubické uplyne minimálně 7 let, během kterých se jak se zmíněným koněm, tak i okolními podmínkami, může stát mnohé. 

Přesto, když se podíváme na rodokmeny vítězů našeho nejslavnějšího dostihu, jsou tato pedigree zajímavou a věrnou ilustrací změn a trendů, jakými chov překážkových koní a nákupy potenciálních hvězd během dvou desetiletí prošly.

Máme za sebou 20 ročníků Velké v tomto tisíciletí, kteří však mají celkem jen 13 vítězů. Prožili jsme v celé dlouhé historii dostihu unikátní období dvou na sebe navazujících trojnásobných vítězů (Tiumen, Orphee des Blins) a zažili též další tři dvojnásobné vítěze.

Peruán, Chalco a Registana aneb dozvuky chovů socialistických zemí

Prvním vítězem nového tisíciletí byl navíc PERUÁN, který triumfem v roce 2000 završil svou tříletou vládu nad taxisem. V době, kdy Peruán naposledy probíhal vítězně cílem, mu bylo již 12 let. Narodil se tudíž už v roce 1988, rok před sametovou revolucí, kdy jeho chovatel Státní statek Znojmo těžko mohl tušit, jakými změnami nejen český turf, ale i Velká pardubická (a také samotný státní statek) od té doby projde. Peruánův rodokmen je ale přesto zajímavým pohledem do předlistopadového československého chovu.

Jeho otcem byl Agadir, výtečný mílař napajedelského chovu, který je skvělým odrazem toho, jak československý chov v 70. a počátku 80. let fungoval. Zvláště v 70. letech náš chov trpěl velmi nízkou nabídkou krevně zajímavých importovaných plemeníků. Ten byl dán řadou faktorů, ale jedním z nejvýznamnějších byl import Behistouna (viz náš starší článek), tehdy považovaného za modlu, která vyřeší všechny problémy domácího chovu a jehož dovoz nadlouho zablokoval další nákupy plemeníků.

Cestou, jak i přesto oživit krevní skladbu byly výměnné pobyty klisen s předními hřebčíny v Polsku, tehdejší NDR a také v Sovětském Svazu. Zvláště polská nabídka plemeníků byla v porovnání s naší velmi zajímavá a pestrá a z připuštění především napajedelských klisen u těchto hřebců se narodila dlouhá řada vynikajících koní včetně Century (Balustrade), Redakty (Dakota) nebo Sudana (Negresco). Patřil mezi ně i Agadir, jehož otec Mehari (Lavandin) byl šampiónem polských plemeníků. Agadirova matka Arabie (Clairval) je zase ukázkou cesty, jak oživit mateřské stádo. Její matka Aralie (Vieux Manoir) byla spolu s dalšími součástí dvou velkých nákupů chovných klisen pro napajedelský hřebčín počátkem 60. let ve Francii a Arabie, dcera Djebelova vnuka Clairval (Clarion) byla přivezena do ČR v těle matky.

Peruánova matka Pergola měla průměrnou výkonnost, ale byla dcerou trojnásobného vítěze Velké pardubické Koroka. Tento syn možná nejpodceňovanějšího plemeníka historie našeho chovu Astyanaxe se dokázal prosadit i v roli plemeníka, kdy se výrazně projevil vliv Astyanaxova otce Djebela, jehož krev se skvěle uplatnila i v překážkovém chovu. Na Djebela byl Peruán 5x4 prochován a lze se domnívat, že právě jeho vliv měl na úspěších Peruána nemalý podíl.


Djebelova krev sehrála v chovu překážkových koní výraznou roli a nemalou měrou tomu bylo i
v případě Velké pardubické

V roce 2001 bojoval Peruán o vítězství znovu, ale ve finiši, který vzbudil vášně a řešil se až u Dostihového soudu, jej těsně překonal CHALCO. Další český odchovanec pocházející z chovu ZD Březůvky byl počat v roce 1991, ale i on je odrazem změn v československém chovu, k nimž docházelo v 80. letech, především v jejich druhé polovině. Ta byla obdobím bujného rozvoje chovu plnokrevníka, především však jeho početních stavů. Jen mezi lety 1984 a 1989 vzrostl počet připuštěných plnokrevných klisen o 43% a dosáhl úrovně 1152 klisen. Zároveň s tím bylo do ČSSR importováno do té doby nemyslitelné množství plemeníků ze západní Evropy. K těm nejzajímavějším patřil Chalcův otec Corvaro (Vaguely Noble), který u nás začal připouštět v roce 1987, dva roky poté, co jeho importovaná dcera Whisky získala titul Koně roku. Hřebec přišel do českého chovu s vizitkou plemeníka grupové výkonnosti a výborného rodokmenu, který i v Irsku dokázal dát koně blacktype třídy, ale v našem chovu navzdory dobré příležitosti zklamal.

V 80. letech vládlo tehdejšímu socialistickému bloku, alespoň co se týká kvality chovu plnokrevníka, Polsko, a tak i import nestartovavší klisny, jako byla Chalcova matka Chalinia, byl považován za přínos. Dcera vítěze polského derby Skunkse (Doryant) také přínosem byla, když vedle Chalca dala též přední dvouletku Christy či jedničkovou vítězku Chanci. Její dcera Charente (Lincoln) se v chovu prosadila prostřednictvím dalšího špičkového steeplera Cherwicka (Laroche) a tato rodina dnes tvoří základ chovu Vítězslava Vandy, který počátkem 90. let zprivatizoval březůvský chov.

I rodokmen dvojnásobné vítězky Velké pardubické REGISTANY je, navzdory suffixu GER za jejím jménem, dozvukem předlistopadových reálií. V červenci loňského roku uspaná klisna se narodila v roce 1996 v hřebčíně Görlsdorf, ležícím severně od Berlína, nedaleko hranic s Polskem. A právě polský chov hrál v jejím osudu klíčovou roli. Jak jsme uvedli výše, byl tamní chov v 70. a 80. letech minulého století hegemonem středoevropského regionu a z tamní pestré nabídky plemeníků jsme netěžili jen my, ale i východoněmečtí chovatelé. Ti si z Polska pronajali Nasrullahova vnuka jménem Tuny, který ve východním Německu zplodil 3 vítěze tamního derby a jedním z nich byl i Registanin otec Tauchsport. Plemeník, který si vydobyl dobré jméno i u nás zásluhou dvojnásobné klasické vítězky Fredy, zůstal v tamním chovu i po sjednocení Německa, které pro většinu východoněmeckých plemeníků znamenalo konec kariéry. Tauchsport zůstal, ale jako překážkový plemeník. Jeden z hlavních důvodů jeho popularity mezi chovateli překážkových koní se jmenoval Registano a byl pravým bratrem naší pozdější šampiónky.


Registana byla zařazena do chovu a ač klisny z překážek po náročné kariéře nebývají moc často úspěšnými matkami, v chovu se neztratila. Na snímku se synem Reaperem, pozdějším vítězem 6 překážkových dostihů, umístěným ve třech kvalifikacích. Foto Wrbna Racing. 

Čilou výměnu chovného materiálu mezi někdejšími socialistickými zeměmi ukazuje i mateřská část Registanina rodokmenu. Její matka Reklame, vítězka 6 dostihů, je totiž dcerou maďarského Immera, který působil v německém chovu. Immer je synem legendy maďarského turfu Imperiála (Imi) a jeho matka Margareta má za otce jednoho z pilířů poválečného chovu v Československu hřebce Gradivo (Ladro).

Maskul a nástup Northern Dancerovy linie

Zcela jinou kapitolu představuje vítěz z roku 2002 MASKUL (Lear Fan) který dokázal svůj triumf zopakovat ještě v roce 2005. Do České republiky se dostal už na podzim roku 1996, kdy byl za 9.500 gns zakoupen na dražbě koní v tréninku v Newmarketu. Byla to na tehdejší dobu vysoká cena a Maskul se na rovině stal prvním velkým koněm stáje Rajmunda Pavly, kterou posléze reprezentovala taková esa jako Blueridge Dancer (Bluebird), Ray of Light (Rainbows for Life) či Tribal Instinct (Doyoun). Zatímco předešlí vítězové Velké měli vesměs velmi nevýraznou rovinovou kariéru, Maskul přešel do překážek jako přední vytrvalec, který vedle dvou jedničkových triumfů získal třetí místo ve Slovenském derby. 
Také jeho rodokmen představoval zcela jinou ligu. Otec Lear Fan (Roberto) patřil v té době k předním plemeníkům slavné americké Gainesway Farm, na které připouštěl za 25 tisíc dolarů, matka Hooriah byla dcerou nejvýznamnějšího světového plemeníka druhé poloviny 20. století Northern Dancera (Nearctic) a a též polosestrou klisny I Will Follow (Herbager), jejíž syn Rainbow Quest (Red God) byl v té době druhým nejlepším plemeníkem v celé Evropě.

Maskul byl po vítězi z roku 1997 Vronském (Rookery Hill) druhým premiantem Velké, jemuž v žilách kolovala krev Northern Dancera. Tento plemeník, respektive jeho krev, dnes pevně vládne chovu plnokrevníka po celém světě a jen pro ilustraci - z 24 plemeníků, kteří letos působili v českém chovu náleží k jeho přímé linii 17 a nenajdeme mezi nimi žádného, v jehož rodokmenu byl Northern Dancer nebyl přítomen. Do překážkového provozu ale jeho vliv přišel později, ve Velké pardubické se projevil s ještě větším zpožděním, nicméně po Maskulovi už každý plnokrevný vítěz Velké pocházel z jeho přímé linie až do loňského vítězství Theophila (Elusive City).

Prvním byl vítěz z roku 2006 DECENT FELLOW, německý rodák, který ve své domovině také jako tříletý absolvoval 12 startů, z nichž získal 1 vítězství a 7 umístění. Následující sezónu byl již v péči Josefa Váni a věnoval se pouze překážkovým dostihům. Jeho rodokmen je zajímavou vzpomínkou právě z pohledu nástupu Northern Dancerovy linie. Děd Viceregal, narozený v roce 1966 v Kanadě, pocházel z Northern Dancerova prvního ročníku a byl také jeho prvním synem v evropském chovu, když po 5 sezónách v Kanadě byl exportován do Francie. Decent Fellowův otec Esclavo byl pro změnu jedním z prvních potomků Viceregala narozených v Evropě a poté, co se stal německým zimním favoritem a také šampiónem tamních dvouletků, si vybojoval místo v chovu, jako opět první zástupce Northern Dancerovy linie v chovu v Německu. Skokový potenciál však dostal Decent Fellow do vínku spíše od své matky Domicelly, která v Německu vyhrála 6 překážkových dostihů včetně listed steeplechase v Düsseldorfu.


Northern Dancer, elementární plemeník moderního chovu. Foto Tony Leonard

Decent Fellow byl pro český turf zakoupen po kariéře ve třech letech, SIXTEEN, která jej v roce 2007 z pardubického trůnu sesadila a porazila o 7 délek, byla svým majitelem, filmovým producentem Jaroslavem Boučkem, zakoupena již jako hříbě. Ač byla klisna počata v Irsku a narozena ve Francii, v době, kdy putovala do Česka, se v naší zemi, přesněji v Hřebčíně Napajedla, pomalu zabydloval její otec. Její matka pak posílila nově budované stádo v mimoňském hřebčíně zhruba v době, kdy byla kupována samotná Sixteen. Otcem úspěšné bělky, která čtvrtým místem v Oaks ukázala třídu i na rovinách, nebyl nikdo menší než Rainbows for Life (Lyphard), mnohonásobný šampión českých plemeníků, jehož potomci se neztratili ani na překážkách. Matka Semantica (Tel Quel), polosestra Gr.3 vítěze Top of The World (Top Ville), sice neběhala, ale vedle Sixteen dala v chovu i vítěze listed steeplechase v Německu Sekundanta (Signe Divin) a trojnásobného překážkového vítěze Sixtyseven, u kterého dr. Pulec, tehdejší majitel mimoňského hřebčína, zopakoval úspěšné spojení s Rainbows for Lifem.

V roce 2009, kdy polský odchovanec Age of Jape získal trojkorunu a posléze i titul Koně roku, zahájil ve Velké svou vítěznou sérii jiný kůň polského chovu TIUMEN. Právě v té době vrcholil zájem českých stájí o koně z Polska, kteří se díky jménům jako Masini (Dixieland), Kolorado (Enjoy Plan), Almanzor (Jape), Diatelot (Who Knows), Iraklion (Jape) a dalším u našich trenérů zapsali jako výteční koně zvláště do překážek. Tehdy navíc polský turf procházel krizí způsobenou nejistotou ohledně závodiště ve Sluzewieci, která s sebou přinesla výrazný pokles odbytu domácích odchovanců. Tito koně pak byli nabízeni našim majitelům za výhodné ceny či dokonce do takřka bezplatných pronájmů. Stav, z něhož mohli těžit čeští majitelé, však draze zaplatili naši chovatelé, kterým výrazně vzrostl problém s prodejností vlastních ročků.
Tiumen reprezentoval chov SK Moszna, s jejímiž odchovanci měl český turf mnoho pozitivních zkušeností. Nicméně samotný Tiumen nebyl synem některého z preferovaných překážkových plemeníků jakými byli Jape (Alleged) či Enjoy Plan (Alydar), ale nenápadného Beaconsfielda, Nureyevova (Northern Dancer) syna, který nikdy neběhal. Z pohledu našeho turfu však měl velmi zajímavou matku Toskanellu, která byla dcerou vítěze polského derby Demon Cluba (Club House). Zklamavší favorit Ceny Varšavy z Mezinárodního mítinku 1981 v Chuchli byl synem legendární polské Demony, jejímž otcem nebyl nikdo jiný než mnohonásobný šampión československých plemeníků Masis (City). A jistě stojí za připomenutí, že mateřským otcem Demony je polský rodák San (Leb w Leb), v jehož rodokmenu hraje významnou roli možná vůbec nejlepší plemeník, jaký kdy u nás stál, Saint Simonův syn Matchbox, na něhož je San dokonce 5x3 prochován.

Nepřehlédněte: Před stoletím a čtvrt přišel do Napajedel. Zanechal ale stopu, která je dodnes patrná v rodokmenech velkých vítězů 

Francouzský neplnokrevník a vítěz od zeleného stolu

Nový přístup v hledání koní pro úspěch v Pardubicích ukázala trojnásobná vítězka z let 2012 – 2014 ORPHEE DES BLINS. Francouzskou rodačku koupila DS Pegas už jako prověřenou steeplerku, která ve Francii dokázala dvakrát vyhrát i tamní mekce překážkového sportu v Auteuil a do ČR přišla s vizitkou 4 překážkových vítězství. V té době i ostrovní turf uznal kvalitu francouzských „neplnokrevných“ koní a jejich skvělé výsledky v překážkovém sportu a ač nebyla první zástupkyní takové krve u nás, byla rozhodně nejlepší. Dnes Francouzi tyto koně označují souhrnně AQPS, což je zkratka od „autre que pur sang“, tedy v překladu „jiný než anglický plnokrevník“, což však zahrnuje celou řadu plemen. Orphee des Blins je vedena jako AC, tzn. nízkoprofilový angloarab s pouhými 1,73% krve arabského plnokrevníka. Její otec, otec báby, prabáby i praprabáby však byli všichni angličtí plnokrevníci, jejichž krev v žilách trojnásobné vítězky výrazně převládá. Otcem je plemeník Lute Antique, jehož linie směřuje k již výše zmiňovanému Djebelovi, dědovi legendárního Koroka.



Ve Francii se narodil i RIBELINO, který se stal vítězem po diskvalifikaci Nikase (Scater), a i on přišel do českého turfu jako hotový překážkový kůň. Jeho francouzské výsledky ale nedosahovaly úrovně Orphee (vyhrál jeden menší dostih cross-country v Lignieres), a na rozdíl od Orphee des Blins reprezentuje plemeno anglický plnokrevník. Přesto však něco společného mají. Syn málo úspěšného plemeníka Truth Or Dare (Royal Academy) je zajímavě 3x3 prochován na klisnu Reve de Reine (Lyphard), jejímž mateřským otcem je Luthier, což je děd otce Orphee hřebce Lute Antique, který i do tohoto rodokmenu vnáší významný vliv plemeníka Djebela.

Sadler’s Wellsův nástup

Vítězové následující tří ročníků Velké pardubické reprezentují aktuálně nejvyhledávanější krev, kterou je krev dvanáctinásobného šampióna plemeníků Anglie a Irska Sadler‘s Wellse (Northern Dancer). Ten ovlivnil světový chov zcela zásadním způsobem a poté, co k obrazu svému změnil chov rovinových koní, a to zvláště těch pro derby distanci, dělá totéž i v chovu koní pro překážkové dostihy. Ostrovní překážková sezóna 2018/19 navíc ukázala další směr, jak s touto krví pracovat – a to skrze prochování. Inbreeding na Sadler‘s Wellse dnes angličtí a irští chovatelé překážkových koní využívají velmi často a rádi a praxe ukazuje, že je to úspěšná cesta.

První vítěz Velké pardubické z jeho linie ale nepřišel do našeho turfu z Anglie nebo Irska, ale narodil se na Moravě, v našem nejslavnějším hřebčíně v Napajedlích. Byl jím v roce 2016 vítězný CHARME LOOK, jehož otec Look Honey, který byl přímo synem Sadler‘s Wellse, a mateřský otec Rainbows for Life byli zřejmě nejlepší plemeníci, jací v tomto tisíciletí v Napajedlích působili. Výborná je i rodina, kterou v Napajedlích založila Charme Lookova bába Charming Heights (Persian Heights), matka 6 potomků jedničkové třídy. Její potomci se uplatňují na rovinách i překážkách jako například Charccari (Beccari), který po úspěšné rovinové kariéře zahrnující umístění v několika jedničkových dostizích mj. doběhl druhý v Corsa Siepi di Merano, proutěnkách nejvyšší Gd1 kategorie v Itálii. Skvělý byl i Charley, pravý bratr Charme Lookovy matky, který po skvělé rovinové kariéře, zahrnující i druhé místo v Českém derby, vyhrál listed proutěnky v Baden-Badenu.

Rok po Sadler‘s Wellsovu vnukovi se ve Velké prosadil jeho pravnuk NO TIME TO LOSE. Ten byl zakoupen, stejně jako Maskul, na dražbě koní v tréninku v Newmarketu, ale až jako tříletý poté, co v Anglii vyhrál dvoumílový handicap. V ČR přešel hnědák, za kterého DS Paragan zaplatila 17.000 gns, hned na překážky a ve čtvrté sezóně skvělým finišem získal nejcenější triumf své dosavadní kariéry. No Time To Lose je synem vítěze Epsom Derby hřebce Authorized (Montjeu), jehož jiný syn Tiger Roll půl roku po triumfu No Time To Lose vyhrál slavnou Grand National v Liverpoolu a udělal ze svého otce jediného plemeníka historie, jehož potomci získali oba tyto dostihy. Tiger Roll, který mimochodem vítězství v Aintree obhájil a jeho cestu za třetím vítězstvím v řadě letos zastavila epidemie koronaviru, je příkladem špičkového steeplera s výše zmíněným prochováním na Sadler‘s Wellse. Tento inbreeding sice v rodokmenu No Time To Lose nenajdeme, ale Váňův svěřenec k němu nemá až tak daleko. Jeho matka je totiž vnučkou Nureyeva, který je 3/4 bratrem Sadler‘s Wellse, a tudíž je valach prochován jak na Sadler‘s Wellsova otce, tak i na jeho bábu.


Vítěz Epsom derby Authorized, první plemeník, který dal jak vítěze Grand National, tak i Velké pardubické. Foto Darley. 

Předloňský vítěz Velké pardubické TZIGANE DU BERLAIS reprezentuje nejnovější trend v hledání úspěšných steeplerů – nákup ročka s krví úspěšných překážkářů. Je to cesta poměrně dlouhá, ale jak se ukazuje, schůdná. Hřebce koupil jako ročka bloodstock agent Christian Richner pro Jiřího Charváta, který za něj zaplatil 26.000 €. Už v době nákupu byl katalogový list jeho rodiny plný úspěšných překážkových koní, zvláště u báby Cindy Cad (Cadoudal), ale ještě než se Tzigane poprvé ukázal na dráze, podařilo se jeho polosestře Gitane du Berlais (Balko) vyhrát Gd3 proutěnky v Irsku. Ta byla později, už jako začínající chovná klisna, vydražena za 220.000 €. Sázka na skvělou překážkovou rodinu a otce Poliglota, syna skvělého Sadler‘s Wellse, se Jiřímu Charvátovi bohatě vyplatila.

Theophilos - první vítěz z Mr. Prospectorovy linie

Northern Dancerova linie dnes vládne celému světu plnokrevníka, ale pokud bychom hledali linii, která je pomyslnou dvojkou, bude jí linie amerického Mr Prospectora. Ač už dnes značně rozkošatělou linii nelze jednoznačně specifikovat, vesměs přináší především ranost a rychlost, zatímco tvrdost není její nejsilnější stránkou. To nejsou zrovna vlastnosti, které by koně předurčovaly k úspěchu ve Velké pardubické, ale jak vidno, příslušnost k této linii THEOPHILOVI (Elusive City) v úspěchu nezabránila. Theophilos byl jako roček prodán za 35.000 € a v péči trenéra Schiergena vyhrál dva dostihy ve Francii. První start v péči Josefa Váni absolvoval jako pětiletý v rovině v Meranu, od té doby běhá již jen překážkové dostihy. Otec Elusive City (Elusive Quality) drží vlastnosti celé linie, sám dosáhl největšího úspěchu jako dvouletý a je dnes považován především za otce raných koní.
Jeho matka Russian Doll ale běhala vytrvalecké tratě, mj. i díky vlivu svého otce Rainbow Questa (Blushing Groom), výše zmíněného plemeníka, z jehož rodiny pocházel i Maskul. Bába Petrushka (Unfuwain) dokonce vyhrála Irish Oaks a do chovu ji koupil šejk Mohammed za tehdy rekordních 5,25 miliónů dolarů.  


Jeho otec i celá linie dávají rychlé a rané koně, Theophilos však přesto dokázal Velkou vyhrát. Foto Dostihový spolek

Tolik rodokmeny třinácti vítězů posledních dvaceti ročníků Pozítří se bude psát další kapitola a uvidíme, co nám z pohledu pedigree řekne.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další