Když na konci roku 2013 bylo oznámeno, že Mikhail Glinka končí dostihovou kariéru a bude plemeníkem v Centru Darhorse, napsal jsem o něm, že plemeník takové třídy a rodokmenu debutoval v našem chovu naposledy zřejmě za dob Baltazziho. Byla zde řada mimořádně zajímavých plemeníků, a to i v době centrálního plánovaní, ale i největší hvězdy jako Deux Pour Cent či L'Amiral k nám přišly až poté, co absolvovaly řadu sezón jinde. Dodnes nemám důvod tehdejší výrok měnit, dnes už ale není podstatný. Podstatné jsou hřebcovy výsledky v chovu, na které se nyní blíže podíváme.

 
Šavujev: Netrénoval jsem mnoho takhle tvrdých koní

Dostihová kariéra Mikhaila Glinky byla mimořádně pestrá. Zahájil ji jako dvouletý v srpnu 2009 vítězstvím v maiden na 1700 metrů v Galway, po kterém jej Aidan O'Brien nasměroval do dostihu EBF v Killarney, kde skončil druhý. Následně byl přihlášen do Gr.2 Royal Lodge Stakes v Ascotu, kde v poli deseti koní obsadil šestou příčku. Start v Eyrefield Stakes (L) na 1800 metrů v Leopardstownu znamenal první blacktype vítězství. po kterém skončil na těžké půdě druhý v Gr.1 Criterium de Saint-Cloud na 2 kilometry, kde za ním skončil jeho současný kolega Zazou (Shamardal).

Do klasické sezóny vstoupil třetím místem v Ballysax Stakes (Gr.3, 2000 m) a dva měsíce poté zvítězil ve vytrvalecké Queen's Vase (Gr.3) na 3200 metrů. Triumfem na slavném mítinku Royal Ascot hřebcova ostrovní kariéra skončila, protože krátce po vítězství byl zakoupen Ramzanem Kadyrovem a poslán do Ruska, aby stanul na startu tamního derby. Písková dráha mokevského závodiště mu nesedla a v derby skončil šestý, když dostih ovládl jiný Kadyrovův kůň North Stream (Giant's Causeway).   



Od trenéra Šapkukajeva se stěhoval na jeden start k trenéru Gary Mooremu a absoloval jeden start v Ascotu, kde skončil pátý v Gr.3 Cumberland Lodge Stakes. Poté následoval přesun do Dubaje k H.J. Brownovi, dále zpět k Mooremu, znovu k Brownovi a poté, v roce 2012, jej získal do péče Arslangirej Šavujev. Během pendlování mezi Dubají a Evropou získal především vítězství v Gr.2 Dubai City of Gold na 2400 metrů, kde za sebou nechal takové koně jako Cavalryman či Joshua Tree, a Preis der Sparkassen - Finanzgruppe (Gr.3, 2000 m), které získal v době přípravy trenérem Šavujevem.

V roce 2012 stanul i na startu Prix de l'Arc de Triomphe (Gr.1) jako druhý kůň historie v českém tréninku (po Tullamore). Na těžké půdě tehdy skončil na 14. místě, dvě příčky za pozdějším stájovým kolegou Meandre (Slickly), porazil však vítěze francouzského derby toho roku Saonois (Chichicastenango). Objevil se i na českých drahách, mj. v památné Ceně města Karlovy Vary, jednom z nejlépe obsazených dostihů české historie, ve které doběhl současně druhý s Dux Scholarem za svým stájovým druhem Green Destiny, vítězem Arc Trialu (Gr.3), před posléze ve Francii velmi úspěšným My Old Husbandem.

Nepřehlédněte: Světu loni vládl Ghaiyyath. Mezi nejlepší v mezinárodní klasifikaci se opět vešel i Nagano Gold 

Celkem za svou kariéru absolvoval 27 startů, 5x zvítězil, 5x doběhl druhý a 3x třetí, vydělal po přepočtu 431 tisíc liber. Vedle třídy zaujme i tvrdostí, či přesněji odolností, kterou musel prokázat při hodně náročném menežování a pendlování mezi kontinenty bez zimní pauzy. Trenér Šavujev několikrát na jeho konto dodal, že netrénoval mnoho takhle tvrdých koní a že toho mohl při ohleduplnějším menežování dosáhnout mnohem víc.

První blacktype syn Galilea ve středoevropském chovu

Když se Rostislavu Kopeckému podařilo zajistit Glinkovy služby pro český chov a Kadyrovovi manažeři souhlasili s jeho umístěním v krabčickém chovu, byl Mikhail Glinka historicky prvním Galileovým (Sadler's Wells) synem blacktype výkonnosti ve středoevropském chovu. Krabčice v tehdejší inzerci často poukazovaly na skutečnost, že hřebec plně odpovídá Tesiovu výroku o významu Epsom Derby na chov plnokrevníka. V anglické modré stuze uspěl nejen Galileo, ale postupně i čtyři jeho synové a také jeden vnuk, navíc Glinkova matka Lady Karr (Mark of Esteem), prapravnučka Mill Reefa (Never Bend), jehož synové a vnuk též v Epsomu uspěli, je pravou sestrou dalšího vítěze Epsom Derby Sira Percy. A bába Percy's Lass byla dcerou Blakeney, kterého též v listinách vítězů anglického derby najdeme. Tato jména v hřebcově rodokmenu mu nejen dávala mimořádnou sílu, ale, jak se později plně ukázalo, měla být i vodítkem při hledání optimálních partnerek. 

Nejžádanější hřebec sezóny 2017, který loni dostal jen 9 klisen

Od začátku své chovné kariéry působí Mikhail Glinka v Krabčicích, kde letos vstoupí do své již osmé připouštěcí sezóny. Start měl pomalejší, možná i kvůli poplatku 40 tisíc korun, se kterým v roce 2014 v českém chovu začínal. Později klesl na 30 tisíc a v roce 2017 byl se 37 partnerkami nejžádanějším hřebcem v zemi. V posledních letech však počet jím připuštěných klisen klesá a nijak mu nepomáhá, že na stejném dvorku stojí tak atraktivní hřebci jako Zazou a Dux Scholar. V loňském roce dostal už jen 9 klisen, což mi na hřebce jeho kalibru přijde žalostně málo.

Seznam potomků Mikhaila Glinky a jejich výsledky v rovinových dostizích

* Forea byla ze všech 4 startů v dvou letech diskvalifikována protože běhala pod jménem Finigy. Před diskvalifikací ze 4 startů získala 4 umístění a 59.500 Kč

Výsledky podle jednotlivých ročníků na rovině

zdroj: Katalog plemeníků s podporou ČSCHPMDK

Hřebci dosud na rovinách vyběhlo 34 potomků. Na tomto místě ale musím, stejně jako loni, upozornit, že vzhledem k nemalému počtu zahraničních partnerek jsme navzdory bedlivé práci mohli nějakého potomka přehlédnout. Ze zmíněných 34 potomků 11 zvítězilo v celkem 22 dostizích a získali 102 umístění. Pokud celkový výdělek 2,5 miliónu korun vydělíme počtem startujících, dostaneme poměrně velmi vysoký průměrný výdělek, činící 73.694 Kč, naopak procento vítězů (32,4%) je jen průměrné.

Navzdory poměrně nízkému počtu startujících potomků má Glinka početné zastoupení mezi elitou. K ní můžeme zcela jistě počítat šampiónku tříletých klisen na Slovensku Slivku z chovu Josefa Vymazala, vítězku Ceny Arvy (L) a Ceny trojročných kobýl (I.k.) či loňského vítěze slovenského Zlatého poháru (I.k.) Bolthorna, který předloni doběhl čtvrtý ve Slovenském derby (Gd3) a St. Leger (L) a po sezóně byl zvolen Nejlepším koněm slovenského chovu. V jedničkách bodovali i další potomci Mikhaila Glinky. Účastník předloňského Českého derby Big Ben finišoval třetí ve Velké červnové ceně, před tím obsadil pátá místa v Ceně zimního favorita (L) a Velké jarní ceně (L). O rok dříve skončil třetí v hlavním derby trialu Velké červnové ceně (I.k.) jiný Glinkův syn Top One, též účastník Českého derby. Výborně si vedla i polská Magadi, vítězka Nagrody Upsali, polského dostihu I.kategorie a i nejlepší Glinkův tříletek loňské sezóny, ve Švýcarsku úspěšně běhající Alacon z chovu hřebčína v Kobylanech.

Na druhou stranu seznam potomků ukazuje hodně takových, kteří na dráze nevydělali nic. Technicky k nim bohužel patří i nešťastná Forea, která jako dvouletá byla jednou z nejlepších klisen domácího chovu, ale jelikož u ní došlo k záměně a běhala pod jménem Finigy, byla ze všech startů diskvalifikovaná. Většina ostatních však absolvovala maximálně 3 starty. Čím si vysvětlit tento zdánlivý paradox, kdy na jedné straně má hřebec velmi vysoký podíl výrazně nadprůměrných jedinců, ale stejně tak velký podíl koní bez umístění? Myslím, že klíčem je přístup k hřebci. Podle mého názoru je nepochybné, že Mikhail Glinka patří k nejtalentovanějším plemeníkům v našem chovu a při srovnání s ostatními hřebci, kteří mají dostatek českých potomků, v něm osobně stále vidím největší talent. Na druhou straně to rozhodně není jednoduchý plemeník a klisny je pro něj nutno pečlivě vybírat. Ač ukázal třídu už jako dvouletý, ranost rozhodně nepředává a jeho potomci mají vesměs spíše tendence k pozdnějšímu dozrávání. Jak ale ukazuje třeba Slivka, pečlivý výběr partnerky toto zdárně dokáže eliminovat. Funguje to tak i u samotného Galilea, který už dávno nedostává dcery Darshaana a podobných hřebců, jako v úvodu své kariéry, ale dcery Danehilla, Pivotala či klisny ze Storm Catovy linie, tedy hřebců vnášejících ranost a rychlost. 

Pokud si projdeme rodokmeny Glinkových nejúspěšnějších potomků, je to až do očí bijící. Matka Slivky Sun of Gracie je dcerou Ivana Denisoviche, raného a rychlého Danehillova syna, který v roce 2005 vyhrál druhý Gr.2 dostih anglického kalendáře pro dvouleté hřebce July Stakes (Gr.2, 1200 m), konaný 6. července. Matka Bolthorna Bathory sice sama jako dvouletá neběhala, ale je dcerou šampióna anglických dvouletků Celtic Swing (Damister). Big Ben je zase z matky po Mujahid, již penzionovaném synovi Danehillova otce Danziga z matky po Storm Cat, který byl též špičkovým dvouletkem, což dokládá i triumf v nejvýznamnějším ostrovním dostihu pro dvouleté Dewhurst Stakes (Gr.1, 1400 m). Big Benova matka Brittany, vítězka Jarní ceny klisen a slovenské Velké jarní ceny, také ukázala formu už jako dvouletá, když doběhla druhá v Pardubické zimní královně. Polská Magadi je dcerou české zimní královny 2008 Magmy (Sorbie Tower) a slovenský odchovanec Alacon je z matky po Dark Angel (Acclamation), což je dnes jeden z nejpopulárnějších zdrojů ranosti a rychlosti v ostrovním chovu.

Ale není to jen otázka vhodných klisen kvůli ranosti. Jeho potomci potřebují čas a jak to krásně vystihl šéf krabčického chovu Ladislav Pohanka v nedávném rozhovoru, "musí se s nimi pracovat hodně v rukavičkách". Vyžaují tudíž individuální přístup, trpělivost a čas. Příklady Slivky, Bolthorna a dalších ukazují, že pokud dostanou to, co mají, odvděčí se mimořádnými výsledky. A zcela jistě si zaslouží větší příležitost, než jakou nyní dostává.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další