Koupě vlastního plemeníka velmi solidního potenciálu, nákupy chovných klisen s cílem prodávat jejich potomky nejen u nás, ale i na zahraničních dražbách, ale též pokusy o pinhooking s realizací na francouzských dražbách a hledání investorů, s nimiž se chce pokusit vyhledávat na trhu koně, kteří mají potenciál být následně prodáni za vyšší než nákupní ceny. To jsou v kostce aktuální aktivity poměrně nové tváře v tuzemském bloodstock byznysu Miroslava Kantka.

Ve svých 26 letech vstoupil do bloodstock byznysu velmi zostra. Nejprve koupil ve Francii plemeníka Cat Juniora, poté více jak desítku chovných klisen a už má za sebou i první úspěšné prodeje. Na říjnové dražbě ročků v Deauville prodal Lokotransu za 18.000 € ročního hřebce po Dabirsim z Weepeeta, jehož koupil v únoru za 6 tisíc. O půldruhého měsíce dříve se mu a s ním spolupracujícímu Emmanuelu Talvardovi, jinak šéfovi Trávníčkova Haras de Beaufay, podařil lukrativnější obchod. Chovnou klisnu Exceedingly Rare (Lope de Vega), zakoupenou březí po Havana Gold (Teofilo) v prosinci loňského roku v Newmarketu za 13.000 gns, prodali privátně i s hříbětem irskému zájemci za 75.000 €. Letos mají společně v plánu rozšířit počet investičních příležitostí i pro externí klienty. Nakupovat a prodávat budou zejména odstávčata a chovné klisny s výhledem prodeje v horizontu 8-10 měsíců. Klíčová pro jejich plány bude prosincová dražba v Deauville, která začne už za dva týdny. Před jejím začátkem jsme si s Miroslavem Kantkem povídali o jeho plánech, představách i nadějích, které do nového byznysu vkládá. Začali jsme ale tradičně “od Adama”.          

Jak jste se ke koním dostal?

U koní se díky své rodině pohybuji celý život. Otec jezdil a trénoval, i dědeček trénoval, takže u koní jsem byl od dítěte. Hlavním impulsem pro start současných aktivit byla babička ze strany maminky, která v době, kdy jsem pracoval na plný úvazek v Bruselu, vážně onemocněla. Vrátil jsem se, abych se o ní staral a bylo i potřeba řešit co s jejími koňmi. V té době jsem převzal mj. i Apolona, který byl v té době prakticky čtyřkovým koněm, ale po vítězství v pražské trojce skončil třetí ve Slovenském derby. Zároveň jsem převzal i Apinou, tak jsme řešili jak dál i s chovem.
Už jsem měl delší dobu v hlavě plán se do chovu pustit, překážkou byla právě práce v zahraničí, ale když se otevřely nové možnosti, začal jsem jej realizovat. Důležité bylo jej dostat na nějakou solidní úroveň ať už co se týká zajištění kvalitního chovného materiálu, tak i podmínek pro chov. I proto jsme začali spolupracovat s lidmi z Haras de Beaufay, protože to je pro nás velmi kvalitní prostředí, kde můžeme odchovat koně na dobré úrovni a stejně tak i v domácích podmínkách se snažíme dělat pro kvalitní odchov maximum, aby naši koně byli konkurenceschopní. Proto jsme nově zbudované mateřské stádo rozdělili, část je ve Francii v Beaufay a část máme doma. Ale není pevně dané, kde jaké klisny stojí a budou stát. I některé z těch, co stály ve Francii, tak po odchovu hříběte přešly sem, a naopak odvezli jinou tam. Sledujeme i cíl, aby odchov ekonomicky lépe vycházel, protože náklady ve Francii jsou násobně vyšší.

Co je tedy hlavním cílem Vašich aktivit?

Odchovávat kvalitní koně pro vlastní dostihovou stáj i pro úspěšný prodej. Část z koní na prodej chceme nabízet na českém trhu, kde samozřejmě neočekáváme částky jako za koně prodávané na dražbách. Brzo bychom rádi inzerovali první odstávčata na prodej a příští rok ročky, což by nám mělo v České republice vrátit nějaké náklady s tím spojené - to je maximum co tady očekáváme.



Uspět s ročkem i na tuzemském trhu není nijak jednoduché. Na druhou stranu nabídka ročků tuzemského chovu se stále snižuje a ti majitelé, kteří jsou ochotni nakupovat zde, nemají moc velký výběr.

Je to katastrofa, Je to spojené s tím, že když už někdo chce koupit dražšího koně, jede do zahraničí a situaci nepomohlo ani to, že se Napajedla v tomto směru vzdala větších ambicí.

Hodně sázíte na vlastního hřebce Cat Juniora. Proč padla volba právě na něj?

Úplně na začátku, kdy jsme ještě měli koně v Napajedlích, jsme chtěli připouštět Egertonem. Ten ale uhynul, a tak jsme řešili, co s tím. Nabídka zdejších hřebců se nám nelíbila, tak jsme to vyřešili koupí Cat Juniora. Což si myslím, i podle toho co vidím u nás na hříbatech, byl dobrý tah. Hřebec má kvalitní původ, dobře běhal v Gr.1 konkurenci, byl tvrdý, ale v chovu nikdy nedostal adekvátní příležitost. Začínal na Haras Du Pays d’Auge, což byl vlastně hřebčín pro klusáky a jeho měli jako prvního plnokrevného plemeníka.Tudíž neměli žádné klisny a to je strašně špatně. Plemeníci jsou hlavně byznys a není úspěšný plemeník bez toho, aby nedostal silnou podporu od lidí, kteří mají zájem aby byl dobrým hřebcem. Na francouzské poměry dostal velmi slabé klisny menších chovatelů, tak se potom přesunul blíže ke Španělsku, ale ani tam nedostal kvalitnější příležitost.
Z hřebců, co jsme vybírali, se nám zdál jako nejlepší varianta. Nechtěli jsme hřebce z velkého hřebčína, který dostal skvělé klisny a neosvědčil se a raději vzali hřebce, který tu šanci nedostal. Zatím jsme s jeho hříbaty velmi spokojeni, vypadají opravdu velmi dobře a to máme možnost srovnání s hříbaty po zahraničních plemenících. Uvidíme, jak to půjde dál, pro nás je důležité, aby se jeho potomci dostali k dobrým trenérům, protože to je prostě základ. Takže se budeme snažit je dobře umístit a část si necháme pro nás.

V posledních dvou letech jste nakoupili řadu chovných klisen. Jak velké je nyní vaše mateřské stádo?

Máme 15 matek. Ty, které stojí v Česku, byly připuštěné Cat Juniorem. Ve Francii stojící Lilienbloom byla připuštěna Victor Ludorum, což si myslím, že je velmi perspektivní hřebec a připouštěli jsme i Exceedingly Rare, ale to už je vyřešená věc. 

V první české sezóně stál Cat Junior v Napajedlích, letos působil v chovu Vítězslava Vandy, ale ještě před koncem připouštěcí sezóny jste si jej stáhli domů. Kde bude připouštět příští rok?

Ještě to nemáme úplně rozhodnuté, ale je pravděpodobné, že bude stát u nás. Jedna varianta byla také, že by stál ve Francii, jeden tamní hřebčín nás oslovil, ale zatím je nejpravděpodobnější varianta je, že zůstane u nás. Infrastrukturu už jsme připravili do takové míry, že u nás stát může. To v začátku nešlo, také jsme chtěli jeho co nejširší využití, a proto jsme jej první rok dali do Napajedel a pak k panu Vandovi. A protože drtivou většinu připuštění bude mít od nás, bylo by logické, kdyby u nás zůstal.  

Kupujete koně s cílem je dobře prodat. Pinhooking ve smyslu koupit ročka a prodat ho na breeze-upu vás neláká?

To zatím ne, protože je to už taková vyšší dívčí. Není to úplně jednoduchá záležitost a potřebujete k tomu mít kvalitní přípravu, která je náročná na lidi. To momentálně není na pořadu dne. Zatím budeme investice směřovat do nákupu odstávčat s prodejem ročka či do chovných klisen.
Přece jen platí, že Francouzi dražby neberou někdy až tak úplně poctivě a my jsme schopni si je víc odpracovat, prostě líp se na ni připravit a být trpělivější. To se nám vyplatilo u nákupu ročků, kteří šli za nízkou cenu.

Co myslíte tím být trpělivější

Například když jsme kupovali Lilienbloom, tak ta byla asi až třináctou nebo čtrnáctou klisnou v pořadí a Emmanuel už chtěl několikrát zvednout ruku pro ty před ní, ale já jsem říkal, jsou dost drahé, prostor pro zisk tam takový nebude a opravdu jsme čekali. Zastávám názor, že u dražby musí člověk úplně potlačit své ego, a tak jsme čekali až tato přišla za rozumnou částku. Ostatní klisny, které byly podobné, šly za ceny kolem 40 tisíc eur a my jsme tuto koupili za 12. Samozřejmě byly tam nějaké rozdíly v kvalitě, ale zdaleka ne takové, aby to odpovídalo rozdílu v cenách.
Chceme naše bloodstock služby rozšířit. Je to služba, která nás baví a rádi bychom ukázali, že jí umíme. Z toho důvodu jdeme s kůží na trh u těch koní, co jsme koupili a chceme ukázat, že naše nákupy byly smysluplné.

Takže pinhooking Vám v zásadě slouží nejen jako byznys či reference pro byznys podobného typu, ale i pro služby bloodstock agentury?  

Přesně tak. Chceme v tomto směru dále rozšiřovat naši činnost a poskytovat komplexní služby bloodstock agentury včetně právního poradenství v mezinárodním a evropském právu. V tomto směru spolupracuji s francouzským kolegou – advokátem, který pracoval pro jednu z nejprestižnějších právních kanceláří v Paříži Bredin Prat.

Říkal jste, že máte investory na prosincové nákupy s nějakým předpokládám ročním horizontem realizace prodeje.

Ano, roční výhled je nejvýhodnější. Nemusíme však pro ně nakupovat pouze na dražbě. Nákupy na dražbě realizujeme pouze pokud dávají smysl. Já ale preferuji i nákupy napřímo. Je tedy možné, že některé nákupy budou realizovány napřímo, pokud bude takto dohodnutá cena pro nás smysluplnější. Je to vždy otázka, jak trh zareaguje na konkrétní situaci. Některé dražby byly letos velmi úspěšné, zatímco jiné přinesly mírný pokles.


Cat Junior

Takže budete kupovat převážně odstávčata, případně nějakou chovnou klisnu, která by se posléze dala se ziskem prodat?

Přesně tak, koupit chovnou klisnu, která by se dala prodat podobně, jako se nám to povedlo s Exceedingly Rare. Budete tam ale i prodávat. Z pinhookingového projektu na dražbě nabídneme syna Cloth of Stars z Lilienbloom, naše první hříbě ze společného projektu, a pak i samotnou Lilienbloom, březí po Victor Ludorum. Oba budeme prodávat pouze v případě zajímavé nabídky.

Investoři jsou lidé z dostihového byznysu, nebo mimo něj.

Drtivou většinu tvoří lidé z branže. Lidé, kteří každoročně investují do koní a mají zájem nás nějakým způsobem vyzkoušet. Nebo dát příležitost. Jednáme i s jedním potenciálním českým zájemcem, ale ten stojí mimo dostihový sport a chov plnokrevníka. Nejdůležitější v této oblasti je, jestli člověk má výsledky nebo ne. Bez toho Vám nikdo žádnou šanci nedá. 

V Česku jste letos připustili 13 klisen. Jejich potomci půjdou do vaší stáje nebo je budete prodávat?

Budou primárně určeni k prodeji a v podstatně podle zájmu se budeme rozhodovat, kolik si jich necháme pro nás. Priorita v tomto případě není prodat za nejvyšší nabídku, ale dostat je do kvalitní stáje, kde budou mít možnost projevit svůj potenciál a udělat dobré reference.
Penězi, které v zahraničí vyděláme, jsme schopni podpořit zdejší chov. Rádi bychom vůbec českému chovu trochu pomohli vrátit prestiž, je to samozřejmě nesmírně složitý úkol a netroufám si říkat, že něco takového dokážeme, ale chceme se o to pokusit. Myslíme si, že jsme do českého chovu přivezli kvalitní matky.

Podstatný je ale i kvalitní odchov. Ten máte v Česku zajištěný?

Dělám pro to úplné maximum. Samozřejmě když člověk srovná pastvu přes zimu ve Francii a u nás, srovnat se to nedá, i kdyby člověk dělal cokoliv, ale ať už co se týká základního krmení či doplňků, máme zajištěné vše, co sehnat lze a snažíme se dát koním maximum. Dělám si to podle sebe, jak si myslím, že je to nejlepší, ale samozřejmě trávím čas i po francouzských hřebčínech, abych se tam něco naučil a co nejlépe to přizpůsobil našim podmínkám. Není to vždy stoprocentní, ale je to jediná cesta.

Miloslav Vlček
foto Kamila Krutáková

• Předchozí
• Další