Minulý týden jste si mohli na našem webu přečíst zprávu, že svěřenkyně trenérky Ing. Ivany Pejškové a reprezentantka stáje Hippolit Star – Pejšková Dally Hit patřící čtyři sezóny k tuzemské špičce zakončila kariéru a odchází do chovu. O výjimečnosti dvanáctinásobné vítězky svědčí i skutečnost, že jen pětkrát za celou svou pětiletou dostihovou kariéru nebyla v cíli na dotovaném umístění. Rovněž byla loni oceněna titulem Kůň roku a Nejlepší mílař sezóny. Trenérku Pejškovou jsme požádali o rozhovor, který si šampionka Dally Hit bezesporu zaslouží.

Dally Hit zakončila svou kariéru druhým vítězstvím v Českomoravské ceně. Loni byla ještě ve druhé polovině listopadu druhá v Listed na závodišti v Drážďanech. Nezvažovali jste po Českomoravské ceně ještě start třeba v tomto dostihu? 
Stejně jako loni se rovněž naskýtala otázka jejího možného menežování ve Francii. A odpovídám na ni stejně jako před rokem. Kobylky jsou lehčího fundamentu než hřebci a valaši, a vzhledem k jejich budoucí úloze matky, si Dally Hit nezasloužila cestovat  tisíce kilometrů po Evropě. V úvahu přicházela ještě bližší závodiště v Německu, ale tam už Dally statut blacktype klisny získala.

Ráda bych se ještě vrátila o několik let zpátky, k samotným začátkům s Dally Hit. Jak vzpomínáte na výběr a zakoupení klisny? Pokud si dobře vzpomínám, tak jste tehdy kupovali v zahraničí na aukci více ročků.
My jsme v roce 2012 nakupovali ročky v září na dražbě Tattersalls, ale Dally Hit byla zakoupena až na dražbě Goffs, která je později. Na této aukci jsme kupovali jen ji. Mimo nás tam ale také nakupoval pan Janda, takže Dally přijela za týden po dražbě v hromadném transportu koní. Zakoupila ji společnost Actionhorse. Stála jen 1.500 euro, hlavně proto, že byla malinká a na první pohled to vypadalo, že už neporoste, protože nebyla přestavěná.
Její matka vyhrála až ve čtyřech letech, což nedávalo žádnou záruku ranosti. Zajímavý však byl její otec, americký plemeník Ad Valorem, a zejména mateřský otec Danehil Dancer, po kterém  má nejen  barvu, ale  pravděpodobně i z této strany zdědila dobrou povahu, soustředěnost na výkon a také výborný zdravotní stav po celou dobu kariéry, respektive potřebnou tvrdost a výbornou nervovou soustavu. První můj dojem z ní byl tento - dobrá ročka, malinká, ale široká a bude asi hodně pozdní. Zaujala mě její jiskra v oku. Byla od počátku hodná na veškerou činnost, která ji postupně čekala.

Naštěstí ale nakonec Dally Hit vyrostla. Kdy byl její růst nejintenzivnější?
Velké překvapení ohledně růstu přišlo v zimě z dvouletka na třetí rok, kdy za pět měsíců vyrostla o osm centimetrů a následující zimu o další dva centimetry. Takže nyní má hůlkovou míru 163 centimetrů, a to je pro klisnu dostatečné. Zmíním ale ještě jednu zajímavost. Zatímco koně rostou od zadní části a postupně dorůstá kohoutek, a tak dokola až do dospělosti, Dally vyrostl nejdřív kohoutek a pak záď. To jsem ještě nikdy neviděla, chvílemi to bylo jako u bizona... Naštěstí ve třech letech už byla hotová a krásná.


Dally Hit v únoru 2015 v přípravě na čtyřletou sezónu, do které vstoupila třetím místem ve Velké dubnové ceně. Tento rok sice nevyhrála, ale loni zvítězila sedmkrát včetně jedničkových Ceny města Karlovy Vary, EJC Middle a Českomoravské ceny a získala titul Koně roku (foto: Michaela Zemanová)

Jako dvouletá měla Dally Hit tři starty ve třetí kategorii a při tom posledním doběhla druhá za pozdější vítězkou Oaks Mary Yeats. Spatřovala jste v ní už ve dvou letech potenciál pro velké dostihy?
Vzhledem k malému vzrůstu měla při cvalových pracích ve dvou letech poměrně krátký krok, mnohem lépe se cvalovou akcí na tom byly její vrstevnice Mary Gray a Nirgera. Jenže na podzim, kdy se připravovala na třetí start v Mostě a kde se umístila na druhém místě za Mary Yeats, se začala natahovat do dálky. Nijak násilně, prostě jen protáhla nohy dopředu. Začala se rapidně lepšit a dosahovat dobré časy už v tréninku. Ve zmíněném dostihu s Mary Yeats jsme si s Dally také vyzkoušeli, že jí to na specifickém závodišti v Mostě půjde a byl tedy stanovený jasný cíl pro tříletou sezónu -  Oaks v Mostě.
V tříleté sezoně jsme Oaks podřídili veškerou přípravu. Na rozběhání startovala v Praze v dostihu nezvítězivších koní. Následně v mosteckém Memoriálu Dr. Frankenbergera, kde byla pátá, se podařilo zvýšení handicapu, což byla nutnost po starty v jedničkové společnosti. Další zkouškou pro Oaks bylo čtvrté místo v „Ceně hřebčína Napajedla“. V Oaks získala Dally Hit druhé místo a následovalo čtvrté místo v polském Oaks, vítězství v Memoriálu Harryho Petrlíka a na závěr sezóny ještě čtvrté místo v Ceně prezidenta. Cílená příprava Dally Hit tedy byla naplněna.

S dostihovými koňmi trenér zažívá veselejší, ale i horší chvilky. Jaké byly ty vaše s Dally Hit?
Veselými chvilkami pro mne byly její dostihové výsledky a titul Kůň roku. A vlastně také veliká schopnost regenerace po dostihu. A co se týče horších chvil, tak to určitě byla velká kolize po startu v loňské Českomoravské ceně a také časté zášlapy z dostihů. Ale naštěstí jsme to vždy překonali.


S dostihovou kariérou se Dally Hit rozloučila 29. října na mosteckém hipodromu úspěšnou obhajobou vítězství v Českomoravské ceně pod vedením žokeje Jana Ráji (foto pro Hipodrom Most Jiří Kurzweil)

Jaká je vlastně Dally Hit povahově a také jaká byla na ošetřování a ježdění?
Dally je ohromná srdcařka. Samozřejmě, že výsledky v podobě 12 vítězství, handicapu 82,5 kilogramu, 55 tisíc vyhraných euro a blacktype umístění, ji řadí mezi výkonnostně  kvalitní koně, ale takovou radost z běhání a ohromnou soustředěnost na výkon, jsem ještě u žádného koně ve své trenérské  kariéře nezažila. To je velká deviza pro její uplatnění v chovu. To zřejmě zdědila po své matce, protože její dvouletý polobratr Irish Hit má podobnou povahu. K těmto vlastnostem se řadí i bezvadná krmitelnost a dobrá ovladatelnost pod sedlem v tréninku i v dostihu, a také v boxe se chová výborně. Moc si přeji, aby právě tyto vlastnosti svým potomkům předávala.

A otázka na závěr – trénovala jste řadu výborných koní včetně několika špičkových klisen. Kam mezi nimi Dally Hit řadíte?
Budu jmenovat jen klisny, které jsem původně nechtěla a teď vidím, že pokud se klisna povede, je tvrdší a poctivější než hřebci a valaši. Na první místo řadím Dally Hit, za ni vítězku Velké ceny Prahy Wild Rain a na další místo Namolellu. Ta jako jediná dokázala ve třech letech porazit budoucího vítěze derby Darsalama. A kromě toho se ještě umístila na čtvrtých místech ve Velké ceně turfu, klasickém Saint Legeru a Ceně prezidenta. 

Michaela Zemanová

• Předchozí
• Další