Výborným druhým místem v pondělí s Icarem na závodišti v Chantilly skončila pro stálého člena naší jezdecké špičky Petra Foreta sezóna 2017, která pro něho mj. znamenala rekordní počet jedenácti vítězství ve významných dostizích. Byla mezi nimi byla také dvě klasická vítězství s Polyantou a rovněž se podařil zápis s Black Canyonem do listiny vítězů Rakouského derby. S Petrem Foretem, který je od sezóny 2011 prvním jezdcem úspěšných bíločervených barev DS Pegas, jsme se ohlédli za letošním dostihovým rokem a také jsme se dozvěděli, jak vidí svoji nejbližší budoucnost.
Když se dívám na vaše letošní statistiky, a to nejen na dosažených 21 vítězství, ale také velké navýšení celkového počtu úspěchů v dostizích nejvyšší kategorie na cifru velmi se blížící metě 50 vítězství, tak předpokládám, že určitě budete se sezónou spokojený.
Ano, se sezónou jsem spokojený. Povedlo se mi vyhrát nejvíce velkých dostihů v kariéře. Bylo to i zásluhou složení koní ve stáji, které bylo nejlepší za celou dobu, co působím v Pegasu. Neženu se za šampionátem, pro mne jsou velké dostihy prioritou, takže jsem spokojený.
Co vám z úspěchů na domácích drahách udělalo největší radost?
Obrovskou radost jsem měl z vítězství ve Velké ceně Prahy, které si Noble Cliffs zasloužil. V českém turfu je derby magické, každý v něm chce uspět a směřování Noble Cliffse do něho nebylo dobré. Ve Velké ceně Prahy ale ukázal, jak moc je to dobrý kůň. S Polyantou jsem vyhrál dvě Oaks. To české bylo problematické, kontakt s Hessoesse jsme v cílové rovině měli a celá záležitost měla dohru u soudu, takže tohle vítězství mi takovou radost neudělalo. Polyanta je ale skvělá klisna a byla lepší než naši tříletí hřebci, což pak dokázala také ve Francii. Vyhrál jsem také největší dostih dvouletých koní, Cenu zimního favorita se Sagarem. To bylo očekávané vítězství, Sagar se v tréninku ukazoval dobře.
Jedním z vítězství, která letos nejvíce Petra Foreta potěšila, byl triumf s tříletým Noble Cliffsem ve 39. Velké ceně Prahy CK Martin Tour (foto: Petr Nowicki)
Zmínil jste Sagara, ale samozřejmě jste seděl v dostizích a v tréninku na dalších dvouletých koních patřících panu inženýru Trávníčkovi a připravovaných trenérem Törökem. Které dále považujete za nadějné v souvislosti s příští klasickou sezónou?
Určitě Dragona, který je lepší než Sagar a také je úplně jiným typem koně než on. Měl by stát nad 2000 metrů a asi bude směřován do derby. Já bych ho ale směřoval do Francie. A ještě bych zmínil Carmellu. Z té mám taky moc dobrý pocit. Je to hodně dobrá klisna a myslím, že může jít příští rok ve stopách Polyanty.
Velkou pozornost letos budil líbivý Black Canyon, který byl favoritem Českého derby. V něm neuspěl, ale nakonec jste společně vyhráli Österreichisches Derby, což určitě byla satisfakce.
Za České derby si sypu popel na hlavu, skočil jsem na taktiku stáje Dr. Charvát, i když mě trenér upozorňoval na to, že Black Canyon není vytrvalec. Bohužel jsem se ale v dostihu špatně rozhodl. Už 1600 metrů před cílem jsem věděl, že tentokrát nebudeme ani na tabuli. Vítězstvím v Rakouském derby jsem si trochu spravil chuť. Black Canyonovi sedí tratě 1800 až 2000 metrů. Ale extra klasa kůň, který by mohl běhat ve Francii Listed, to nebude. Ve Francii dostal, co se týče ratingu, dost naloženo a bude trvat, než se dostane do nižší kategorie, kde bude moci uspět.
Dostihy ve Francii jsou proti českým dost odlišné, a to už samozřejmě úrovní tamního turfu. Co vám dává možnost jezdit dostihy v této dostihově vyspělé zemi?
Odjel jsem ve Francii už okolo šedesáti dostihů a jezdit v této zemi je to, co mě z dostihů baví nejvíce. To je to, na čem jsem pracoval a za čím si jdu. Jsem moc rád za tuhle šanci a příležitost. Nejraději bych odjel všechny dostihy ve Francii… A co se týče letošních výsledků v této zemi, tak si cením vítězství a druhého místa s Icarem, čtvrtého místa s Polyantou a nesmím zapomenout ani na dostih Listed s Felixem, kde jsme byli třetí.
Letošní poslední domácí vítězství Petra Foreta se odehrálo při zamykání sezóny v Praze s Gold Evasivem v 11. Ceně běloušů CK Martin Tour. Dva týdny na to ale ještě zvítězil v jedničkové bratislavské Velké októbrové ceně s Ideal Approachem. S tímto zástupcem stáje Lokotrans Petr Foret letos vyhrál tři dostihy nejvyšší kategorie (foto: Petr Nowicki)
V současné době probíhá v Šale trenérský kurz. Neúčastníte se ho také?
Ne, já bych být trenérem nechtěl, i když se samozřejmě říká: nikdy neříkej nikdy… Myslím, že bych neuměl organizovat různé záležitostí okolo koní a tréninku, a také vést lidi. Mám trochu problém s komunikací a asi bych ani neuměl jednat s majiteli.
Trenér Török se při našem posledním rozhovoru zmínil, že máte ve stáji hodně mladých koní a že tedy bude přes zimu s nimi dost práce. Předpokládám tedy, že na zimu nikam neodcházíte.
Ano, zůstávám ve Zhoři. Samozřejmě bych se třeba rád prosadil jako jezdec ve Francii, ale vím, že nejsem tak dobrý jezdec, jako tamní špičkoví žokejové. Na český turf mé jezdecké umění stačí, ve Francii nemám šanci.
Otázka na závěr - jaké jsou vaše cíle pro příští sezónu?
Vůbec bych se nezlobil, kdyby ta příští sezóna byla stejně dobrá jako ta letošní a opět se povedly pěkné výsledky také ve Francii. Chci jezdit co nejlépe a uspět ve velkých dostizích a také v zahraničí. Jak už jsem zmínil dříve, určitě nebude mým cílem zisk šampionátu. K tomuto cíli vede jiná cesta. Jezdec si musí říkat o koně a musí se také zúčastňovat dostihů na provinčních závodištích, která nejsou moc bezpečná. Jezdím dostihy už delší dobu a nedělám je pro slávu, ale dostihy mne živí. Musím tedy myslet na budoucnost.
Michaela Zemanová