Třináct vítězství ve čtyřech zemích má zatím letos na svém kontě žokej Josef Bartoš. Jeho čtvrtý titul šampiona na překážkách v Itálii není moc reálný, protože Paolo Favero prožívá letos slabší sezónu. Josefu Bartošovi se ale letos hodně daří na domácí scéně. Mj. zaznamenal dvě velká vítězství v Pardubicích, a také se mu dařilo v sobotu ve Švédsku. Dvakrát zvítězil se svěřenci Stanislava Popelky ve Strömsholmu včetně největšího dostihu, Svenskt Grand National, kde snadno dominoval s Al Bustanem. S Josefem Bartošem se ohlédneme za první polovinou sezóny a také se dozvíte, kdo je pro něj favoritem Českého derby.
V Meranu předevčírem se vám nepodařilo zvítězit, ale v sobotu jste dvakrát dominoval ve švédském Strömsholmu. Jaké máte pocity ze švédského překážkového mítinku?
Jen ty nejlepší. Běhalo sice málo koní, což byla určitě velká škoda, ale dařilo se. S Al Bustanen, který byl loni v dostihu druhý, jsme byli favority Švédské velké národní. Měli jsme tam jednoho vážného soupeře – Rockingera. Ten ale spadl na tribunním skoku, takže cesta k vítězství pak už byla jednoduchá. S Thirteen Diamondsem ve steeplechase na 3500 metrů jsem čekal s útokem až do cílové roviny. Jak se ukázalo již v Brně, hůře se točí doleva, takže jsem ho posunul dopředu až na poslední překážce. Ale ukázal velké zrychlení i bez biče. Ve Švédsku jsou totiž rozhodčí v překážkových dostizích hodně přísní, může se jen přiklepávat po pleci a to jen velmi málo.
Dostihově se vám dařilo, ale ještě by mne zajímalo, jací jsou Švédi jako hostitelé?
Chovali se ke všem zahraničním hostům velmi pozorně a příjemně. Měli jsme od nich zajištěné ubytování a večeři, odvezli nás na letiště. Postarali se o nás opravdu výborně.
Jak to vypadá s dalšími překážkovými dostihy ve Švédsku? Je možné, že se tam letos ještě vrátíte?
Ne, tohle byl jediný letošní překážkový den u nich. Tím, že se zrušilo závodiště Täby, tak se už nikde jinde ve Švédsku překážkové dostihy nekonají. Za překážkovými dostihy nyní jezdí koně do Norska. Ale slyšel jsem, že by mělo být nějaké jednání, že by snad mohlo být příští rok ve Švédsku více překážkových dostihů.
Letos máte velmi dobře rozjetou sezónu v Česku. Jste těsně třetí v šampionátu a mj. jste zvítězil v první kvalifikaci se Zarifem, a nedávno také s Dangerous Gleamem ve Zlatém poháru. Co vám udělalo v první polovině naší sezóny největší radost?
Určitě obě zmíněná vítězství. Jsem hrozně moc rád, že se mi oba tyto dostihy podařilo vyhrát. Je to taková kompenzace za to, že se tolik letos nedaří v Itálii. Červen je pro mne hodně úspěšný.
Je pro vás důležité uspět také v českém překážkovém šampionátu?
Tohle nechávám volně plynout. Nemusím jezdit každý dostih, ale jsem rád, když sedím na dobrých koních. Takže otázka boje o šampionát by byla případně na pořadu dne až na konci sezóny. Teď je to ještě daleko.
Seděl jste letos na hodně koních včetně mladých a začínajících překážkářů. Udělal na vás někdo z nich větší dojem, jako příslib do budoucna?
Kdybych měl vybrat jakéhokoliv koně, tak na mne udělal největší dojem Al Bustan, na kterém jsem seděl poprvé. Takových skokanů jako on jsem moc nejezdil. Myslím, že by to mohl být kůň pro Velkou pardubickou. A z těch méně zkušených musím jmenovat Azteka, ke kterému mám bližší vztah díky tomu, že ho pravidelně jezdím v práci. Je to příklad dobrého vytrvalce na rovině, který má skokový talent. Takový kůň se pak může dobře uplatnit na překážkách. Je dobře, že zatím běhá menší dostihy a sbírá zkušenosti. A myslím si, že na podzim se už bude moc postavit nejlepším.
Josef Bartoš vítězí s Al Bustanem stáje Lokotrans ve Švédské velké národní (foto: Stefan Olsson - www.cavok.se)
Do Velké pardubické relativně zbývá dost času, čeká nás teprve v sobotu druhá kvalifikace. Nicméně se vás chci zeptat, jestli jste nedostal nabídku na ježdění nějaké dalšího koně do Velké?
Spolupracuji se stájí Lokotrans, takže bych měl jezdit Ribelina, a druhou volbou je Zarif.
Ještě bych se ráda krátce zeptala na Itálii. Trenérovi Faverovi se letos nedaří jako v předchozích sezónách. Má letos méně kvalitní koně?
Podstatné je to, že má koní mnohem méně. Nyní má asi okolo 40 koní v tréninku, zatímco dříve míval 70 až 80 koní. A ti lepší překážkáři bohužel nejsou zdraví.
Vzhledem k tomu, jak se letos odvíjí překážková sezóna v Itálii, neuvažujete o ukončení spolupráce s panem Faverem?
Určitě ne, hodně jsme toho spolu zažili, vyhrál jsem hodně dostihů včetně těch velkých. Budu doufat v lepší další rok.
Jakou má podle vás překážkový sport v Itálii budoucnost? I v Meranu startuje velmi málo koní. Zdá se, že bez účasti českých koní by to v současnosti vůbec nešlo…
Kvůli problému s pozdním vyplácením výher je nyní v Itálii menší konkurence. Bez českých koní by se těžko dávaly dostihy dohromady. To nikdy předtím nebývalo, aby pan Váňa vozil na dostihy i osm koní… Bohužel to vypadá, že překážkový sport v Itálii žádnou velkou budoucnost nemá a já doufám, že za mé kariéry tu překážkový sport neskončí.
Vraťme se do českého turfu. V neděli se uskuteční vrchol sezóny České derby. Kdo je pro vás jeho favoritem?
Já myslím, že vyhraje Black Canyon. Je o třídu výš, než jeho soupeři. Nagano Gold byl sice za ním v Karlových Varech jen kousek, ale ve Velké červnové porazil Black Canyon lepší soupeře, než se kterými startoval Nagano Gold. Ale samozřejmě bude derby jako vždy hodně o štěstí.
A otázka na závěr – co vás v nejbližší době čeká?
Druhého července bude velký mítink v Meranu, který bude vrcholit Velkou cenou Evropy a na tento dostihový den se moc těším. A také mne brzy čeká dovolená s rodinou, na což se samozřejmě hodně těším. Navštívíme v Itálii několik známých, jezdím tam moc rád.
Michaela Zemanová