Začátek léta by se dal nazvat Létem velkokarlovického střediska. Po třech týdnech od triumfu Pacific Hilla trenéra Radka Holčáka v Českém derby totiž přibyl do tréninkového střediska Valencio další letošní hrdina modré stuhy. 27. Slovenské derby silnou koncovkou ovládl Arcturus připravovaný Františkem Holčákem. To je pochopitelně velký důvod k rozhovoru s úspěšným trenérem.

Arcturus stáje Meridian absolvoval v neděli svůj třetí klasický dostih. Slovenskou Velkou jarní cenu vyhrál, v Českém derby skončil na pátém místě a v jeho slovenské analogii vybojoval vítězství. Můžete porovnat jeho výkony v obou derby?
Dostihy jsou dostihy a tak ne vždy se všechno povede na sto procent. Před Českým derby jsme nevěděli, zda s ním máme jít zepředu nebo zezadu. Každé derby bylo jiné. V Bratislavě to byla divočina a Zdenko Šmida s ním byl blíže vedoucím koním, zatímco v Praze byl Arcturus dále od čela dostihu. Ve Slovenském derby se nám vše podařilo, a Arcturus sice vyhrál takzvaně o prsa, ale závěr měl krásný. A panu Šmidovi patří za derby vyznamenání.

Jaká je podle vás Arcturusova optimální distance?
Před derby jsem slyšel řeči, že je to sprinter, ale to je nesmysl. Není to sice typický vytrvalec, je to spíše kůň do 2000 metrů. Umí ukázat krásný závěr. Když jsem ho vybíral, tak to bylo na základě toho, že běhal dostihy na  sedm a osm furlongů. Dva z nich vyhrál  a pan trenér Joseph O´Brien věděl, proč ho takto menežoval. Navíc jeden z těchto dostihů vyhrál na přední dráze v Leopardstownu. Věděli jsme tedy, Že Arcturus umí cválat…
Naše nákupy koní jsou trochu jinačí. Je samozřejmě moc hezké, když si koně člověk odchová sám. Chov je hezká záležitost, ale z pěti až třiceti klisen se povede odchovat tak jednoho až dva dobré koně. Nákup už dostihových koní je větší jistota. S panem Poledníkem jsme našli cestu, která nám pasuje.
A jsem samozřejmě moc rád, že nám to ve Slovenském derby vyšlo a majitelé jsou spokojení. A chci také ještě vyzdvihnout to, že mám i perfektní kolektiv ve stáji, bez kterého by to nešlo. Máme k dispozici dva padesátikilové žokeje, kteří odvádějí výbornou práci. Je moc důležité, že na koních nesedí stokiloví chlapi… Co se týče tréninku, tak jsme přípravu koní do derby dolaďovali s Radkem a mohu říci, že jsem podle toho věděl, že Arcturus patří mezi výborné koně.

Můžete nám prozradit, jaký má derby-vítěz charakter?
Je to hodný kůň, občas štípne, ale jinak je jako hřebec opravdu charakterní. Je potřeba, aby neměl moc velké volno v tréninku a je lehce krmitelný. Není moc velký, myslel jsem si, že ještě trochu povyroste, ale už nepoporostl.  Arcturus je líbivý koník s jiskrou, takový rarášek. Ukazuje se, že na ty naše dráhy je lepší mít koně spíše střední velikosti. U těch hodně narostlých koní jsou často i problémy se zády. Mimochodem můj předchůdce, magistr, od kterého jsem se učil, říkal: „Kráva zajíce nedohoní“. 


Souboj Kristiana (ž. Jan Verner) a Arcturuse (ž. Zdenko Šmida) ve Slovenském derby

Arcturus už má ve svém držení dva díly slovenské Trojkoruny. Pokusí se i o její poslední díl?
Ano, jeho cesta je jasná, do Slovenského Saint Legeru. Uvidíme ještě, zda-li neabsolvuje nějaký  dostih před ním.

Určitě musíme zmínit i Mr Righta, který se v Bratislavě vrátil na vítěznou vlnu úspěchem v Cene Mysa, což znamenalo sedmé vítězství ve vašem tréninku. Na bratislavské dráze nikdy nebyl horší než čtvrtý  a vlastně polovinu z osmi startů tu proměnil ve vítězství. Znamená to, že mu zdejší dráha více sedí?
Mr Right je velmi kvalitní kůň do 1400 metrů. Letos zjara byl takový svázaný, postrádal ten svůj obvyklý konec. Možná mu trochu sil vzala loňská sezóna. Ale jak říká doktor Charvát, „mátoží se“ a věřím, že ještě do konce sezóny udělá radost.

A jak hodnotíte třetí místo George Boole v Bratislavské míli a čtvrtou příčku Darkolvy ve Zlatém poháru?
George Boole podal vynikající výkon, bojoval s výbornými mílaři o vítězství. Darkolva měl smůlu v tom, že byl v oblouku zavřený, jinak by asi také bojoval o vítězství. Na něho bylo trochu tvrdo, na jeho kopýtka mu více vyhovuje měkčí podklad. Ale je to výborný kůň pro tratě 2000 až 2400 metrů. Jako loňský klasický kůň se velmi dobře zařadil mezi starší koně. A vlastně patří k minimu koní z jeho klasického ročníku, kteří startují mezi elitou i jako čtyřletí.

Myslím, že s průběhem dosavadní sezóny můžete být jen spokojený…
Letos nemám předního překážkového koně, ale celkově se letošní sezóna pro nás odvíjí dobře. Teď nejblíže nás čeká Oaks v Karlových Varech a věřím, že by nás tam Nikeandnemesis mohla potěšit.

Michaela Zemanová
Fotografie: Peter Lukáč pro www.zavodisko.sk

• Předchozí
• Další