Oranžovobílé barvy stáje MUDr. Eva Nieslaniková často v posledních sezónách vídáme bojovat o vítězství v e významných dostizích. Potvrzuje to i statistika - stáj se aktuálně nachází na čtvrtém místě v šampionátu majitelů na rovinách podle zisku, a dle počtu vítězství je v tuto chvíli dokonce nejúspěšnější stájí. Když jsem paní majitelku oslovila s prosbou o rozhovor do Profilu majitele, ochotně souhlasila. Se smíchem odvětila, že jí třeba pak už nebudou říkat v Chuchli paní Colombová...
Velký zájem o dostihy už od útlého věku
Jak MUDr. Eva Nieslaniková prozrazuje, koně a dostihy ji doslova chytly už v raném dětství. „Od čtyř let jezdím na koni a miluju vše, co bylo s koňmi spojeno. Nejvíce dostihy. Od dětství jsem velkou fanynkou pana Váni staršího a také MVDr. Olehly a Františka Holčáka. Od mala jsem vždy v televizi sledovala nejen dostihy jako takové, ale i úspěchy těchto tří pánů a plánovala jsem, že až jednou budu paní doktorka, koupím si koně a dám ho k jednomu z nich do tréninku :-).“ Koně provázeli rodinu Nieslanikových skoro celý život, i když s přestávkami. „Pauza přišla v posledních ročnících střední školy a počátku studia na medicíně.“ Období bez koní ale netrvalo dlouho, protože slečna Eva a její bratr Petr darovali svému otci Miroslavovi netradiční dárek. „Čirou náhodou jsme koupili taťkovi k 60. narozeninám koně, který běhal v Polsku dostihy,“ vypráví majitelka.
A tak se vlastně začala odvíjet dostihová story rodiny Nieslanikových. Vše pomalu spělo k založení dostihové stáje v českém turfu. „Do školky a celou základní školu jsem chodila společně s Adamem Čmielem. Vlastně už ve školce jsem mu domlouvala, ať je žokejem,“ usmívá se Nieslaniková. “Zavolala jsem mu, ať se přijede podívat na našeho nového koně. Pracoval tehdy u pana Votavy a my jsme se pak s bratrem zase jeli podívat k nim. A odjížděli jsme od nich s myšlenkou koupit Lariku. Rodiče o zakoupení koně nic nevěděli, dozvěděli se to až během prvního dostihu v Chuchli, kam jsme je nic netušící vzali. Počáteční vlnu nevole vystřídal ten desetiminutový adrenalinový zážitek, když jdou koně k boxům…“
Název stáje: MUDr. Eva Nieslaniková Majitel: MUDr. Eva Nieslaniková Registrace od roku: 2012 Orientace na typ dostihu: roviny i překážky Počet vítězství celkem/ I. kat. a výše: 25/2 Top 5 největších úspěchů stáje: 1. Cena Arvy, L (2016, Florentina), Cena Nory Jeane, I. k. (2019, Iwnianka), 2. Jarná cena kobýl, L (2016, Florentina), Cena zimního favorita, L (Manoamano, 2018), Sprintérská cena, I. k. (2019, Lexceed) Aktuální počet koní: 26 |
Konečně máme to zlato!
Nowogrodkowa dcera Larika, jejíž rodina směřuje do Napajedel, se také stala prvním vítězným koněm stáje Evy Nieslanikové. K důležitému momentu došlo při třetím roce jejího vlastnictví, v chuchelském dostihu v září roku 2014 pod vedením ž. Jiřího Chaloupky. „Dodnes si vzpomínám, jak mi tuto šťastnou zprávu volali, protože jsem u toho být tehdy nemohla. Popravdě jsme si ale s Larikou prožívali každý dostih a vlastně každé její umístění pro nás bylo, jako kdyby vyhrála. Laričino jediné vítězství pro naši stáj si asi nejvíce užila moje neteř, která říkala: „Konečně máme to zlato!“
Z Jablunkova až k Nechranické přehradě
Rodina Nieslanikových pochází z nejvýchodnějšího místa v České republice, z Jablunkova. Jenže kvůli firmě a podnikání je osud zavál do západních Čech. Do Kadaně, přímo k Nechranické přehradě. „Kdykoliv jsme jeli po cestě k přehradě, tak taťka říkával - tady postavíme jednou ty stáje. A to už jsem věděla, že je zle :-). Nikdo mu tehdy nevěřil, ale já už jsem věděla, že je to otázka tak pěti let. Když si něco tatínek vezme do hlavy, tak není cesta zpět. A to jsme asi všichni podědili…“
V sezóně 2015 započala spolupráce s trenérem Gregem Wroblewskim a o rok později došlo k podstatnému nárůstu počtu koní a startů v dostizích. Co bylo pro Nieslanikovi tím hlavním impulsem pro rozšíření činnosti v turfu? „Určitě to byla vidina vlastního střediska a začátek spolupráce s Chrisem Richnerem, kterého beru jako dobrého přítele a poradce.“ V sezóně 2016 se ze spolupráce s trenérem Wroblewskim zrodilo dosud největší vítězství stáje MUDr. Eva Nieslaniková, kterým bylo prvenství tehdy tříleté Florentiny (Belenus) na Turf Gala v Ceně Arvy. Florentina už předtím doběhla druhá ve slovenské Jarní ceně klisen, což zatím zůstává největším úspěchem stáje v klasickém dostihu.
V dubnu v Chuchli při vítězství Dalandiho | V Central Parku v New Yorku |
Předání trenérského žezla
V sezóně 2017 Nieslanikovi otevřeli vlastní tréninkové středisko Tušimice, ale Greg Wroblewski v něm dlouho nepůsobil. Majitelka dokonce uvažovala o ukončení dostihové stáje. „Spolupráce s panem Wroblewskim byla pro nás doslova miliónová zkušenost... Po jeho odchodu a příchodu dalších posil jsem na dostihy na určitý čas zanevřela a chtěla jsem činnost ukončit. Přemlouvala jsem bratra i taťku, ať na to kašleme, že se jen rodina kvůli koním a dostihům rozhádá. Nakonec jsme se rozhodli to nevzdat. Pak se do našeho týmu přidali manželé Rájovi a začalo svítat na lepší časy. Neříkám, že se občas dobře nepohádáme všichni, ale základní filozofie je u nás stále stejná. Koně bereme jako vrcholové sportovce a víme, že jen zdraví, spokojení a vyrovnaní mohou podávat dobré výsledky.“
Trenér Miroslav Nieslanik v loňské sezóně, která bylo jeho první kompletní sezónou v turfu, zaznamenal osm vítězství. Stáj jeho dcery také dobře zviditelňovali dvouletí. Manoamano (Alexandros) doběhl druhý v Ceně zimního favorita, zatímco Moon Shot (Rajsaman) obsadila čtvrtou příčku v Ceně zimní královny. Teprve se nacházíme v polovině sezóny 2019 a loňský výsledek stáje podle počtu vítězství už byl vyrovnaný. V červnu v Praze pak potěšila druhým vítězstvím v nejvyšší kategorii Iwnianka (Tempelwächter), která zvítězila nad Sašou (Makfi) v Ceně Nory Jeane. „Musím říct, že máme zatím skvělou sezónu. Koníci jsou spokojení, a v rámci možností bez větších zdravotních komplikací. Největším překvapením pro mne byl triumf Iwnianky v Ceně Nory Jeane, toho si cením stejně jako úspěchu mojí srdcové kobyly Florentiny v Ceně Arvy.“
Vítězství Iwnianky v Ceně Nory Jeane | Další z úspěšných koní stáje - Manoamano |
Nejen majitelka, ale také chovatelka
Turfmanům určitě neuniklo, že u koní, kteří se narodili v Česku a běhají za oranžovobílé barvy, je jako chovatel uvedena buď paní doktorka, anebo její bratr Petr. „Chovatelem je hlavně bratr, ten se stará o kobyly a případné párování. Odchovanci mi ale dělají velkou radost. Problém je v tom, že si je člověk piplá od malinkatých hříbátek a pak by si je nejraději všechny nechal na doma… Do budoucna mám ale ještě v plánu pořídit si arabského plnokrevníka, právě jen na občasný relax po horách.“ Doktorka Nieslaniková zmínila, že se s koňmi někdy nerada loučí. V tak velké stáji a středisku ale bohužel nic jiného nezbývá. „Všichni naši koně jsou miláčky a domácími mazlíčky. Ovšem, když je dostihy nebaví, anebo nemají perspektivu, a najde se zájemce, který nabídne koni stoprocentní péči a lásku, a vím, že koník bude v péči jednoho majitele, ustoupím prodeji. Mrzí mě to ovšem vždycky. Třeba takový Easyrider byl v tréninku nejlepší, v dostihu ale těžce ovladatelný a nervózní. Teď má mladou milující majitelku a nedávno slavil vítězství v parkuru.“
Práce na prvním místě, dostihy jako relax
Už několikrát jsme zmínili akademický titul Evy Nieslanikové, který je také v názvu její stáje. Jako zvědavá novinářka jsem se nemohla nezajímat o její lékařský obor i o to, zda své vzdělání někdy využila při zdravotních problémech koní. „Pracuji jako lékař na ortopedické klinice FNOL Olomouc. Občas trošku přispěju návrhem nebo postupem, třeba jako v případě Achilovky u Lexceeda, hojení ran a podobně, ale většinou to nechávám na odborníkovi, tedy na veterináři. Spíš dohlížím na ty lidské pacienty stáje…“ MUDr. Nieslaniková pracuje od tréninkového střediska v podstatě na druhém konci republiky a je tedy jasné, že se na chodu stáje nemůže každodenně podílet, jako to dělají její otec a bratr. „Pokud jsem náhodou ve stáji, jdu omrknout práce. Na dostihy se snažím dojíždět, jak jen to čas dovolí. Nemám vyloženě top oblíbené závodiště. Ráda jezdím do Prahy, Mostu a do Bratislavy, a občas také navštívím dostihy ve Slušovicích. Jsou ještě závodiště, která jsem nenavštívila. Přiznám se, že jsem nikdy nebyla na závodišti v Brně.“
Spojování rodiny přes dostihový svět
Co se týče současného turfu, tak paní majitelka poukazuje na personální problémy v dostihových stájích. „Trápí mě asi jako většinu nedostatek kvalitního personálu pohybujícího se kolem koní. Chtěla bych stabilní, kvalitní a hlavně spolehlivý tým. Ten nyní máme, ale na počet našich koní je to hraniční. A co se týče naplňování ambic v turfu, tak je pro mě nejdůležitější to, aby nám dostihový sport přinášel nadále radost a spojoval nás dohromady jako rodinu. Nemám ambice vyhrát každý dostih… V turfu je hodně koní, hodně majitelů a stájí, a každý si zaslouží ten krásný pocit z výhry."
Michaela Zemanová
Foto Andrea Zavadilová a archiv majitelky
Na osobnější notu... |
Předchozí díl seriálu Profil majitele:
Rostislav Šefraný