Čtyři ročníky má za sebou Evropský pohár žokejů (EJC). Ten pátý, který se poběží v sobotu 28. září ve Velké Chuchli, slibuje další velký sportovní posun. Pořadatelé navyšují celkovou dotaci mítinku včetně bonusů na 5 300 000 korun. Vrchol odpoledne EJC Leram Million zůstává s 2,6 miliony korun nejbohatším rovinovým dostihem ve střední Evropě.

Další tři jedničkové dostihy EJC Middle, EJC Long – 41. Velká cena českého turfu a 83. EJC Gerschův memoriál se nově poběží o 750 000 korun, což u každého z těchto dostihů znamená nárůst o 150 000 korun oproti minulému ročníku. „Tajně jsem doufal, že bychom letos mohli dostat blacktype, tedy status evropského listed, ale prozatím nesplňujeme náročná kritéria. To je určitě do budoucna jeden z  hlavních cílů a velká motivace posouvat projekt EJC dál,“ říká za pořadatele Milan Baraník.

V českých médiích se v posledních týdnech hodně přetřásá situace kolem Velké pardubické a ztráty jejího dlouholetého sponzora. Vy naopak navyšujete dotace, jak aktuálně vypadá financování Evropského poháru žokejů?
V tuto chvíli máme tři stabilní partnery z dostihového prostředí – firmy Leram, Lokotrans a Vesiba. Zároveň jednáme o partnerství s dvěma velkými firmami mimo sport, mimo jiné velkou leteckou společností, abychom mohli EJC posunout o další krok dál. Nechceme přešlapovat na místě a rádi bychom se sportovně i mezinárodně dál posunuli. Velmi nám pomohla loňská účast Gordona Lorda Byrona, ale i nedávný katarský mítink s účastí loni třetího Julia nebo žokejů Géralda Mossého a Thea Bachelota ukázal, že jsme na dobré cestě. Zpočátku tomuto projektu nikdo moc nevěřil a většina lidí si říkala, že za rok nebo dva určitě skončí. Naší ambicí nyní je, aby pátý ročník EJC potvrdil renomé mezinárodní akce se vším všudy, která už přerostla ryze domácí scénu.

Pokud se ještě krátce ohlédneme za minulým ročníkem, jaké konkrétní posuny chystáte?Kromě navýšení dotací je to například pokračování dostihu trenérů, který bude letos otevřen i pro osobnosti turfu. Kromě trenérů chceme do nominace zahrnout i známé žokeje nedávné minulosti. Velkým cílem pro rok 2019 musí být navýšení počtu koní v rámcových dostizích, jejichž obsazenost nás loni zklamala. Přáli bychom si, aby si někteří trenéři uvědomili, že účastí svých koní nepomáhají pouze Evropskému poháru žokejů, ale celému sportu. Na české půdě vzniká opravdu velký mítink, který obstarává 15 nebo 20 procent ročního objemu dotací v tuzemských rovinových dostizích. To je přece něco, co by mělo být zajímavé nejen pro velké stáje a centrály, ale i pro menší trenéry a majitele. Loni se trojkové a čtyřkové dostihy v rámcovém programu setkaly s minimálním zájmem a některé stáje vzápětí poslaly množství koní této třídy na jiná závodiště. Pojďme to společně změnit a posunout. Čím kvalitnější bude sportovní úroveň EJC a počet zúčastněných koní, tím lepší jezdci přijedou a tím větší podívaná to bude pro diváky.

Zmínil jste loňskou účast hvězdného Gordona Lorda Byrona, která EJC zajistila velkou publicitu doma i v zahraničí. Máte signály, že se majitel dr. Cyrus Poonawalla chce s některým ze svých koní do Prahy vrátit?
Ano, jsme nadále v kontaktu se spolupracovníky dr. Poonawally přímo v České republice a dokonce jsme mu zaslali nabídku na partnerství, o které loni projevil zájem. Za loňský rok patří panu doktorovi obrovské poděkování za to, že Gordona Lorda Byrona do Prahy přivezl, velmi tím pomohl nám i českým dostihům jako takovým. A pokud bude mít možnost, budeme intenzivně usilovat o to, aby byly jeho barvy na startu EJC i letos.

Které další zahraniční stáje byste rádi viděli na letošním Evropském poháru žokejů?
Bude to znít neskromně a velmi ambiciózně, ale naším dlouhodobým cílem je dostat do Prahy reprezentanty Godolphinu. Kdyby čeští diváci mohli sledovat v akci ikonické modré dresy, byl by to milník, který by projekt EJC posunul zase o dva kroky dál.

Evropský pohár žokejů není jedinou českou akcí, která si v koňařské sféře klade za cíl ukázat divákům špičkové zahraniční jezdce. Tou další je parkurová Global Champions Tour v O2 aréně. Nabízí se v tomto ohledu možnost nějaké spolupráce nebo synergie?
Ano, tohle je velký námět pro obě strany, abychom si společně sedli ke stolu a hledali cesty, jak si vzájemně pomoci. Dostihy a parkur jsou sice rozdílné disciplíny, ale obecně vzato mají mnoho společného a mělo by být naším zájmem, aby koňské sporty jako takové šly v České republice nahoru. Právě mezi EJC a Global Champions Tour by bylo dobré hledat vzájemné průsečíky. Osobně si myslím, že je klíčové podpořit a prodávat koně jako celek a hledat zajímavé příběhy a emoce, které ve výsledku koním jako takovým pomůžou. Platí to oběma směry a jde jen o to najít ten správný způsob. Dnes se rýsuje situace, že by se parkurová jezdkyně Anna Kellnerová reálně mohla dostat na olympijské hry v Tokiu. Kdyby se to podařilo, byla by to pro koňskou sféru v Česku velká věc a v konečném důsledku by z toho podle mého názoru mohl těžit nejen parkur, ale i dostihové akce jako Evropský pohár žokejů nebo Velká pardubická. Tohle jsou věci, které přerůstají hranice jednotlivých sportů, ale i České republiky jako takové.

Vy sám jste nedávno strávil několik týdnů v Austrálii. Přivezl jste si odtud nějakou inspiraci pro EJC?
Byl jsem v Austrálii měsíc na dovolené a shodou okolností jsem se dostal na dostihy v Sydney v den, kdy běžela fenomenální klisna Winx. Při příchodu na závodiště jsme všichni diváci dostávali plácačky Winx, spousta lidí přišla už z domova ve speciálních oblecích a kostýmech. Připadalo mi to, jako kdyby do Prahy přijel Lionel Messi. Celé závodiště bylo poblázněné. Kolem paddocku mohlo být možná 2500 lidí a když přišla Winx, všichni začali tleskat. Jinak mě zaujalo hodně drobností od vest pro vodiče v paddocku až po deku pro vítěze. Tu bychom letos určitě chtěli, ke skutečně velkým dostihům ve světě to prostě patří. Pro mě osobně byly australské dostihy neskutečný zážitek, který mi připomněl, že musíme EJC posouvat dál i po této stránce. Tedy příběhy, atmosféra a nadšení lidí.

zdroj: Tisková zpráva EJC

• Předchozí
• Další